TEAM Miyaseimitsu: “Co takhle wankel s turbem?”
Potkali jsme na Nikko jejich výtvor “RX-15” co jezdí D1GP.
MR2ドリフターアサナックル
MR-S bude další auto, které si plánuju pořídit, tak mě na Nikku zaujala pomlácená Toyota SW20 v lehce zuboženém stavu.
Jezdit jsem ji pořádně neviděl, nejspíš kvůli technickým problémům, ale ten “real vibe”, že někdo chce driftovat s MR2, jsem dostal.
Doma na internetu jsem pak zjistil, že tahle MR2 jezdila D1ライツ a že Nikko je její domovský okruh.
EDIT: dneska ráno na Taniguchiho kanálu…
Méně, je někdy více
Jak málo stačí, aby sis nepřipadal jako trapák na Zbraslavi pod mostem…
Obyčejná, čistá, atmosférická Impreza s poklicemi.
Czech footprint in Japan
Takže po tom, co mi doma jede Tokyo ASMR, Madish píše, že našel Bigfoota ve videu od Perotana ze Sugo v osmnácté minutě a třiceti vteřinách.
Video je ze srazu 86tek, který byl mezi okruhem a kyushama. Nic moc v porovnáním s vedle probíhajícím timeAttackem.
“A cos dokázal ty?”
rychlý světla
Na své Micre jsem už předloni vyměnil zadní světla za světla z japonského faceliftu March.
Po zapojení jsem zjistil, že to není tak jednoduché a bude potřeba prohodit pár drátů. Vzal jsem zkoušečku a proměřil, kam jde který proud. Vše jsem si odborně zapsal na kus papíru, abych ho pak mohl někde ztratit. Stačí prohodit mezi sebou červený s černým a zelený s šedo-zeleným… Teda aspoň myslím.
Je skvělé, že se to nemusí dělat na kabeláži v autě, ale přímo na světlech z Marche. Takže když bych se někdy zbláznil a chtěl dát zpět světla z Micry, nebude to problém, stačí povolit tři matice a nahřát medvědí hovno.
Proč to vlastně celé píšu po takové době? Kvůli víkendu, kdy si i Vojta usmyslel udělat pokrok a Micru, po originálních náraznících, vylepšil i o světla z Marche.
Zesty Racing Z33
Nissan 350z zatím nezažívá takový hype, jako jeho předchůdci a zvuk VQ mu v tom moc nepomáhá.
Náš názor ale při průjezdech na Sugo změnilo demo Z od Zesty Racing. Posuďte sami.
Auto má komplet Zesty bodykit a vypadá skvěle. Hodně mě baví ten přední nárazník, moc se v Porsche nevyznám ale nějakou GT3 v něm vidím.
T-MATE
Jak už jste se asi dočetli, půjčili jsme si hybridní Toyotu Corollu a najeli neuvěřitelných 4900km, ať už v Kantó, Tóhoku nebo Čúbu regionech.
Cestování po Japonsku doprovázelo pár mých hysterických záchvatů, kam mám vlastně kurva odbočit, kdy mám odbočit, nebo kde mám teď hned zastavit kvůli focení čehosi.
Přesto jsem převážně řídil já, protože přeci nebudu “svěřovat svůj život někomu dalšímu” teda až na iACC, RSA, PCS, LTA, AHB, EDSS (to dokázalo být otravné), PDA, LCA a pak ještě, když mi to řeklo, že je zelená.
Svěřoval jsem tak vlastně život svůj i ostatních do rukou TOYOTA T-MATE, které fungovaly famózně. Půl dovolené trvalo Vojtovi, hlavnímu “bezchybnému” navigátorovi zjistit, že vlastně neřídím.
