Já tomu prostě nedokážu odolat… JDM hero předražený pekáče hnijící v křoví, se naštěstí objevují i dnes. Tentokrát na X Trust Kikaku.
SS cupholder hrdě odolává japonskému slunci.
Vraky love osmička, YotaHachi
Myslel jsem, že lepší Toyotu Sports 800 než tu Taniguchiho neuvidím, ale tohle je naprostá bomba!
Nechápu, o co tu jde, ale jsem všemi deseti pro.
Místo původního 0,8l boxeru je v autě 1.2 3K.
Žádné bližší info o autě není.
Polorám, stará EMPI? skořepina a otáčkoměr do dvanácti tisíc.
Ty starý sliky…
Auto je pojízdné a právě teď se draží na Yahoo. Nemá papíry, takže zůstane v Japonsku, což je dobře.
Lepší auto už letos neuvidíte.
Vraky love sedmička, na vlastní oči
14. 11. 2024 jsem seděl na vyhřívaném prkénku a sledoval YouTube před naší cestou zpět do prefektury Yamanashi. Vtom vyskočilo nové video od Dina a já konečně zjistil, kde se nachází to místo plné cool vraků, ze kterého už pár let posílal fotky a videa rwb_gary.
Až video od Dina mi propojilo jednotlivé indicie nasbírané z předchozího pátrání, a tak jsme se před cestou do Keiichiho domoviny zastavili u R-moon.
Co dodat, prostě není hezčího auta než v křoví zarůstající hakosuka.
Napřed jsme ale zašli na horu, zeptali se na možnost focení, předali dárky a až potom se rozprchli mezi vraky stojící okolo dílny.
Naproti dílně se rychle a zběsile válela Supra…
…a vedle ní dori-dori Sky.
Snad se z toho místa nestane turistická atrakce a auta se tam budou moci nerušeně rozpadat ještě několik let.
Vraky love šestka, na vlastní oči
Tohle jsem chtěl vždycky vidět. JDM legendy, pro který bílý děti upisují životy bankám, zahozený v křoví jak kus…
Ne jenom 180sx, ale i Trueno coupe. To už mě trochu zabolelo.
A co takhle timeattack hero chassis rx7FD…
Ale nebojte nic, už jsem několikrát viděl že Japonci podobný auta vytáhnou z křoví, vymění olej a jezdí dál.
Vraky love pětka
Tak přesně tohle je můj šálek kávy. Znáte pojem survivor hotrod? Říká se tak autům postaveným po válce, která zůstala nedotčená do dnešní doby. Starý díly, stará technika a často nedokonalost provedení z nich dělá nenapodobitelný skvosty.
A něco podobnýho je tenhle Skyline, co se zrovna teď válí na yahoo, “survivor dorisha”. Dokážu si úplně přesně vybavit jak asi voní interiér, perfektní kombinace matchou nasáklého pižma Japonců a plísně.
Auto je samozřejmě nepojízdný, ale má papíry, tak by šlo exportovat.
Hodně mě baví i mix předních světel. Vpravo N1 a vlevo kouki projektory. O N1 světlech na GTR dnes koluje spousta pohádek, ostatně jako o celým autě.
Legenda praví, že závodní divize Nissanu potřebovala odlehčit homologační sérii aut a tak přišli s ultra závodníma lehkýma světlama. Realita je ale taková že zjistili že světla ze socky jsou lehčí… jojo všichni se honí za socka světlama ze sedanu a příplatkové projektory nejsou dost real.
Zkoušel jsem googlit Crusher Boo, ale nic jsem nedohledal… Tak jestli jste ten team někde zahlídli tak napište, ale v době ze který tohle aut je bylo v Japonsku stovky všemožných street teamů.
Na google mapách se mi podařilo, na sever od Tokya, najít podle nálepky na palubce garáž Summary-Auto. Na streetview z roku 2015 jsou vidět dvě Silvie a Sky z aukce, s nálepkami Crusher Boo.. nejspíš to bývalo “Crusher Boo headquarters”.
Vraky love ček edyšn
Dlouho tu nebyl post s vrakama, tak tu máme rovnou jeden s vrakem na který jsem narazil osobně. Není potřeba házet vercajk do kufru a letět na místo s vidinou očesání dílů, čekal jsem až auto zmizí.
Jel jsem si tak jednou od někud někam a v dálce viděl černý coupe na odtahovce. Jak tu člověk není zvyklý na nějaký zázraky, myslel jsem že půjde o něco jako Hyundau Coupe… jen mi blesklo hlavou, že ty kola jsou jak P1. P1 jsou moje stará láska, tak mám jejich tvar zarytý v mozku jak otisk prstu.
