Osaka Touge Drift – RAW video

Pamatujete na Osaka Touge drift video, kde se objevil i nyní známej Touge Takashi, trashující svojí S13? Video vyšlo v 2006 a pomáhalo šířit osvětu o street driftech. Viděl jsem i nespočetně vtipů a drbů ohledně Touge Takashiho, i to, že potom za to šel sedět.

Ale před pár hodinama na Youtubu vyšlo RAW video – onboard ježdění z touge té noci, ale nesestříhané, bez hudby a zbytečností. Tak se na to můžete podívat zde na kanále JDMism, který ty famous videa natočil tehdy, když byl v Japonsku. Taky už stahujete video z youtubu do archivu pro případy, kdyby to z youtube zmizelo?

A pro připomenutí ještě video s Takashim.

Nějakej Nissan v Tokyu

Šel jsem takhle z vlaku a viděl jsem na krajnici zaparkovanou bílou S15.  I když jsem teď víc fanoušek Toyota popelnic, je stejně furt super zahlídnout Silvii v autentickym prostředí.

Kombinace zadních lamp, který nejsou čirý a různejch rozměrů AVS VS-5 kol je prostě cool. Nic agresivního, ale přitom z toho jde cejtit trošku drift aura a funkčnost.

A nejlepší bylo, když jsem o hodinu později z oken hotelu slyšel to prdění SR20DET, podíval se dolů a viděl to stejný auto dole na křižovatce – tentokrát vedle stylový FC3S. Tokyo má svoje kouzlo.

Na zamrzlý jezera s nějakou Toyotou

Byl jsem se poprvý podívat na zamrzlých jezerech v Norsku. K akcím se nedá moc nic najít, jen, že se tam údajně v zimě jezdí každej den. Tak jsem tam vyjel naslepo a shodou okolností tam potkal kamaráda, kterej si tam přijel zajezdit také poprvé. Na akcích v Norsku se mi líbí, že jezdí hodně rozmanitejch aut, tak se stane, že tam přijede MK IV Supra na hřebech.

Supra MK IV Frozen lakes

Podle zvuku to byla atmosféra 2JZ-GE. To bohatě stačí, protože s atmo Suprama trénujou na jezerech s hřeby i místní národní hrdinové jako Aasbo, Rignes, Jaeger, Bogen a podobně. S úpravama z toho třílitru jde vytáhnout i 320 koní.

S hřeby je to zajímavý, protože podle slov Aasba vás to nutí jezdit podobnej styl jako ve Formula Drift s 1000 koňma. Tedy furt plnej plyn, protože jinak bez plynu gripujou vepředu hřeby a auto jede silný nedotáčáky. Není to tak hodný jako s obyč gumama, ale zase vám to na ledu dovolí lítat mega rychlosti a to je skvělý.

Ale je to Norsko, tak tady jezdí tolik MK IV Super, že vás už nepřekvapí. Prostě si na ty překoňovaný 2JZ zvyknete. Tyhle hodně jetý, použitý a obouchaný mají něco do sebe. Líbí se mi třeba ta custom palubní deska.

Btw na zadních kolech měl širší gumy s hřeby, protože na odpoledne zakázaly úzký kola s hřeby na zadky, protože to moc tavilo jezera v tom počtu aut, kterej tam byl, aspoň to dostalo takovej americkej rovně 1200 koní drag look.

Fredricův novej kauf – fialová AE86

Fredric Aasbø, norskej národní hrdina, si koupil nově AE86 coupé. Proč je to zajímavý? Protože si koupil hachi od norskýho kamaráda, kterej ji skládal na smyky a ta stavba samotná byla docela zajímavá.

Co se skrývá pod kapotou? Nic, protože to mělo SR20DET swap, kterej zaklepal a Fredric tak koupil auto bez motoru. Ale prej chystá nějakej zajímavej low-hp-hero motor, tak by to byla příjemná změna proti tisícikoňový Supře GR, se kterou jezdí Formula D nebo akce tady v Evropě. Na zamrzlý jezera pak jezdí třeba s MK IV Suprou, ale ta Hachi je skvělá.

