vačka

1.0 a 1.3 jsou prakticky stejný motory, 1.3 je v podstatě stroker kit. Má stejný blok, hlavu a veškerý příslušenství. Jiná je klika, ojnice, písty a vačky. Vačky z 1.0 mají 196°, 5,59mm zdvih / 1.3 – 222°, 7,46mm zdvih.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/05/k11-inlet-cam-on-cg10-engine-1.jpg

A v tuhle chvíli přichází na řadu lidová moudrost která praví, že když dáte sací vačku z 1.3 dostanete ve střením pásmu něco kolem 6ti koní. Když dáte obě mělo by to být malino víc, ale celý ten získaný výkon se posune někam do vyšších otáček.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/05/k11-inlet-cam-on-cg10-engine-2.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/05/k11-inlet-cam-on-cg10-engine-3.jpg

Nebudu tu zdlouhavě popisovat postup jak vačku vyměnit. Zvolil jsem punkvější postup měnit jí bez rozvodů ze shora, jak to dělá Micra Madness ve videu níže. Jako co vám budu povídat.. úplně sranda to nebyla a bez Vochyho a Patrika bych byl v řiti.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/05/k11-inlet-cam-on-cg10-engine-4.jpg

A výsledek? Je to prdel.. Samozřejmě je to pořád litrová nákupní taška, ale výkon se dostavil a v 6ti tisících motor s tou vačkou ve spojení se sáním řve jak kdyby měl VTEC.. až mě to při testování na dálnici rozesmálo.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/05/k11-inlet-cam-on-cg10-engine-5.jpg

Když už jsme se v tom vrtali udělal se olej a chladící kapalina. Na víku je vyměněný těsnění a gufera na dírách na svíčky.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/05/k11-inlet-cam-on-cg10-engine-6.jpg

neděle

Ranní nedělní ježdění se už se stává pomalu tradicí. Tentokrát se připojil i Kozlík.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/28.4.-nedele-1.jpg

Už jsem další fotky z víkendu s těma červenejma bublinama nechtěl na blog ani dávat…

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/28.4.-nedele-4.jpg

… ale tentokrát se k nám mimo Kozlíka připojil i Martin, kterému přišlo, že je s Laurelem málo starostí, tak si k němu pořídil KE70.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/28.4.-nedele-5.jpg

Je to moc pěkná kouki, časem tu o ní možná napíšu něco víc. Zatím je, ač se to nezdá, ve vývoji.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/28.4.-nedele-6.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/28.4.-nedele-7.jpg

Víc takovejch nedělí.

SS drinkholder

Vždycky mě ze všeho nejvíc bavily kyushy. Sem tam jsem si odskočil k driftu, k Hondám nebo Time Attacku, ale základ ke kterému jsem se vždycky nakonec vrátil byly kyushy. Každý správný Japonský veterán složený na zem měl nějaký interior dressup. Lampičku se zapalovačem, blikající nápisy na okna a nebo… cupholder.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/ac-cupholder.jpg

SS Cupholder jsem si tenkrát koupil do Corolly a od té doby ho přesouval z auta do auta. Jiný držák proste neuznávám a kdo nemá Seiko Sangyo není real. Mimochodem držák od Shirtstuckedin nebo NaritaDogFight je taky Seiko Sangyo jen za něj nechtějí 100Kč ale litr.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/Shatsu-KE70-cupholder.jpg

O čem ale tenhle post má být, je moje další nerdí zbytečná znalost. Seiko Sangyo drinkholder nebyl pouze jeden, měl tři generace! S politováním musím konstatovat, že se mi žádnou další generaci krom mk1 nepodařilo ulovit… pár let jsem se o to už moc nesnažil tak mám jen pořád je ten první mark1.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/mk1-drinkholder.jpg

Mark1 byl představen v roce 1990. SS byla první firma na světe nabízející držák na pití s uchycením do mřížky ventilátoru. Do té doby byly pouze držáky co se zahákly do dveří. Ty samozřejmě neměli tu geniální pasivní funkci ohřevu nebo chlazení nápoje podle nastavení ventilace ve voze.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/mk2-drinkholder-3.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/mk2-drinkholder-4.jpg

O dalších generacích se toho dohledat moc nedá. mark2 byl pouze facelift, co se snažil přizpůsobit designu aut z přelomu tisíciletí. V té době už ale měla většina aut zabudované držáky a tak se moc nechytl.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/mk3-drinkholder-1.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/mk3-drinholder-3.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/mk3-drinholder-4.jpg

Mark3 se vrátil designem k Mark1. Firma se snažila zaujmout zákazníky přidanými funkcemi jako je držák na propisku, nebo ve spodní části držákem lístků z mýtných bran.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/ss-drinkholder.jpg

