ASMR v ASM Yokohama

Jednou jsem jel busem v Yokohamě na jídlo a zahlídl z okna Mooneyes (zavřený) a hned potom logo ASM Yokohama z okna a věděl jsem, že se musim hned vrátit a omrknout to. Jak se nezajímám tolik o Hondy, nevěděl jsem, že sídlí zrovna v Yokohamě, ale jelikož jsem viděl tolik Best Motoringů, Hot Version a Time Attacků na Tsukubě, věděl jsem, co jsou hoši z ASM zač.

Úpravci aut, zaměřující se hlavně na Hondy S2000 a libující si v bílý barvě měli zrovna zavřeno pro veřejnost, protože bylo pondělí (jedinej den, kdy maj zavřeno), ale aspoň měli vystavený auta venku. Zrovna taky vykládali zboží a koukali do motoráku jedný S2000, tak jsem je šmíroval z poza lamp. ASM jinak znamená Autobacs Secondhand Market, protože začínali jako přeprodejci dílů (a Recaro sedaček), přidružený k Autobacs obchodu.

Doporučuju navštívit jejich showroom, protože ho maj krásně vybavenej suvenýry, ale i tunou dílů, který dělaj na Hondy a 86 a velkym množstvím Recaro sedaček. ASM jsou totiž největší prodejce Recaro sedaček v Kanto oblasti, takže jich maj na skladě víc, než kdokoliv jinej, což je ideál na test posedu. A hlavně, vzadu skrz dílnu jde vidět jejich vystavená bestie S2000, která skoro 10 let držela na Tsukubě rekord za nejlepší čas v kategorii NA (bez turba / kompresoru) aut.

Ta bestie nejezdila 5 let, ale zrovna po mé návštěvě se rozhodli ji zprovoznit a vzít na time attacky. Ten výčet úprav, ASM vlastní bodykit a hlavně zvuk na videích je masakr, doporučuju, abyste třeba mrkli na nejnovější video z Tsukuby 2024 po oživení tady. Stačí si užívat ASMR video se zvuky, bez hudby a editu.

A venku měli AP1 a AP2 vystavené k prodeji. Což je hustý, že tam stála třeba Club Racing edice, která je poznat jiným předním lipem a malym zadním křídlem v barvě. Šlo o rozlučkovou spešl edici S2000, když ji přestávali vyrábět.

A na parkovišti ještě nejostřejší verze s Volk CN28 kolama v Advan Neova gumě.

Nebo zabijácká verze s hardtopem, taky na CN28 a krásnym ASM bodykitem.

vačka

1.0 a 1.3 jsou prakticky stejný motory, 1.3 je v podstatě stroker kit. Má stejný blok, hlavu a veškerý příslušenství. Jiná je klika, ojnice, písty a vačky. Vačky z 1.0 mají 196°, 5,59mm zdvih / 1.3 – 222°, 7,46mm zdvih.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/05/k11-inlet-cam-on-cg10-engine-1.jpg

A v tuhle chvíli přichází na řadu lidová moudrost která praví, že když dáte sací vačku z 1.3 dostanete ve střením pásmu něco kolem 6ti koní. Když dáte obě mělo by to být malino víc, ale celý ten získaný výkon se posune někam do vyšších otáček.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/05/k11-inlet-cam-on-cg10-engine-2.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/05/k11-inlet-cam-on-cg10-engine-3.jpg

Nebudu tu zdlouhavě popisovat postup jak vačku vyměnit. Zvolil jsem punkvější postup měnit jí bez rozvodů ze shora, jak to dělá Micra Madness ve videu níže. Jako co vám budu povídat.. úplně sranda to nebyla a bez Vochyho a Patrika bych byl v řiti.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/05/k11-inlet-cam-on-cg10-engine-4.jpg

A výsledek? Je to prdel.. Samozřejmě je to pořád litrová nákupní taška, ale výkon se dostavil a v 6ti tisících motor s tou vačkou ve spojení se sáním řve jak kdyby měl VTEC.. až mě to při testování na dálnici rozesmálo.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/05/k11-inlet-cam-on-cg10-engine-5.jpg

