Spokojenost se setupem

Když jsem viděl od Genki Factory (@genkifactory) fotografa Mark II ve smyku na Fuji drift layoutu, přišlo mi zajímavý všimnout si toho, jak to má na fotce auto zakloněný dozadu, vnitřní kolo lehce zvedlý a dotýká se jen kouskem běhounu. Moderní drift setupy no. Teorie říká, že to chceš, protože vnitřní kolo nebrzdí předek a zároveň je váha celou dobu na zadku před přidáním i po přidání plynu, což je super pro čitelnější a konstantní grip na zadku a jde s tim házet čitelnější reverse entry 😀 Taky to chce ale více koní, aby tě to pak nesrovnalo.

Když jsem se díval na fotky na hladkym povrchu na polygonu v Hradci, viděl jsem ty rozdíly v podobnym typu zatáčky.

Neni zvedlý vnitřní kolo, neni zakloněnej tolik zadek, vnitřní kolo s malym odklonem jede velkou částí běhounu po asfaltu. Když jsem jel takhle velkej kruháč smykem, všímal jsem si, že se mi auto srovnává, ale to je tím, že je v Toyotě torsen diferenciál a ten se prostě chová nedotáčivě u velkejch rychlostí (pokud nesmykuju velkej úhel). Ale jinak jsem byl celkově spokojenej s tim, jak je auto předvídatelný a poslouchá i v těch větších rychlostech. Krásně šlo i dobržďovat ve smyku levou nohou bez použití rukávu a hrát si s přenosem váhy a zároveň to je dostatečně off-road vysoko na daily ježdění po českejch silnicích.

Chtěl bych zkusit odebrat trošku negativního odklonu na zadku, protože když Mark II zaklekne zadek pod plynem, na zadní nápravě se při snížení kola dostanou do negativního odklonu a sjíždí se víc vnitřky. Když v klidovym stavu budu mít trošku pozitivnější odklon, při náloži se to bude sjíždět rovnoměrněji a budu mít i víc běhounu na asfaltu, což by mi mělo přidat grip. I když, většinu okresek nelítám ve 100 km/h smykem, abych ten rozdíl poznal, ale na okruzích a těhle letištích to bude dobrý. A co, vždy můžu podfouknout pneu na 1,0 baru a hrát si tryhard profíky.

Další úprava? Seat time

Přemejšlel jsem tak nad prioritama a seznamem úprav na Mark II, protože vždy je na autě, co dělat. Viděl jsem nedávno v nějakym videu rozhovor, kde týpek říkal, že plánuje tunu dalších úprav na autě, protože si na větší výkon motoru zvykneš vždy a chceš víc a víc a nikdy prostě neni dost. Uvědomil jsem si, že na seznamu úprav mám výkon a motor až někde uplně dole, protože mi těch sériovejch 280 koní stačí a příjde mi to jako raketa.

JZX100 Nordschleife

Je to díky tomu, že jsem se učil jezdit na 115 koňový popelnici a taky díky tomu, že neumim zas tak dobře řídit – mám se ještě, co učit. Navíc jsem chudej a úpravy motoru, turba a tak vyžadujou další úpravy chlazení, jednotky a další menší úpravy, který zaberou ještě dost času i peněz. Pro mě je ale nejdůležitější čas strávenej za volantem a posouvání skillu vždy o kousíček přirozeně dále, abych to někam neposlal přemotivovanej a zároveň si to auto užil.

JZX100 drift

Existuje tuna příběhů aut a projektů, který se zrovna staví, ale jsou rozložený na díly ve stodolách několik let. Jasně, chci sundat zadní nápravnici, opískovat, vyztužit a dát do ní polyuretany, ale chci víc času jezdit a trénovat venku s ruční brzdou protahování smyků a také rychlejší nástřely, než na to koukat v dílně (to mi stačí dělat přes zimu, když to nejezdim na sněhu).

A stejně, když se nenaučim líp jezdit nebo zrovna budu potřebovat něco upravit na autě, můžu se vždy vymluvit, že se na autě pracuje a stačí jen pózovat na fotky. Jsem zvědavej, kdy mě tohle přejde a budu chtít Mark II dát do muzea a na show akce, místo daily ježdění a občasnýho smykování, kde to dostává čočky.

Oni syslí, já už syslím taky

Vždy jsem si říkal, že auta maj jezdit a ne stát někde doma nebo v muzeu schovaný, jako je třeba u šejků. O svoje japonský auto se bojim už trošku víc, než o Compacta, štve mě každý škrábanec od blbých pražáků, kteří neumí parkovat, ale zas nechci, aby to jen stálo a jezdilo nějaký statický srazy.

