Znáte to, jezdíte si s kamarádama venku smyky, abyste potrénovali tandemy, vytahovali výjezdy až ke krajnici a byla prostě prdel. Protože nejste vidláci jak Saudové, tak jezdíte daleko od lidí na málo frekventovanejch místech. A v tom na vás dojedou policajti. U nás lehká pokuta, pokárání a jedete domů, ale v Japonsku, ráji smyků? Klidně 2 roky vězení.
Jakto? Vždyť tam jezdí drifty uplně všude a uplně každej ne? No, realita neni jako ve filmu Tokyo Drift nebo jak vám to tady vypráví pozéři z youtubu. My to chápeme. I když máte rádi smyky, asi byste nechtěli v provozu potkávat driftery, protože ne každej jezdí jako Naoki Nakamura. Potkávali byste i lidi, co jezdí třeba český drift šampionáty a ty v provozu opravdu potkat nechcete.
Po 2007-2008 tak Japonsko začalo řešit problematiku driftingu venku tím, že zpřísnili tresty a chytání street drifterů má na starosti drift divize chlupatejch. Klasifikace se taky posunula na úroveň organizovanýho zločinu (když jede víc aut), ne jen přestupků na silnici. Když vás chytne obyčejná hlídka, většinou udělají bububu a nechaj vás jet domů. Ale když vás chytnou drift hlídky, po prvním přestupku vám daj pokutu 500 000 yenů (100 000 Kč), a když vás chytnou znova, tak jdete rovnou do vězení na 2 roky. Samozřejmostí je i ztráta řidičáku. Naoki Nakamura by mohl vyprávět – toho chytli venku v 2010, protože prý jen “trénoval na závody”. Přišel o řidičák a D1 ho nepouštěli několik let na akce, protože nechtěli, aby dělal s jeho ilegál aurou špatný jméno D1 šampionátu (nyní, po 11 letech už může jezdit, vede šampionát a doufám, že ho i vyhraje).
Hodně streetařů tak radši ujede, než aby zastavili a riskovali problémy. Jak říkal Jesse Streeter v podcastu, drift hlídky většinou systematicky chodí na drift spoty a natáčejí si skrytýma kamerama (z baráků, pokud je to město a nebo z poza stromů, pokud je to touge) různý záběry, jako důkazní materiál. Pak se podívaj klidně na sociální sítě, vyšetřujou a po 7-8 měsících klepaj týpkům, kteří tam jezdili, doma na dveře.
Jelikož je v Japonsku míra objasnění zločinů velmi vysoká, nemůžou si poldové riskovat pokažení statistik a musí tak chodit na jistotu. Na druhou stranu tam také nemáte moc práv. Klidně vás za podezření, že vás někde viděli, zavřou do cely na pár dní či tejdnů, aby vás pustili s tím, že vlastně nic nenašli. Mezitím se z vás snaží vypáčit jména ostatních drifterů. No a v zemi, kde je pověst a image důležitá je těch pár dní či tejdnů, kdy nechodíte do práce a nevidíte rodinu problém. A to nemluvíme o stygma ilegála, který se s váma potáhne. Cizinci to mají horší, že jim hrozí rovnou vězení nebo deportace (Australani ví svoje).
Proto hodně lidí raději ujede. Kvůli tomu si policejní drift hlídky vytipovávaj i různý touge odlehlý místa, kde chytaj driftery. Stačí se mrknout, jak to mají pošéfovaný – skrytý kamery, milion policejních aut z obou směrů touge a zatýkačky. Tady ve videu z tohoto roku chytli Brazilce, kteří dělali bordel.
Neni divu, že zlatá éra street driftingu, kdy v nocích na touge stály u zatáček stovky lidí a jezdilo se celou noc, jsou pryč. Smyky venku hodně vymizely. Ale hodně drifterů se přesunulo na okruhy a dokonce se za tu dobu postavilo i pár novejch okruhů. Tím, že jsou otevřený většinou každej den, si můžete jezdit smykovat bezpečně kdy se vám zachce. Oblíbený drift spoty zanikaj, ale třeba Happogahara daleko v kopcích, kde ani neni signál, se jezdí občasně furt. A třeba v Tokyu vedle Daikoku se jezdí streety snad každej pátek a kluci to furt dávaj na sociální sítě a serou na policajty. Většina fotek je z 1998 časáků a za těch pár dalších děkujeme Touge Era <3
