Mark II postavili jako sportovní sedan, což je super, protože i když trošku víc žere, na daily je to dobře praktický. Právě praktičnost je spíš jen takovej bonus, protože mě stejně nejvíc baví, jak se to auto chová, a kde má limity. Fotka dole je od Lukáše Vališe.
Abych si vyzkoušel hranice v time attacku, zkusil jsem se projet na autodromu Most během srazu sportovních Toyot (rozuměj GR Yarisů a GT86). Počítal jsem s tím, že uvařím brzdy, které byly už jeté, ale já měl naštěstí doma nové na výměnu. Mohl jsem tomu dávat čoudy, zažít si krizovky i nějakej tryhard attack a byl jsem mile překvapenej tim, co ten JZX podvozek umí i v automatu. Nejrychlejší kolo bylo 2:06:191 na nějakejch obyč gumách, nazuté nějakým hondařem na kolech, když jsem je koupil. Za fotku díky Marku Duchoslavovi.
Pak jsem si vyzkoušel poprvé Sosnovou na smyky s automatem. Můj sen bylo vždy propálit celou Sosnovou tímhle automatem, ale nový zákazy napojování smyků a pokuty mi trošku zkazily radost. Nicméně pršelo, tak to bylo trošku benevolentnější a mohli jsem si jezdit dlouhý smyky a napojovat aspoň série zatáček. Mělo to stejný gumy jako na Autodromu Most v těch nízkejch teplotách zas nefungovaly (hrnuly předek), ale vyzkoušel jsem si poprvý v životě blízký tandemy za Ricedelivery Compactem. Okamžik zachytila Photo_holis.
V obou případech dělalo to auto přesně to, co jsem potřeboval. Při přenosech váhy krásně čitelný, nehoupe se to jak koza, předek statečnej, poslouchal a dost výkonu s tím, aby to automat hnal dopředu. Nejvíc zásluh přisuzuju Cusco předním a zadním stabilizátorům a pak Ultra Racing rozpěrám pod prahy + pod přední nápravnící Cusco, které prej pomáhaj eliminovat kroucení kastle a nedotáčivost. A po vyzkoušení time-attacku a driftů na okreskách a autodromu musim uznat, že to nebude placebo, ale reálně to pomohlo chování auta.
A přitom to furt uveze všechno, co potřebuju, třeba 120 kg zboží v kufru a interiéru.