Ale když se s tim jezdí, smykuje a lítá, tak dříve nebo později se tomu něco stane, jako například při driftování v Sosnové nebo kompresích na Nordschleife, kdy mi uletěl přední lip a přejel jsem si ho.

JZX100 Nordschleife

A tak čas od času, když se naskytne příležitost, začínám sbírat díly do zásoby, dokud je jich hodně nebo jsou pohodlně v okolí, aby se mi nestalo, že budu něco dovážet z Japonska za 20 000 Kč nebo to v budoucnu neseženu, jako třeba skla na AE86. Stalo se mi, že mi kluk v Německu, od kterého jsem koupil bodykit, nabídl ještě přední sériové blatníky a já je vzal do zásoby za pár peněz.

JZX II Mark II Guards

Našel jsem pak v Německu taky náhodou zadní lampy z Grande Mark II, který nikdo nechtěl a neznal. Tak jsem usmlouval slevu a koupil je taky za pár peněz. Zjistil jsem u toho také to, že Tourer V zadní lampy mají čirou část zatmavenou z továrny, zatímco slabší verze Mark II mají čirou část nezatmavenou. No a jinej kluk, kterého sleduju na Instagramu, dával do aukce v USA přední lampy z Tourer V se všim a já je zas za pár peněz vydražil. Všude jinde totiž prodávaj jen část světel nebo drahý nový komplety.

JZX100 Mark II Lights

A tak jsem ready na to, až někde klepnu předek nebo zadek, a pokud ne, tak tím líp. Můžu to pak za 20 let prodat za milion peněz, jak to dělaj překupníci, kteří syslí díly. Stanu se tim, co jsem dřív nenáviděl.

JZX100 Mark II Right Headlight

 

A

Zatímco za hranicemi probíhal Next Level Drift, my si dali Next Level Parking a Ordinary Coffee.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2023/06/JZX100-vs-K11-1.jpg

Ilegal street na žlutý čáře…

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2023/06/JZX100-vs-K11-2.jpg

Co jsem tak koukal na socky, měl sem do toho Polska asi jet. Možná sem pošlu pár fotek aut co mě zaujaly, ale radši bych si je prolez na živo.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2023/06/JZX100-vs-K11-3.jpg

Všestranný rodinný sedan Mark II

Mark II postavili jako sportovní sedan, což je super, protože i když trošku víc žere, na daily je to dobře praktický. Právě praktičnost je spíš jen takovej bonus, protože mě stejně nejvíc baví, jak se to auto chová, a kde má limity. Fotka dole je od Lukáše Vališe.

Mark II tandem

Abych si vyzkoušel hranice v time attacku, zkusil jsem se projet na autodromu Most během srazu sportovních Toyot (rozuměj GR Yarisů a GT86). Počítal jsem s tím, že uvařím brzdy, které byly už jeté, ale já měl naštěstí doma nové na výměnu. Mohl jsem tomu dávat čoudy, zažít si krizovky i nějakej tryhard attack a byl jsem mile překvapenej tim, co ten JZX podvozek umí i v automatu. Nejrychlejší kolo bylo 2:06:191 na nějakejch obyč gumách, nazuté nějakým hondařem na kolech, když jsem je koupil. Za fotku díky Marku Duchoslavovi.

Mark II Autodrom Most

Pak jsem si vyzkoušel poprvé Sosnovou na smyky s automatem. Můj sen bylo vždy propálit celou Sosnovou tímhle automatem, ale nový zákazy napojování smyků a pokuty mi trošku zkazily radost. Nicméně pršelo, tak to bylo trošku benevolentnější a mohli jsem si jezdit dlouhý smyky a napojovat aspoň série zatáček. Mělo to stejný gumy jako na Autodromu Most v těch nízkejch teplotách zas nefungovaly (hrnuly předek), ale vyzkoušel jsem si poprvý v životě blízký tandemy za Ricedelivery Compactem. Okamžik zachytila Photo_holis.

Mark II Sosnova

V obou případech dělalo to auto přesně to, co jsem potřeboval. Při přenosech váhy krásně čitelný, nehoupe se to jak koza, předek statečnej, poslouchal a dost výkonu s tím, aby to automat hnal dopředu. Nejvíc zásluh přisuzuju Cusco předním a zadním stabilizátorům a pak Ultra Racing rozpěrám pod prahy + pod přední nápravnící Cusco, které prej pomáhaj eliminovat kroucení kastle a nedotáčivost. A po vyzkoušení time-attacku a driftů na okreskách a autodromu musim uznat, že to nebude placebo, ale reálně to pomohlo chování auta.