Fuji-san ♡
Čím víc přibývalo kilometrů, tím míň jsem špatně odbočoval a protahoval cesty o půl hodiny (což až tak nevadilo, bylo stále na co koukat).
japanese smell
O víkendu jsem se stavil na jednom svém oblíbeném místě a narazil tam na jedno moc pěkný auto. Nákup téměř na slepo (podle dvou rozmazaných fotek) co před pár dny dorazil do Čech.
Úplně chápu/cítím toho Japonce co si sedl do svého WRX STi Spec-C/RA a jel na erzetu v Japonsku někam na kopec.
V kaslíku je čtečka na kartu na mýtné brány, přeci to nebude tahat na podvalu.
Auto na patnáctkách wedssport s balónama na šotolinu, bez křídla, švihadla, hluboký nardi, rám, vějířek zastrčený za rámem a u toho cigárko.
Sedí tam pálí cígo za cígem, poslouchá radio, kouř se line kapličkou ve střeše ven a říká si, jaký asi tak bude mít čas, a zda by nebylo dobré opravit omlácený lak od šutrů na dveřích. Přeci jen shaken se blíží.
Zespodu je auto celé oplechované, pod zadním brzdičem je stěrka na bordel a opravdu silná špéra na obou nápravách.
Je to prostě funkční lehké auto. V kastlíku zbylo po předchozím majiteli pár důkazů.
Vedle stojí úplně “stejné STI”, které je krásné s úžasným bodykitem, bez známky opotřebení a ne úplně typickým křídlem které na fotce není vidět ale je hustý a je skvělý jak má každé to auto úplně jiné využití.
No nic, jedu domů, lízat si rány.
hod mincí
Koupit si letos gc8 wrx byl super nápad! Krásnou, nezrezlou a zachovalou!
K Micre tak přibyla další kasička a spoustu plánů, co a jak s autem udělat, aby vypadalo k světu a bylo trochu jiné, než klasické modré Octavky se zlatýma kolama.
Úkol zněl jasně. Nedávat tam žádný píčoviny a nechat ji “v sérii”
Ta černá barva, nízké křídlo, odkryté mlhovky, lip/prahy a te37čky fakt fungovaly a já si říkal, že to auto je prostě skvělé takové jaké je a není potřeba s ním dělat nic navíc.
Možná časem koupit coilover, stabiky a brzdy z RAčka. Jo fuck a gumy!!
Tak jako tak, plány super, až do jednoho super večera, kdy jsem si řekl že bude bezva nápad přestat používat mozek.
Pak byl hod mincí/autem, panna nebo vorel jestli to realizovat nebo se věnovat jen Micre. Jak se říká, jsou to jenom plechy a naštěstí se nikomu nic nestalo, ale kurva… Mohla padnou panna
No nic auto je fuč a plány na další gc8 nebo mr-s jsou zase aktuální. Video jak mi hasiči odřeli lak a kola přikládám níže.
“Nebuď jako já a nauč se řídit”
Únorové zahnání deprese
Novoroční deprese, když je o víkendu tak krásně? Nastal ideální čas na to, vytáhnout MICRU ze stodoly a zjistit, jak je to auto vlastně fajn.
Zajel jsem si na různá místa v Praze, udělat pár fotek, a to i s tím vědomím, že nesmím auto vypnout, protože baterka je kaput.
Naštěstí není moc věcí, co by ji vybíjelo, takže když jsem dorazil do Nuslí, rozhodl jsem se to prostě risknout.
Všechno dobře dopadlo a já si to mohl po bezproblémovém nastartování namířit ven z Prahy, abych mohl pokračovat v zahánění novoročních depresí.
Dopadlo to na výbornou. Z jednoho dne byli na konec dva. Sluníčko svítilo, silnice byly prázdné a auto fungovalo skvěle.
Snad jen jeden fuck up nastal, když jsem zjistil, že sedačka, kterou jsem tam vloni dal, mi chce zlomit vaz. Takže co udělám? Koupím konečně pořádnou skořepinu.
Deprese zahnána a úkoly na vylepšení pro letošek vymyšlené.