Být či nebýt 2

Musím se pochlubit, jak jsem minule psal o pořízení Truena coupe na carlife důchod, jsem na půli cesty. A nebo na konci?

Auto snů je pryč a já si čas od času brouzdám inzercí a najednou ani nevím jestli něco kupovat. Nechci už žádný evropský auto. Stavba OG 90s touge beateru z nějaký EDM plečky, kde polovina úspor padne na výměnu siláčů, poloos, ložisek, výfuku a dalších provozních nesmyslů, na který “první” majitele v Německu roky vesele sral mě už neláká.

O tom, že většina majitelů Silvií nastavuje cenu jejich ojetiny v iluzi, že jim v garáži stojí Porsche, ve kterém přišla o panenství Scarlett Johansson se radši ani rozepisovat nebudu.

Zkrátka když už něco tak z Japonska. To auto bude sice taky v prdeli ale aspoň bude mít hara, interiér nasáklý matcha pižmem a k tomu navrch díly jako podvozek, kola a další nezbytnosti pro pózování na vyhlídce.

Ceny jsou nicméně značně nepříznivé i v Japonsku. Například auto na fotkách je za necelých 300 000 Kč. Takže za téměř půl milionu můžete mít před barákem fresh import kterému někdo dával 30 let na prdel. 30 let… jojo letí to ty ve…

No a stejně jako minule se až teď dostávám k “jádru pudla”. Půl milionu za sériovou plečku z Evropy nebo půl milionu za vyjetej pekáč z Japonska.
Vždycky sem se těšil na to, až budu velkej a budu si moct kupovat drahý auta… nikdo mi ale neřekl, že až budu velkej, tak dospěju a půl míče za vyjetej vrak mi přijde jako pí*ovina.

Konec tohoto postu proto zkopíruju z toho minulého, protože co bude dál je zatím v hvězdách… nebo spíš v dětské postýlce vedle v pokoji.

“Mám už ale po letech celkem rozum. A je mi jasný že i s novým autem to bude zas klasický Love/Hate, jeden den pod ním budu ležet a druhý slát fotky a vypisovat inzerát na mobile.de. Už mi i nějak po letech došlo že je lepší v Osace stát s kafem a Larkem v ruce, než si na Osaku hrát na Točný.

Na druhou stranu v sobě ale pořád mám toho vola co jednu dekádu svého života vycpal Toyotama, aukcema, trackdayjema.. namísto cestování a žití dní jakoby byly jeho poslední. No tak uvidím, buď bude spokojený život plný lásky a krásy nebo další nesmysl v garáži.”