A přitom to furt uveze všechno, co potřebuju, třeba 120 kg zboží v kufru a interiéru.

Insurance Group Diana

Mark II Bootlip

Když jsem sháněl nějakej bodykit na Mark II, abych to auto opticky snížil a zbavil offroad looku na těch 18 palcovejch kolech, narazil jsem párkrát na zajímavej bootlip ve stylu 90s od Wald a Diana. A v tom jsem si vždy řekl: “Sakra, co to je Diana.”

Ukázalo se, že kdysi existovaly stránky nebo skupina, která měla divnej název Insurance Group a pod ně patřila styling garage Diana. Ta se zaměřovala na bodykity ve VIP stylu na auta napříč značkami Toyota a Nissan, a právě proto dělali i bodykity na sedany JZX90 a JZX100 (jak Chaser, tak i Mark II).

Mezi poznávací charakteristiky patřily zahlazený převisy nárazníků, špičatej přední nárazník s hranatejma mlhovkama a právě ten dlouhej bootlip. Ale aby kára vypadala víc VIP, dodávali také kus plastu na spodek dveří, který tomu dodal těžkotonážní look. Ty nástavce dveří totiž propojily vystrčený prahy se spodkem dveří od bočních lišt až dolů. Mrkněte na Cefiro, jak má rovný boky od tlustejch prahů až po lišty dveří.

Moc info o nich jinak neni a najít teď jakejkoliv díl nebo celej Diana bodykit na jakýkoliv auto je nadlidskej úkol. To je haluz, když si vezmete, že to taky trashovali i na okreskách kdysi dávno.

Kolem 2008 – 2010 to šlo furt objednat na netu, takže ten Diana bodykit jezdil a na Soareru i drifter Declan Hicks v Anglii. Měl dva kusy všeho do zásoby. Což je potřeba, protože se to při driftech ničí taky rychle.

Ve výsledku se stejně naskytla příležitost sehnat origo Toyota bodykit bez nutnosti importovat jej z Japonska nebo Anglie, takže se nemuselo odvádět výpalný celníkům a poště. Krásný na tom je, že je plug and play, tak nemusim řešit spasování, ale jen lakování. Nebudu tak už jezdit offroad look, dokud to nezlomim o nějakej retardér nebo díru na našich posranejch silnicích samozřejmě.

Schované poklady v přihrádce

To bylo furt: “Auta z japonskejch aukcí maj vždy nějaký věci navíc, o kterejch se v auction sheetu nepsalo, stačí se mrknout.” Bohužel, u seriovýho auta jsem věděl, že tam asi nebude schovanej nějakej dobrej podvozek, vejfuk nebo něco podobnýho. No, šance byla ještě nahlédnout do přihrádky, zda tam nenechal japonskej majitel něco bezcennýho, co bílý muž pak přeprodává zadraho na bazarech.

První jsem vytáhl mini cd, kde hrálo folkový duo Kobukuro. Neni to můj vkus, aspoň mi v autě může hrát autentická japonská hudba a můžu s tim flexovat na lidi tady. Úvodní písničku z CD (z roku 2002) si můžete poslechnout na tomhle odkazu. https://youtu.be/9I7wYWwnOIU

Druhá na mě vypadla ETC krabička, nezapojená. ETC je čtečka karet na mýtné v Japonsku. Strčíte do něj takovou kartičku s čipem a při průjezdu mýtnýma bránama strhává poplatek rovnou z karty. Bílý muž to rád koupí v japonský aukci a přeprodává v Evropě, protože to po zapojení mluví japonsky, když nastartujete. A co, že to řekne ženskej hlas po nastartování káry? Asi určitě klasicky: “Karta v ETC nenalezena, vložte kartu.” Ale ostatním můžete říkat, že vás to auto zdraví a přeje šťastnou cestu, protože u nás skoro nikdo japonsky nemluví.

Třetí jsem našel originál Toyota korekční barvu. Zabalenou ještě ve folii. Z toho jsem měl největší radost, protože na kapotě a pár místech mám oděrky od kamínků. Majitel to asi chtěl řešit, ale vysral se na to, takže je řada na mně.

Akorát, když jsem to rozbalil a otevřel, zjistil jsem, že to musel mít v autě tak 2 roky minimálně, protože barva vytvrdla a ředidlo nikde. Naštěstí se to dá rozředit zas ředidlem a naučil jsem se dobrej lifehack. Když jezdim v dešti a v bahně, tak ta patina schová jakýkoliv oděrky a škrábance na laku, takže prozatím vyřešeno.