Když už jsme se v tom vrtali udělal se olej a chladící kapalina. Na víku je vyměněný těsnění a gufera na dírách na svíčky.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/05/k11-inlet-cam-on-cg10-engine-6.jpg

neděle

Ranní nedělní ježdění se už se stává pomalu tradicí. Tentokrát se připojil i Kozlík.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/28.4.-nedele-1.jpg

Už jsem další fotky z víkendu s těma červenejma bublinama nechtěl na blog ani dávat…

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/28.4.-nedele-4.jpg

… ale tentokrát se k nám mimo Kozlíka připojil i Martin, kterému přišlo, že je s Laurelem málo starostí, tak si k němu pořídil KE70.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/28.4.-nedele-5.jpg

Je to moc pěkná kouki, časem tu o ní možná napíšu něco víc. Zatím je, ač se to nezdá, ve vývoji.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/28.4.-nedele-6.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/28.4.-nedele-7.jpg

Víc takovejch nedělí.

MarkUP Garage má první pobočku v USA

V Californii v Garden Grove otevřelo Up Garage svojí první pobočku Up Garage teď během víkendu (konec dubna 2024). Svoje první plány o tom, že chtěj otevřít pobočku zveřejnili už v roce 2019, pak ale přišel Covid, tak se to asi zabrzdilo. No a teď to konečně otevřeli. Zajímavostí je, že Up Garage USA podporuje Kazuya Taguchi, co driftuje Formula D USA už několikátým rokem s Up Garage sponzorem na dveřích. Byl i při otvíračce za kasou. Na fotce je vidět vlevo.

Amíci v Californii maj tak možnost přijet, omrknout díly a rovnou si je koupit. A nebo prodat svoje jetý díly. Otázkou je, proč zrovna v Californii, kde je vše drahý a poldové tam nemaj moc rádi upravený auta. To třeba ilustruje hezky příklad, kdy na otvíračku dorazilo dost upravenejch aut a udělali z toho menší sraz. Ale chlupatý stáli před parkovištěm a rovnou kontrolovali technický stavy auta rozdávali pokuty 😀 Na fotce vlevo stojí opět Kazuya.

Samotné Up Garage USA pak vydalo na instagramu prosíka, aby tam lidi nedělali sraz v tak velkym počtu, protože chtěj hlavně klídek (našli se totiž i klasika pozéři, co tam při parkování dávali omíky, aby byli slyšet).

Jelikož je v USA vše primárně o dolarech, otvírali na dvakrát. První den otevřeli obchod všem fanouškům, ale mohli jste si koupit jen merch, kterej udělali spešl pro tenhle obchod. U tohoto soft openingu jste mohli aspoň očíhnout díly a cenovky.

Druhej den udělali pak grand opening, kde jste si už mohli kupovat všechno. Nutno podotknout, že kvůli souhře více faktorů se tomu lidi smějou, že to je MarkUp Garage (Mark Up = přidat marži = jako když češi koupí polskýho drifťáka a rovnou to přeprodávaj v ČR ještě na polskejch značkách a s fotkama z původního inzerátu). Je libo třeba přehajpovaný VSKF 17″ za 7333 USD? (172 tisíc českejch korun).

Pravdou je, že je furt vyjde levněji si to koupit v Japonsku a nechat doručit do USA, ale zase s přirážkou máte ten servis, že ty věci máte hned pod nosem. To už si pak každý zváží sám, jestli koupit Recaro karbon sedačky z FD3S za 6266 USD a vyřešit si vše sám a nebo ty samý (se stejnou oděrkou) vzít za 19 066 USD (jo, fakt přes 400 000 Kč za ultra rare sedačky) v americkym Up Garage. To je prostě přirážka za hype, kterou necenim, ale vždycky se najde nějakej blázen, co do toho ty prachy nalije a tím se bude hype kolotoč roztáčet dál.