Hachi dával dohromady týpek, co je tady v Norsku skládá a smykuje s nima. Je to ten stejnej týpek, co odjezdil celej Norgescup Grasroot drift šampionát s AE86 Levinem, přičemž na zadku měl Redline drahý rare světla a nebál se s nima tandemovat, ani jezdit wallkissy. O týhle hachi napíšeme další blogpost. Nutno poznamenat, že Hachi dostala bomby všude, ale světla vydržely.

Tore koupil Hachi minulej rok od majitelky, která v tom měla už SR20DET swaplý. Hachi byla modročerná, ale něco se pokazilo a majitelka už neměla trpělivost to řešit. Tore tak koupil zajímavej projekt a vyřešil, co bylo blbě s motorem. Za pár tejdnů se pak dal do úprav a připravování auta na Gatebil Rudskogen 2023.

Motor posunul dozadu o 5 cm kvůli těžišti, dal dohromady karoserii, bodykit a díly ze svejch předchozích Hachi a jeho kamarád WNVLD mu na to vyrobil old skool fialovej design. Na konci tak následovalo lakování a polepení a auto bylo ready na Gatebil.

Na Gatebilu si to odjezdilo pár minut času, než se pokazila váha vzduchu a než se našla náhradní ze 300ZX od týpka z vedlejší vesnice, utekl celej den. Zasmykoval si aspoň víc druhej den, ale na konci Gatebilu se pak pokazil SR20DET motor. V tom současnym setupu si to tedy moc nenasmykovalo a řešilo se, co s tim dále, než se to po pár měsících rozhodl prodat Fredricovi.

A uvidíme, co s tim pak udělá Fredric, ale určitě to bude zajímavý vidět to na dalším Gatebilu.

Kansai Style žlutá S14

Po několika dnech v Japonsku jsem neviděl furt žádný drift káry, ale první jsem viděl v moment, kdy jsem to čekal nejméně. Vyšel jsem ze supermarketu k večeru a hned po otevření dveří stála na semaforech žlutá Kouki S14 v klasickym kansai stylu. Bylo mi blbý, koukat týpkovi do očí a vytáhnout foťák, ale musel jsem, jinak bych to nezaznamenal. Omluvte kvalitu, jsou to screenshoty z videa.

Na některých autech jde vidět hned, že se s nima smykuje. Třeba ty nastavený odklony vepředu, lehce škráblej roh zadního nárazníku i klasickej setup Origin Labo bodykitu vepředu a velkýho křídla v barvě a typickej hlasitej SR20 zvuk.

Kluk odjel a přišlo mi pak úsměvný, že Noplansco vyjel z Tokya do Kansai regionu a hele, co dával na svůj instagram do stories:

Btw, tohle auto jsem pak zahlídl ještě podruhé na stejné silnici, ale už nestihl vyfotit 😀

A kamarádi mi poslali ještě tyhle fotky

JZX100 Concept Sketches

Koupil jsem si tehdy v Japonsku časopis, pojmenovanej krásně Mark II Chaser Cresta Encyclopedia-Toyota sedan innovation3 (GOLD CAR top new car news flash No. 117),  který vyšel v roce 1996 těsně potom, co začala Toyota prodávat JZX100 Mark II, Chasera a Crestu a objevil v něm zajímavý náčrtky, který jsem ještě nikde neviděl, tak je sem házím pro zajímavost.

Mark II

Na designech JZX100 všech tří variant pracoval jako vedoucí designer Makoto Oshima, který pracoval na první MR2, Celice z 1990 a LS400. Později navrhl i první Lexus RX – jejich první SUV. Pro Mark II navrhl karoserii sportovního / luxusního sedanu, se kterým můžou jezdit rodiny. Stylovej prvek byly zadní světla, který proti JZX90 už nebyly spojený, ale myšlenka byla, že budou furt hezky dlouhý. Když se podíváte na ten hliněnej model pod náčrtkem, nemyslíte si, že Camry z pozdějších let si vypůjčilo ten design zadku?

Chaser

Nejsportovnější verzi JZX100 udělali s kratšími nárazníky o 25mm vepředu a 20mm vzadu oproti Mark II. To mu mělo dodat víc sporty look. Hustota jsou ty 4 kulatý, přední světla na hliněnym modelu a užší zadní světla. Inspirace tehdy závodící Esso Exiv Coronou týmu Tom’s, která je namalovaná v pozadí je taky dobrá.