Čím blíž jsem byl, tím víc mi docházelo, že jde o Celicu a že má opravdu P1. V tu chvíli šlo vše stranou a já se zastavil na čumedu. Když jsem byl už jen pár metrů od auta a viděl v zadním náboji poloosu, začínal jsem pomalu věřit tomu, že jsem narazil na import.
A import to byl. Nevím, jak se auto dostalo do stavu v jakém je, ale nespíš i díky tomu “zanedbání” zůstalo auto autentické. Matky kol Rays, zbytek Kakimoto nálepky na kufru, nevzhledný Apexi budík na palubce a Power FC kontroler… no prostě nádhera.
Velkou radost mi udělal i šroubovaný rám prohnutý kolem palubky. Jak mi to dřív přišlo debilní, tak mi to teď přijde ikonický.
Vraky love čtyřka
Aukce vraků už nějak aktivně nevyhledáváme. Včera na mě ale vyskočila stříbrná hachi, očividně z AE86 Challenge Cupu.
Prodejce má na skladě ještě jednu, ta je ale pouze holá kastle s kolama. Auta prý naposled jezdily v roce 2005.
Jinak je jich popis prakticky shodný, tak kdo ví co si člověk nakonec koupí. Ale do vstupní haly rodinného domu místo fontány… proč ne.
Asi už navždy mě bude bavit kombinace Bride a Nardi. Je dnes už spousta fresh skořepin a volantů, ale pokaždý když zahlídnu auto s touhle kombinací je v něm zkrátka vše tak jak má být.
Vraky love trojka
Jelikož jsme moderní a chápeme že 80% lidí nečte, bude dnešní “vraky láska” post video. Ty dvě auta stojí už šest let někomu za barákem a hnijou. Prý je majitel bude dávat dohromady a na 寿甘channel se můžeme těšit na další videa s těmahle pekáčema. Odběr Suama kanálu je proto, aspoň pro nás, samozřejmostí.
Celica GTU
Původně jsem hledal nějaký pekáče pro “vraky love” post, ale narazil sem na tuhle raritku. Zaslouží si samostatný příspěvek, protože jde o jeden z důkazu že na YAJ seženete opravdu cokoliv.
Než přišel zelenej dědek se svýma Touge WHS a Japonsko zešílelo z jízdy bokem, soustředili se úpravci aut hlavně na okruhy. Re Amemiya měli Savannu, Team Option 300ZX a Trust Celicu. Aut samozřejmě jezdilo víc, ale tihle tři na tom byli výkonnostně a nejspíš i finančně dost podobně.
Aby se nemuseli srát s nekonečným vývojem vzali Trust IMSA prototyp a poupravili si ho k obrazu svému. V první řadě přehodili volant na pravo aby si řidič nemusel zvykat, když celej život jezdil pro rohlíky na levý straně silnice.
To poupravené auto mělo ale číslo 21 a je od roku 1986 rozebrané. Co je tedy toto záhadné auto s volantem na levo a číslem 94? Našel sem fotku kde stojí obě vedle sebe, ale ve všech reportech z Option magazínu je na okruzích vidět jen 21.
Ať je to jak chce, auto je momentálně na prodej s vyvolávací cenou 200 000 Kč. Vypadá kompletní, ale už celkem v rozkladu. Po chvilce hledání sem našel rozdělovač na 152E (motor) za 70 000Kč, jde tedy prozatím za cenu motoru.
Vraky love dvojka
Tentokrát to nebude tak nacpaný textem, všechny moudra a myšlenky jsem shrnul v “jedničce“. Na zahřátí tu vidíme Silvii, která zatím tak na hovna není.
Prý na ní není čas a tak jde do světa. Otázka je, jestli se prodá v dnešní pseudo ekologií posedlí době.
Pojďme ale nezabíhat do eko témat, nebo opět spadnem do virálu české sociální bublinky. Poslušně a bez narážek se přesuneme k hachině a vyhnem se tak linčům téměř připomínajícím doby minulé.
Tenhle v křoví umírající levin se už hodí spíš tak na díly. Crazy Dancer web nalepený na zadním okně už neexistuje, jeho název ale prozrazuje, že auto jezdilo bokem.
Dnes posledním křovákem je tahle rx7. Stejně jako 86 je nacpaná díly usnadňující pohyb stranou. Údajně prý jezdila D1GP.
Vyjádřit se k tomu, zda je zahodit drift káru do křoví dobré či špatné bohužel nemůžeme. My totiž pro drift nic neudělali. Pokud jste pro drift něco udělali, můžete se k tomuto činu vyjádřit v komentáři.