 

SS drinkholder

Vždycky mě ze všeho nejvíc bavily kyushy. Sem tam jsem si odskočil k driftu, k Hondám nebo Time Attacku, ale základ ke kterému jsem se vždycky nakonec vrátil byly kyushy. Každý správný Japonský veterán složený na zem měl nějaký interior dressup. Lampičku se zapalovačem, blikající nápisy na okna a nebo… cupholder.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/ac-cupholder.jpg

SS Cupholder jsem si tenkrát koupil do Corolly a od té doby ho přesouval z auta do auta. Jiný držák proste neuznávám a kdo nemá Seiko Sangyo není real. Mimochodem držák od Shirtstuckedin nebo NaritaDogFight je taky Seiko Sangyo jen za něj nechtějí 100Kč ale litr.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/Shatsu-KE70-cupholder.jpg

O čem ale tenhle post má být, je moje další nerdí zbytečná znalost. Seiko Sangyo drinkholder nebyl pouze jeden, měl tři generace! S politováním musím konstatovat, že se mi žádnou další generaci krom mk1 nepodařilo ulovit… pár let jsem se o to už moc nesnažil tak mám jen pořád je ten první mark1.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/mk1-drinkholder.jpg

Mark1 byl představen v roce 1990. SS byla první firma na světe nabízející držák na pití s uchycením do mřížky ventilátoru. Do té doby byly pouze držáky co se zahákly do dveří. Ty samozřejmě neměli tu geniální pasivní funkci ohřevu nebo chlazení nápoje podle nastavení ventilace ve voze.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/mk2-drinkholder-3.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/mk2-drinkholder-4.jpg

O dalších generacích se toho dohledat moc nedá. mark2 byl pouze facelift, co se snažil přizpůsobit designu aut z přelomu tisíciletí. V té době už ale měla většina aut zabudované držáky a tak se moc nechytl.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/mk3-drinkholder-1.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/mk3-drinholder-3.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/mk3-drinholder-4.jpg

Mark3 se vrátil designem k Mark1. Firma se snažila zaujmout zákazníky přidanými funkcemi jako je držák na propisku, nebo ve spodní části držákem lístků z mýtných bran.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/ss-drinkholder.jpg

Drinkholderu mark1 prodala firma přes 5 miliónů kusů a dodnes ho vyrábí. Je pro ní tak důležitý, že ho mají zaměstnanci na vizitkách a v roce 2022 ho na oslavu 70. výročí založení Seiko Sangyo udělali jako přívěšek na klíče.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/drinkholder-key.jpg

jaro je tu

Původně bych tenhle post ani nepsal, ale je tu nějak mrtvo. Madish dává dohromady posty z výletu do Japonska a pár aktualit a já jsem v úsporným režimu (výlet), takže se vývoj závoďáku tenhle rok zastavil.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/jaro-2024-1.jpg

O to víc ale jezdím. Dalo by se už i pomalu říct, že víc než kdysi s AE86.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/jaro-2024-2.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/jaro-2024-3.jpg

Začíná se ozývat levá poloosa a po nedělním full send attacku s Imprezama i spojkový ložisko.. je to holt nákupní taška.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/jaro-2024-4.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/jaro-2024-5.jpg

To všechno se ale vyřeší příští rok s několika dalšíma úpravama. Nevím jestli jsem to tu psal, ale už mám v garáži 1.3… Nemám rád sliby, tak to tu zatím moc rozepisovat nebudu.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/jaro-2024-6.jpg

Z toho co jsem na autě udělal zatím všechno maká. Brzdy z ABS faceliftu pecka a dokonce i vytištěný sání není úplná blbost. To litrový CG kolem 5000ot celkem i jede. Problém je, že se tam dlouho dostává. Možná by pomohl lehčí setrvák. Nebo setrvák a 1.3…

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/04/jaro-2024-7.jpg

Takže to vypadá, že posty s úpravama ve 24 nebudou. Z Polska asi taky moc ne, už mě to malinko přestává bavit. Dáme Ultrace, tak pošlu nějaký fotky a chtěl bych napsat pár aut z ČR… uvidíme.

