S rokem 2000 svět neskončil, Japonci nedělali nic jiného než jezdili na touge, jak nám ze všech stran cpe internet, v Čechách se tunily Rapidy a Felicie a v Americe začal muscle káry na srazech vytlačovat import.
Místní “tuning” časáky stály za hovno, stejně jako to co tu jezdilo. Ono nám tu totiž to slovo tuning celkem zdegenerovalo. Stejně jako je dnes každá schnilá plečka jedoucí bokem “drift specíál”, bylo dřív každý fáčko s přilepeným aero setem z benzínky “upraveným autem”.
Na srazu jsem nikdy nebyl, nebavili mě ty auta a hlavně ani lidi. Je to jako byste měli rádi běhání a jediná možnost jak si zaběhat by byl fotbal… to bych snad radši přestal i chodit.
Jediná spása byl fakt, že jsem se relativně brzo dostal k internetu. Po několika minutovém pinkání, cvakání a jakéhosi vytáčení na mě čekal nepochopitelný svět v podobě onboardů z wanganu na Google video, boků na webu Driftsession a hlavně Import Tuneru, kde bylo všechno včetně import štětek.
Pár let na to se mi dokonce povedlo si Import Tuner na tři roky předplatit. Přesto, že jsem v té době neuměl moc anglicky, i to málo, čemu jsem rozuměl, mělo několikanásobnější informační hodnotu než to, co sem si mohl přečíst tady. Myslím, že i v dnešní době by mohly ty 10 let staré články vykrádat české speed petrolhead online magazíny jako čerstvé novinky ze světa aut.
Po tom, co Tuning Magazine vykradl 86ers.org ve článku o Tec-Art’s N2 hachině jsem přestal číst místní časopisy úplně. Ale to už jsme byly stejně skoro všichni na netu a to, že podobné tiskoviny neobstály v konkurenci se světem je i důkazem toho, že stály za hovno.
Jako jsme samozřejmě zakomplexovaný z malých penisu a závidíme, protože jsme v životě nic nedokázali, ale podívejte se na ty fotky… takový články tu nevychází ani teď a to už jsme desítky let globalizovaní, unifikovaní a celosvětový.
