Fake parts fake passion
Nechci tu ty hlášky omílat pořád dokola, ale ten název videa od SC films to zkrátka perfekt ne vystihuje.
Přímo o autech nic nevím, ale ten bílej Levin tak perfektně zapadá do mého vkusu, že tu prostě musí být.
Je to hachi na ježdění, žádný vykalkulovaný polo veterán s minimálníma úpravama, aby se hlavně nenarušila historická hodnota auta.
To coupe je klasický DieDie auto. Pořád jezdí mimochodem.
Když vidím, co s autama dělá Perotan, tak mě to ani moc nepřekvapuje.
Po obědě jsme se ze Sugo přesunuli o dalších asi 60km na sever.
Tohle místo jsem našel díky Perotanovi. Je to jeho domácí okruh a vlastně celého teamu ﾀﾋねﾀﾋね団 (DieDie).
Krom DieDie je Southern domovem i velkého množství vážek.
Díky jeho vzdálenosti od Tokya a nejistotě, že se bude jezdit, nebývá častým cílem cizinců.
My narazli jen na pár mladých drifterů, co se střídali se dvěma grip Swiftama a Imprezou.
Kluky z ricedelivery nakonec i svezly. Já se už ale hlavně těšil na naší další zastávku, legendární Tohoku style svatostánek Link Circuit.
Výhled jak obrázek.
Letošní Attack Tsukuba měl menší účast než minulý rok. Asi měli gajdžinové nějako vlastní akci..
Kanikiho Bando, po tříleté pauze a ladení nového chasis v minulém roce, zajel svůj PB 51.086.
Jednak je jeho JZZ31 nejrychlejším JZ na Tsukubě a co je důležtější pro wapanese jako jsme my, sesadil z 3. místa Corvettu C6 Ferase Qartoumyho.
Auto je LHD pro dosaženi co nejlepsího flow výfuku. Pro konverzi použili díly z Lexus SC300.
3,1 2JZ-GTE s Garrett G42, posunutý o 20cm
50 kg/mm F a 46 kg/mm R pružiny
1100 kg
SSR mk3 jsem chtěl od chvíle, co jsem porvý viděl logo Cipher Garage. Už se nedá vygooglit, ale šlo o předělaný logo Detroit Red Wings, kde místo drátěného kola bylo právě mk3.
TA22 je na rozdíl od mk3 zatím na seznamu nesplněných. Pořád ale zůstává na užším seznamu “možných aut”.
Čím jsem ale starší a čím víc staveb na youtube vidím, se pomalu přesouvá na seznam “opravdu se mi s tím chce srát?”
Každopádně auto na fotkách je prakticky moje představa. Coupe, barva, kola, nejsme si úplně jistý s těma blatníkama, ale čím déle na to koukám, tím mín mi vadí.
K těmhle hranatejm sporťákům mě napadá jen jedna věc…
…a to, že pamatuju doby kdy byly naprosto bezcenný.
Ale 80s kids jsou už dospělý a připravený utrácet prachy!
Na Shinntaro Mizuna jsem narazil na sklonku éry tištěných časopisů, konkrétně ve FUEL magazine the japan issue 2014.
Článek u mě odstartoval lásku k Butaketsu Lourelu a dva roky později měl na svědomí i to, že jsme se u Mizuno Works stavili.
Na téhle dovče byl s námi i Pavel a tak jsme si mohli krom očumování, i popovídat. Po dopití kávy, típnutí cigarety a autogramu do FUEL magazínu nám Mizuno-san řekl.. “tak čím se projedeme”.
Je proto jasné, že když jsem zahlídl Mark s obrovsku nálepkou Mizuno, musel sem udělat aspoň pár fotek.
Ty úhly fotek jsou trochu funky..
Další auto co mě chytlo tak, že jsem udělat asi 30 fotek byla tahle SA22. To auto má na sobě navěšený tak legendární díly, že se můžou jít Ganadors a VSKF zakopat.
RX-7 253 zrcátka
RE Amemiya kapota s dvaceti čtyřmi párky, inspirovaná JSS. Moje nejoblíbenější kapota. Tenhle “párkovej” design převzali ze závodních aut krom RE Amemiya i TBK a TBO.
Porsche style nárazník, o kterém do teď nevím kdo vyrobil. Legendy praví, že jsou to přímo repliky 935 nárazníku napasované na SA22. Já bych se nedivil, kdyby je ve své době dělali TBK. Ostatně všechny jejich další nárazníky z 935 očividně vycházejí.
Zadní křídlo používané nejen pro okruhové závody, ale i na group B závoďáku pro rallye.
Airone Gate víko kufru. Ta firma dneska už nejspíš neexistuje, nové se dnes dají sehnat snad jen od GE極上.
A tenhle už je čistě grachan…