Drinkholderu mark1 prodala firma přes 5 miliónů kusů a dodnes ho vyrábí. Je pro ní tak důležitý, že ho mají zaměstnanci na vizitkách a v roce 2022 ho na oslavu 70. výročí založení Seiko Sangyo udělali jako přívěšek na klíče.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/drinkholder-key.jpg

jaro je tu

Původně bych tenhle post ani nepsal, ale je tu nějak mrtvo. Madish dává dohromady posty z výletu do Japonska a pár aktualit a já jsem v úsporným režimu (výlet), takže se vývoj závoďáku tenhle rok zastavil.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/jaro-2024-1.jpg

O to víc ale jezdím. Dalo by se už i pomalu říct, že víc než kdysi s AE86.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/jaro-2024-2.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/jaro-2024-3.jpg

Začíná se ozývat levá poloosa a po nedělním full send attacku s Imprezama i spojkový ložisko.. je to holt nákupní taška.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/jaro-2024-4.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/jaro-2024-5.jpg

To všechno se ale vyřeší příští rok s několika dalšíma úpravama. Nevím jestli jsem to tu psal, ale už mám v garáži 1.3… Nemám rád sliby, tak to tu zatím moc rozepisovat nebudu.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/jaro-2024-6.jpg

Z toho co jsem na autě udělal zatím všechno maká. Brzdy z ABS faceliftu pecka a dokonce i vytištěný sání není úplná blbost. To litrový CG kolem 5000ot celkem i jede. Problém je, že se tam dlouho dostává. Možná by pomohl lehčí setrvák. Nebo setrvák a 1.3…

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/jaro-2024-7.jpg

Takže to vypadá, že posty s úpravama ve 24 nebudou. Z Polska asi taky moc ne, už mě to malinko přestává bavit. Dáme Ultrace, tak pošlu nějaký fotky a chtěl bych napsat pár aut z ČR… uvidíme.

NSX na TE37

Ve čtvrtek jsem zahlédl v příběhu Franty Valhaly krom nějakých M3 jedoucích někam, i červenou NSX na TE37. V příběhu uvedl špatné webové stránky, ale nic co by nevyřešil internet.cz

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/NSX-TE37-Muzeum-Lucany-1.jpg

Auto stojí v AutoMoto museum v Lučanech. Jde o zenki v automatu, podle volantu napravo a vybrání pro zadní SPZ nejspíš dovoz z Japonska.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/NSX-TE37-Muzeum-Lucany-2.jpg

Ale má TE37 a to je hlavní… to byl vlastně i důvod proč jsem se v sobotu do Lučan vydal.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/NSX-TE37-Muzeum-Lucany-3.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/NSX-TE37-Muzeum-Lucany-4.jpg

Jakožto majitel K11 můžu tak akorát držet hubu a šoupat nohama, ale být majitelem NSX na TE37 dal bych na kola Advan gumy, Rays ventilky a matky… “devil is in the details” říkají na Discovery channel.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/NSX-TE37-Muzeum-Lucany-5.jpg

Na auto se samozřejmě moc hezky kouká. V jeho okolí stojí pár dalších, pro museum očekávaných vozů. Když si koupíte lístek online stojí 230Kč, na místě 280Kč což se dozvíte až na místě.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/NSX-TE37-Muzeum-Lucany-6.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/NSX-TE37-Muzeum-Lucany-7.jpg

Byla to celkem příjemně strávená hodina a půl v krásně zrekonstruovaném prostoru. Nejsem si jistý jestli je potřeba jet do Lučan jen kvůli museu, pokud se ale vyskytnete v okolí Liberce proč ne.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/NSX-TE37-Muzeum-Lucany-8.jpg

fyeah spec

Jak na ten youtube koukám už několik let, mám v hlavě kluka s malou garáží a několika auty, co se s totální obsesí může posrat z každý blbosti na které je starý logo Nismo… byl to Tommyfyeah? Je to už řada let a já upřímně nevím. Kanál Tommyfyeah aktivně sleduju skoro dva roky a o moc starší videa na něm nejsou.

Ať už to byl on nebo ne, v současnosti je jeden z mála youtuberů, u kterých můžu říct že si jich vážím. Nebudu se tu zbytečně vypisovat… je to jeden z nejlepších rozhovorů co jsem na YT slyšel.

Vraky love ček edyšn

Dlouho tu nebyl post s vrakama, tak tu máme rovnou jeden s vrakem na který jsem narazil osobně. Není potřeba házet vercajk do kufru a letět na místo s vidinou očesání dílů, čekal jsem až auto zmizí.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/celica-junk-1.jpg

Jel jsem si tak jednou od někud někam a v dálce viděl černý coupe na odtahovce. Jak tu člověk není zvyklý na nějaký zázraky, myslel jsem že půjde o něco jako Hyundau Coupe… jen mi blesklo hlavou, že ty kola jsou jak P1. P1 jsou moje stará láska, tak mám jejich tvar zarytý v mozku jak otisk prstu.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/celica-junk-2.jpg