NSX na TE37

Ve čtvrtek jsem zahlédl v příběhu Franty Valhaly krom nějakých M3 jedoucích někam, i červenou NSX na TE37. V příběhu uvedl špatné webové stránky, ale nic co by nevyřešil internet.cz

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/NSX-TE37-Muzeum-Lucany-1.jpg

Auto stojí v AutoMoto museum v Lučanech. Jde o zenki v automatu, podle volantu napravo a vybrání pro zadní SPZ nejspíš dovoz z Japonska.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/NSX-TE37-Muzeum-Lucany-2.jpg

Ale má TE37 a to je hlavní… to byl vlastně i důvod proč jsem se v sobotu do Lučan vydal.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/NSX-TE37-Muzeum-Lucany-3.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/NSX-TE37-Muzeum-Lucany-4.jpg

Jakožto majitel K11 můžu tak akorát držet hubu a šoupat nohama, ale být majitelem NSX na TE37 dal bych na kola Advan gumy, Rays ventilky a matky… “devil is in the details” říkají na Discovery channel.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/NSX-TE37-Muzeum-Lucany-5.jpg

Na auto se samozřejmě moc hezky kouká. V jeho okolí stojí pár dalších, pro museum očekávaných vozů. Když si koupíte lístek online stojí 230Kč, na místě 280Kč což se dozvíte až na místě.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/NSX-TE37-Muzeum-Lucany-6.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/NSX-TE37-Muzeum-Lucany-7.jpg

Byla to celkem příjemně strávená hodina a půl v krásně zrekonstruovaném prostoru. Nejsem si jistý jestli je potřeba jet do Lučan jen kvůli museu, pokud se ale vyskytnete v okolí Liberce proč ne.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/NSX-TE37-Muzeum-Lucany-8.jpg

fyeah spec

Jak na ten youtube koukám už několik let, mám v hlavě kluka s malou garáží a několika auty, co se s totální obsesí může posrat z každý blbosti na které je starý logo Nismo… byl to Tommyfyeah? Je to už řada let a já upřímně nevím. Kanál Tommyfyeah aktivně sleduju skoro dva roky a o moc starší videa na něm nejsou.

Ať už to byl on nebo ne, v současnosti je jeden z mála youtuberů, u kterých můžu říct že si jich vážím. Nebudu se tu zbytečně vypisovat… je to jeden z nejlepších rozhovorů co jsem na YT slyšel.

Nová old skool JDM hra

Za hodně dlouhou dobu mě fakt mile překvapila true JDM hra, inspirovaná NFS Underground 2, ale také PS2 hrama jako Tokyo Xtreme Racer nebo Wangan Midnight. Tahle hra se jmenuje Night-Runners Prologue od Planet Jem. Je to indie hra, za kterou stojí vývojář, nadšenec, fanoušek japonský autokultury, který to několik let skládá dohromady. Toto demo je zdarma ke stažení na Steamu zde.

Už samotný launch, kde vyskočí R34, ale s bodykitem a koly Do-Luck mě vrací zpět do 2006, kde Do-Luck všude tlačili svojí Sumopower 350Z se stejnými koly. Možná i tohle ovlivnilo toho anglickýho vývojáře, který má založený kickstarter a vybírá další peníze na větší a rychlejší vývoj zde. Do současného stavu to dostal on za cca 5 let, což je úctyhodnej výkon. V demu je zatím k dispozici drag a wangan závody kolem Tokya, ale chystá se i touge na drifty nebo třeba Oi Wharf.

Právě ten vibe, detaily a hratelnost je příjemně návyková a zábavná proti bezduchejm hrám. Například na začátku kupujete auto v japonský aukci, kde se potkáte se shit-grade auty s doplňkovými popisky typu: “Divný smrad v autě, chčije olej”. Přepínáte CCTV kamery, abyste se podívali, co kupujete za vrak a dáváte bacha, jestli kupujete manuál nebo automat (a za automat se vám pak smějou ostatní závodníci, ale nemusíte na klávesnici řadit, že jo). Střep pak vezmete do Up Garage (Top Garage) na úpravy a těch je tu hrozně moc.

Celé je to laděné do VHS atmosféry a detailů z early 2000 éry. Rozmazaný ksichty a spzky, vše funguje přes vyklápěcí mobily (navigace, domlouvání závodů) nebo rozblikání světel. Do toho různé malé loading animace a sekvence, nutnost montovat díly a uklízet krabice v garáži nebo tankování obyčejnýho či vysokooktanovýho benzínu. Další detaily, které mě zaujaly byly třeba úplatky, abych prohrál závod, možnost koupit různý rádia do auta, budíky nebo hláška ETC krabičky, když nastartujete motor (ano, jsou tady i mýtný brány).

