Pomalu jsme při naší procházce po Yokohamě došli až na Tsurumi-ichiba Station s tím, že se přesuneme do Tokya.
V tom nás ale popadl hlad. Naštěstí byla kolem nádraží spousta restaurací, tak jsme se rozdělili podle toho, kdo měl na co chuť.
Hlad byl tak velký, že nebyl čas na objevování chutí Asie, a tak jsme s Patrikem zamířili na jistotu, na udon. Restaurace se jmenovala jednoduše 一二三 (123).
Tou dobou (listopad 2024) Japonci měnili design bankovek, takže můj zbrusu nový litr nechtěl automat na lístky přijmout. Patrik se zachoval jako pravý kamarád, sedl si na bar a smál se mi.
Naštěstí mi pomohly dvě gaidžin friendly salarywoman. Měly chuť si pak dál povídat, ale jak jsem psal… nebyl čas na objevování chutí Asie.
