Fake parts fake passion
Musím se přiznat, že mě současnej Kanagawa styl moc nebaví. Jsou to až moc velký leštěnky na velkejch moderních kolech, občas skoro až PRO auta.
Tak vyberu pár oldschoolově vyhlížejících aut, jako třeba tenhle Mark II.
Taková “real” sbírka nálepek…
Holka pak chytla schízu že fotím jí, tak jsem už radši další fotky nedělal.
Japonci jsou v tomhle dost úchylové, kdo kdy byl v Japonsku na jakékoliv akci s hosteskama, ví o čem mluvím. Kalhotky otaku se za svůj koníček nijak nestydí.
Z letiště Haneda nás hodil bus do auto půjčovny. Do Corolly jsme naházeli kufry, totálně odignorovali nějaký checkin na hotelu a směřovali na Aqualine.
Po cestě jsme viděli první March. Později jsme jich potkali celkem dost, ale o tom až jindy.
V tomhle podmořským tunelu se kdysi děli dost zajímavý věci. Chtěl jsem si ho projet víckrát, ale nakonec jsme se k tomu nějak nedostali.
Nebyli jsme bohužel ani na Umihotaru PA, to je velká škoda, ale vzpomněl jsem si na to až tak dva dny po návratu do ČR.
Celý ten spěch byl pro to, aby jsme stihli Kunny’z soukokai na Mobara Twin. Kuniaki Takahashi jezdil v D1GP, ale hlavně v yokohamským přístavu. Je členem Night Walkers, kdo si splnil domácí úkol a viděl všechny JDM insider ví o co jde.
Popravdě si tuhle akci prosadil Madish, mě lákalo spíš HachiMaru na Fuji Speedway, ale musím uznat že tohle bylo mnohem víc real.
Co je víc Kanagawa než Night Walkers JZX letící bokem v levotočivé zatáčce…
O samotným okruhu se asi nemá smysl rozepisovat, (skoro) každý má mozek v hlavě a internet v kapse.
Nakonec přikládám video od začínajícího youtubera Patrika. Nenechte se odradit tím nudným začátkem, je to prý umělecký záměr.
Hotel se nám povedlo vychytat velmi pěkně. Toyoko INN Yokohama Shin Koyasu Station s 3,6 hvězdičky na googlu.
Je kousek od Wanganu, sedí na vlakové zastávce a jako bonus má na sebe nalepené 7eleven. Kvůli ceně jsme měli kuřácké pokoje. Vůně kuřáckého prostředí příjemně podtrhovala stárnoucí Showa era interiér hotelu.
Okolí není nijak turisticky poškozeno, čisté účelové Japonsko plné dělníku a salarymanů.
Z nějakého důvodu kolem jezdilo celkem dost zajímavých aut a hlavně streetbikerů. Asi je poblíž nějaký spot, který jsme ale neměli čas dohledávat.
Takhle vypadá výhled z okna, který vám dá očekávání do nového dne. To se o výhledu na parkoviště plné pět let nemytých koncernů říct nedá…
Tentokrát jsem vyfotil i auto z půjčovny. Opět Toyota, tentokrát hybridní Corolla, která stáhla náklady za pohonné hmoty na minimum.
Najeli jsme celkem skoro 5 000 km.
Tak jsme zpět. Dva týdny v ráji a po návratu rovnou do sraček středoevropského podzimu, nádhera.
Byl to můj třetí výlet do země zaslíbené, tak už jsem byl na návrat do reality připravený. Ale kluci co byli poprví asi brečí doma u kamen…
Rovnou můžu říct, že to byla totální pecka. Povedlo se nám objet prakticky všechno, co jsem kdy v Kanto regionu chtěl vidět.
Na začátku pobytu byly v Japonsku svátky, tak byly okruhy narvaný akcema. Od nikud nás nevyhazovali a potkal jsem osobně i svého hrdinu Parka Bakera.
Jediný co zas neproběhlo byly boky na štrýtu. Myslel sem, že ty domlouvat nemusím, a tak jsme nic neviděli… krom báwa motajícího se 20 min na kopci. Ale už po tom asi ani nějak netoužím, jsou tam lepší věci k vidění.
Uvidím kolik, a jak podrobně, toho sem sepíšu. Nerad bych propálil místa, kde mají místní od bílých ještě klid.
Mám něco přes 2 300 fotek, tak na zimu bude o posty vystaráno.