Za první vydělaný peníze jsem si koupil vzduchovej filtr, aby to trošku líp chladilo a měl jsem dva koně navíc, a hlavně pak HKS koberečky a srdíčkovej Nardi (tedy nelicencovaný Gardi). Ta možnost úprav aut jak po vizuální tak fyzikální stránce je mega super. Našel jsem i možnost z interiéru sundat vše, co jde, abych ušetřil 300 kg váhy.

Hra je z období 1999 – 2009. Na 180SX se zde nachází GP Sports bodykit, kterej byl hrozně hot právě kolem 2007 – 2009. Ale je zde i tuna old skool dílů z early 90s. Právě i díky nim jsem si poskládal melounový auto, kde je B-wave velký křídlo, ale také modernější přední nárazník, střešní křídlo a D1GP kapota na Long Champ kolech s balony. A vlastně 180SX je na to super platforma, protože od vydání po letošek se na to auto dělaj furt nový úpravy a na tom autě lze fakt krásně ilustrovat japonskou historii autokultury.

A tak se stane, že původní červená 180SX z aukce je teď zelená jako meloun, mam pootevřený okno jak dělaj kluci z Kanagawy a vepředu jezdím 165 běhouny gum, zatímco vzadu 295, protože drag. Dokonce i drag závody mě baví, jak se jezdí v protisměru proti kamionům na klikatý japonský dálnici.

Třešničkou na dortu už je klidně jen to, chodit po Tatsumi PA a očumovat auta protivníků, než je vyzvete na závod.  Nismo proužek? Hustý. Kunny’z nálepka na Mark II? Mega hustý. Taky jsem se zasmál tomu, že to má VSKF jako každý auto na instagramu. A nejlepší je, že je hra v minulosti, takže na Tatsumi PA není ještě ta zeď, která by bránila nočnímu výhledu na město.

Nejlepší je si o té hře moc nehledat, nekoukat na návody a videa, ale hezky si to vše objevovat hraním hry. Zjistíte, co tam vše lze dělat a třeba vás to taky pohltí. Díky tomu mi to připomnělo ten pocit z dávných večerů, kdy jsme jezdili venku smyky a okresky, povídali si do noci a čuchali spálený brzdy a spojky.

Vraky love ček edyšn

Dlouho tu nebyl post s vrakama, tak tu máme rovnou jeden s vrakem na který jsem narazil osobně. Není potřeba házet vercajk do kufru a letět na místo s vidinou očesání dílů, čekal jsem až auto zmizí.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/celica-junk-1.jpg

Jel jsem si tak jednou od někud někam a v dálce viděl černý coupe na odtahovce. Jak tu člověk není zvyklý na nějaký zázraky, myslel jsem že půjde o něco jako Hyundau Coupe… jen mi blesklo hlavou, že ty kola jsou jak P1. P1 jsou moje stará láska, tak mám jejich tvar zarytý v mozku jak otisk prstu.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/celica-junk-2.jpg

Čím blíž jsem byl, tím víc mi docházelo, že jde o Celicu a že má opravdu P1. V tu chvíli šlo vše stranou a já se zastavil na čumedu. Když jsem byl už jen pár metrů od auta a viděl v zadním náboji poloosu, začínal jsem pomalu věřit tomu, že jsem narazil na import.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/celica-junk-3.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/celica-junk-4.jpg

A import to byl. Nevím, jak se auto dostalo do stavu v jakém je, ale nespíš i díky tomu “zanedbání” zůstalo auto autentické. Matky kol Rays, zbytek Kakimoto nálepky na kufru, nevzhledný Apexi budík na palubce a Power FC kontroler… no prostě nádhera.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/celica-junk-6.jpg

Velkou radost mi udělal i šroubovaný rám prohnutý kolem palubky. Jak mi to dřív přišlo debilní, tak mi to teď přijde ikonický.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2024/03/celica-junk-5.jpg