Cresta

Náčrtek a design koncept prý pro Crestu vznikl z těch tří modelů jako první. Cílem bylo udělat prestižní sedan, co bude vypadat vznešeně. Tak mi příjde krásný, že udělali hliněnej model, co zezadu vypadá jak nějaká Lancia Thesis v 90s verzi. Ten velkej sketch je ale ultra, krásně vybarvenej a detailní.

Nejdražší S13, kterou jsem kdy viděl

Pozoruhodný příběh sériové S13 na Yahoo Aukcích, která stojí 9 miliard Yenů neboli skoro 1,5 miliardy českých korun. A nejde o překlep, tak jaktože může nabouraná Silvie bez brick světel stát tolik? Je za tím bohužel děsivější příběh, než za donio a hithit sbírkama CDS drifterů.

20 let zpátky majitele S13 trefil z boku Toyota Celsior, což je takovej VIP tankosedan. Týpek jel na červenou a do tenkoplechý Silvie udělal zrovna díru na řidičovu stranu. Bohužel, řidič Silvie utrpěl poměrně těžký zranění mozku, míchy a to vše si zabralo poměrně dost dlouhou dobu rehabilitace. Podle popisku v aukci je i zázrak, že přežil a trvalo skoro 20 let, než se dostal do stavu, kdy už mohl nějak fungovat.

Cenovku do aukce nastavil schválně takto vysoko, aby to zaujalo pozornost veřejnosti. Protože když vás někdo sundá, měl by vám vykompenzovat milionkrát náklady na léčbu japonských yenech. Ale to se nestalo a soud mu nepřiřkl nárok na proplacení vozíku a hole na chození. Je nejasné i, co vše mu proplatili za ta léta léčebných výloh a pobytu v nemocnici.

Auto má najeto do 50 000 km, i když je karoserie lehce do banánu, řízení a podvozek funguje, tak se s autem dá hýbat. Jde o Q’s verzi s CA18DET a automatem. Na aukci to jde najít s kódem w1108177061 či pod jménem enmaou.

Spokojenost se setupem

Když jsem viděl od Genki Factory (@genkifactory) fotografa Mark II ve smyku na Fuji drift layoutu, přišlo mi zajímavý všimnout si toho, jak to má na fotce auto zakloněný dozadu, vnitřní kolo lehce zvedlý a dotýká se jen kouskem běhounu. Moderní drift setupy no. Teorie říká, že to chceš, protože vnitřní kolo nebrzdí předek a zároveň je váha celou dobu na zadku před přidáním i po přidání plynu, což je super pro čitelnější a konstantní grip na zadku a jde s tim házet čitelnější reverse entry 😀 Taky to chce ale více koní, aby tě to pak nesrovnalo.

Když jsem se díval na fotky na hladkym povrchu na polygonu v Hradci, viděl jsem ty rozdíly v podobnym typu zatáčky.

Neni zvedlý vnitřní kolo, neni zakloněnej tolik zadek, vnitřní kolo s malym odklonem jede velkou částí běhounu po asfaltu. Když jsem jel takhle velkej kruháč smykem, všímal jsem si, že se mi auto srovnává, ale to je tím, že je v Toyotě torsen diferenciál a ten se prostě chová nedotáčivě u velkejch rychlostí (pokud nesmykuju velkej úhel). Ale jinak jsem byl celkově spokojenej s tim, jak je auto předvídatelný a poslouchá i v těch větších rychlostech. Krásně šlo i dobržďovat ve smyku levou nohou bez použití rukávu a hrát si s přenosem váhy a zároveň to je dostatečně off-road vysoko na daily ježdění po českejch silnicích.

Chtěl bych zkusit odebrat trošku negativního odklonu na zadku, protože když Mark II zaklekne zadek pod plynem, na zadní nápravě se při snížení kola dostanou do negativního odklonu a sjíždí se víc vnitřky. Když v klidovym stavu budu mít trošku pozitivnější odklon, při náloži se to bude sjíždět rovnoměrněji a budu mít i víc běhounu na asfaltu, což by mi mělo přidat grip. I když, většinu okresek nelítám ve 100 km/h smykem, abych ten rozdíl poznal, ale na okruzích a těhle letištích to bude dobrý. A co, vždy můžu podfouknout pneu na 1,0 baru a hrát si tryhard profíky.