Čím blíž jsem byl, tím víc mi docházelo, že jde o Celicu a že má opravdu P1. V tu chvíli šlo vše stranou a já se zastavil na čumedu. Když jsem byl už jen pár metrů od auta a viděl v zadním náboji poloosu, začínal jsem pomalu věřit tomu, že jsem narazil na import.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/celica-junk-3.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/celica-junk-4.jpg

A import to byl. Nevím, jak se auto dostalo do stavu v jakém je, ale nespíš i díky tomu “zanedbání” zůstalo auto autentické. Matky kol Rays, zbytek Kakimoto nálepky na kufru, nevzhledný Apexi budík na palubce a Power FC kontroler… no prostě nádhera.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/celica-junk-6.jpg

Velkou radost mi udělal i šroubovaný rám prohnutý kolem palubky. Jak mi to dřív přišlo debilní, tak mi to teď přijde ikonický.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/celica-junk-5.jpg

Únorové zahnání deprese

Novoroční deprese, když je o víkendu tak krásně? Nastal ideální čas na to, vytáhnout MICRU ze stodoly a zjistit, jak je to auto vlastně fajn.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/02/K11-unor-1.jpg

Zajel jsem si na různá místa v Praze, udělat pár fotek, a to i s tím vědomím, že nesmím auto vypnout, protože baterka je kaput.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/02/K11-unor-2.jpg

Naštěstí není moc věcí, co by ji vybíjelo, takže když jsem dorazil do Nuslí, rozhodl jsem se to prostě risknout.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/02/K11-unor-3.jpg

Všechno dobře dopadlo a já si to mohl po bezproblémovém nastartování namířit ven z Prahy, abych mohl pokračovat v zahánění novoročních depresí.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/02/K11-unor-4.jpg

Dopadlo to na výbornou. Z jednoho dne byli na konec dva. Sluníčko svítilo, silnice byly prázdné a auto fungovalo skvěle.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/02/K11-unor-5.jpg

Snad jen jeden fuck up nastal, když jsem zjistil, že sedačka, kterou jsem tam vloni dal, mi chce zlomit vaz. Takže co udělám? Koupím konečně pořádnou skořepinu.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/02/K11-unor-6.jpg

Deprese zahnána a úkoly na vylepšení pro letošek vymyšlené.

Smyk nebe – urob si sám

O víkendu jsem se trochu zasekl na Dori Tenech a vyskočil na mě tenhle sestřih návodů jak poladit svůj závodní speciál. Celkem nostalgie… Podle toho videa s trubko jsme dělali lemy na hachi.

Než začnete špekulovat nad skillem šéfredaktora Drift Tengoku a kvalitou odvedené práce, je potřeba si uvědomit, že v době kdy jsou videa natáčený byly ty Silvie a JZX na úrovni Felicie nebo jedničkový Fábie…

sání

V úvodu se musím opět vrátit k March od Power Garage Testarossa. Když jsem byl články o tomhle autě k K11 definitivně zlomen, jedna z věcí co mě v něm zaujala byla zmínka o díře v airboxu a že už to tak kdysi dělal Impul.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/02/Power-Garage-Testarossa-K11-intake.jpg

Po nějakým tom googlení jsem zjistil, že se na nadměrný restrikci sériového sání shodnou snad všechny světové kontinenty. Evropa, Asie, Austrálie.. všude přicházeli s různými způsoby jak dostat ke klapce víc vzduchu.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/02/yukiya_matsumura-5.jpg

Krom klasického “cold air intake” je častým řešením airbox z GA16DE, pak jsem viděl všemožný řešení z PVC trubek a nebo dvojité sání které používal zmiňovaný Impul a nebo TommyKaira.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/02/Impul-K11-intake.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/02/m13-stage-2-intake-K11.jpg

Nejdál zašli Mulholland kteří na sání z 4E-FTE navařili přírubu na CG a klapku z SR20.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/02/Mulholland-K11-intake.jpg

To, že v sání viděli problém i lidi jako Kaira-san (TommyKaira) a Hoshino-san (Impul), mě finálně utvrdilo v tom že opravdu nejde o tunerskou debilitu.

Jasně existuje ITB a karby, ale jak už jsem několikrát psal, nechci se moc vzdalovat od VINka. Začal jsem nákupem hadice s nátrubky na allegru a zkoušel to nějak zbastlit. Tou dobou jsem poznal Matěje a po záslepce na rádio souhlasil i s prací na sání.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/02/K11-micra-big-intake-4.jpg

Po několika návrzích a jednom demo výtisku, jsem si k Vochymu do dílny vezl tisk z PA-CF a tubu Acralocku SA 10-05. Vstup má vnitřní průměr 68mm a má stejný obsah jako obdélníkové ústí do airboxu. Vstup ke klapce má průměr kolem 60mm, tak by to snad nějak fungovat mělo.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/02/K11-micra-big-intake-2.jpg

Pokud máte o sání zájem není problém, stačí se ozvat přímo Matějovi. Pasuje na něj jakákoliv hadice s vnitřním průměrem 76mm.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/02/K11-micra-big-intake-3.jpg