JZX100 inflace, bubliny a krajky

Z posvátných textů (nedivil bych se, kdyby za tenhle ceník nějakej amík dal balík peněz) můžeme vidět zajímavé porovnání toho, kolik stála Toyota Chaser JZX100 v různejch konfiguracích v Japonsku, když se prodávala tehdy v devadesátkách. Nejlevnější jsou samozřejmě diesel varianty s 2.4 motorem z Hiluxu a slabym 4 válcem do města. Na druhém konci jsou Tourer V modely s turbem a torsenem (manuály nebo o kus dražší automaty) na cenovkách +- 3,3 Milionu yenů, což je v dnešních kurzech kousek pod 700 000 Kč. Super cena, že? Pokud se ale vezme v potaz inflaci a to, kolik byl tehdy dolar, vyjde vám, že hodnota 700 000 Kč odpovídá zhruba milionu současných korun.

Zdroj: www.japanclassic.ru

Haluz je na tom to, že díky přebytku a volitelné výbavě jste si mohli na Chasera koupit tunu doplňků – třeba i TRD bodykit a křídlo. A stejně jako na Mark II dělala Toyota i zadní střešní křídlo (který je teď rare a drahý).

Ale největší bomba pro fajnšmekry je samozřejmě krajkovej potah sedaček, kterej je nyní taky ultra rare a prodává se za rakety. Ostatně, jako vše, co se týká těhle aut.

Jelikož budou JZX100 povolené pro import do USA od příštího roku, ceny se kvůli amíkům budou jen zvyšovat. Představte si, že byste si tehdy za milion současných korun koupili JZX100 a teď to prodali v aukci za skoro 500 000 Kč (pouze cena auta v aukci – bez dopravy, cla atd. s dopravou do Anglie je to přes 800 000 Kč) jako kousek na fotce  níže. A to ceny ještě porostou, dokud nepřeskočí ceny uplně nových JZX platforem v 90.kách, jako je tomu u ostatních japonských aut.

A já si tady zatim na perspektivním youngtimerovi kurvim lak  vytahováním lemů, abych tam narval 18×9.5j kola, než to za pár let prodám za miliony.

Nasedl jsem na hajp vlnu

Starší JZX, co vypadají jako Camry, jsou legal pro dovoz do USA od roku 2021 a kvůli tomu rostou na ceně za poslední 2 roky nesmyslně nahoru. Už jsem byl tak nějak smířenej s tím, že do našich končin za ty peníze a ten oser s přihlášením seženu reálně nějaký JZX110, co vypadá z dálky jako Mercedes. Když se objevilo na bazaru JZX110 za 4000 Euro, ale v automatu, začal jsem o tom reálně uvažovat a přemejšlet, jak budu swapovat automat převodovku na manuál.

Když mi prodejce, Sergio Diaz, poslal více fotek s tím, že se stěhuje do zahraničí, a tak musí auto prodat, bylo mi jasný, že to je fake inzerát. Takový shit story funguje možná tak na nachytávání lidí s pronájmem bytu, ale u JZX, kterých je v Evropě pomálu, to smrdělo. Přes Google Image search jsem si našel to stejný auto, který importovala už jedna firma do Německa kdysi před rokem a stačilo už šmejda jen nahlásit za fake inzerát.

Impuls to byl ale dobrý. Mrkl jsem se, jaký JZX110 se nabízí k prodeji. Šel sehnat Fortuna manuál (s klepajícím JZ). Měl rare Fortuna bodykit a z továrny zatmavený světla, ale to klepání motoru mě odradilo. Už vidím, jak s tou kvalitou mechaniků v ČR, hledáme vadu na motoru a odstraníme ji hned napoprvý.

Druhej byl fialovej manuál, ale vydriftovanej, ztuzenej a interiér krásně špinavej, jako kdyby v tom jezdil turista, co chodí na Šumavě po lesích a po vstupu do restaurací zásadně neoklepává boty od bahna.

A pak náhodou někdo měl na facebooku pár fotek JZX100 v rare dědkovskym two-tone zbarvení a bylo jasno. Sice tam bylo jen pár malejch fotek z japonský aukce a auto bylo údajně někde na trajektu z Japonska do Evropy, takže nešel vyfotit VIN štítek nebo si poslechnout motor, ale po pár měsících čekání a modlení se divím, že vše vyšlo a stojí mi tu JZX100 před vchodem do paneláku. Sice je to automat, ale byl o několik set tisíc korun levnější než manuály a neni vydriftovanej. A taky jsem v hloubi duše rád, že zatímco jůtubeři a amíci skáčou na Chaser hype train, já měl štěstí na to si za nějaký rozumný peníze sehnat Mark II, kterej jsem vždycky chtěl, protože ty zadní světla jsou prostě topství.