Hele, bílej Chaser

Na Gatebilu nelítaj jenom drifktáry a závoďáky, ale stencujou tam uvnitř okruhu i showkáry. Tam vzniká pak dilema, protože si myslim, že je škoda, mít na okruhu auto, který nejezdí a jen stojí. Ale když je tak čistý a vymazlený, tak se to dá odpustit ne? Za druhé si říkám, že vidět bílýho chasera je nuda, jak jich je hrozně moc, ale na druhou stranu vidět vždy JZX100 v reálu, ať už v jakýkoliv úpravě, je prostě super. A to je i případ tohoto Chasera ze Stavangeru.

Chaser JZX100

Z dálky, ale i z blízka vidíte, že je to tak krásně čistý a bez škrábanců, až se vám to nechce věřit. Týpek jel prostě přes 7 hodin ze Stavangeru, aby mohl na akci. V reálu je ten Vertex bodykit, SSR Minerva kola s kombinací střešního křídla fakt krásnej, i když přesně takovou kombinaci jste na internetu mohli vidět už stokrát.

Super je, že to je tovární manuál, kterých je vyrobených méně. Sedí k tomu dobře černej Nardi Classic deepcorn a Recaro SP3 sedačky. Jde i vidět, že s tim majitel nelítá smyky nebo nějaký akce, protože nejsou oškrábaný lipy zespoda, ani nejsou odřený bočnice a běhouny gum + podběhy. Na blbnutí měl 350Z, kterou ovšem fakt teď prodal.

Byly doby, kdy jsem z Chaserů omdléval, ale teď se mi poslední roky fakt zdá, že ty bílý verze se stejnýma kolama a bodykitem jsou všude. Ono to pak dává smysl, když se podíváme na to, že turbenejch Tourer V verzí vyrobili 24 349 kusů celkem a z toho polovina byla bílejch. Toyota vyráběla sice 4 verze bílé barvy, od 040, 047, 051 (rare perleť) a 057, ale pro lajka, kterej si Chasera splete v klidu s Crestou a Mark II je to prostě bílá barva. Možná i proto je super vidět Chasera v jiný barvě, třeba stříbrný, jakej jezdí u nás v ČR.

Další úprava? Seat time

Přemejšlel jsem tak nad prioritama a seznamem úprav na Mark II, protože vždy je na autě, co dělat. Viděl jsem nedávno v nějakym videu rozhovor, kde týpek říkal, že plánuje tunu dalších úprav na autě, protože si na větší výkon motoru zvykneš vždy a chceš víc a víc a nikdy prostě neni dost. Uvědomil jsem si, že na seznamu úprav mám výkon a motor až někde uplně dole, protože mi těch sériovejch 280 koní stačí a příjde mi to jako raketa.

JZX100 Nordschleife

Je to díky tomu, že jsem se učil jezdit na 115 koňový popelnici a taky díky tomu, že neumim zas tak dobře řídit – mám se ještě, co učit. Navíc jsem chudej a úpravy motoru, turba a tak vyžadujou další úpravy chlazení, jednotky a další menší úpravy, který zaberou ještě dost času i peněz. Pro mě je ale nejdůležitější čas strávenej za volantem a posouvání skillu vždy o kousíček přirozeně dále, abych to někam neposlal přemotivovanej a zároveň si to auto užil.

JZX100 drift

Existuje tuna příběhů aut a projektů, který se zrovna staví, ale jsou rozložený na díly ve stodolách několik let. Jasně, chci sundat zadní nápravnici, opískovat, vyztužit a dát do ní polyuretany, ale chci víc času jezdit a trénovat venku s ruční brzdou protahování smyků a také rychlejší nástřely, než na to koukat v dílně (to mi stačí dělat přes zimu, když to nejezdim na sněhu).

A stejně, když se nenaučim líp jezdit nebo zrovna budu potřebovat něco upravit na autě, můžu se vždy vymluvit, že se na autě pracuje a stačí jen pózovat na fotky. Jsem zvědavej, kdy mě tohle přejde a budu chtít Mark II dát do muzea a na show akce, místo daily ježdění a občasnýho smykování, kde to dostává čočky.