Je to už dva roky co mi tahle nepraktická kokotina chytá prach v garáži. Za tu dobu se už s autem člověk trochu seznámí a začně si pomalu dělat představu co a jak dál. Tady je pár poznatků, který jsme zatím pochytili.
I když přišlo auto z Japonska z 99% sériový, pořád se na něm našlo pár drobností navíc. O auto se v Japonsku staraly zeroyon legendy Endless a kromě dle mě docela hnusnýho předního lipu je od nich v autě i jiný čip v ECU. Co je v něm ví jen bůh, zatím se nám podařilo zjistit jen to, že je odstraněný omezovač rychlosti. Boost se stále drží na sériové hodnotě.
Podvozek stál samozřejmě za hovno a tak šel na auto HKS Hypermax IV GT. To je ta měkčí varianta (7kg/mm vs 12kg/mm u SP) a přiznám se, že je to podvozek s asi tím nejlepším poměrem cena/výkon široko daleko. K tomu se přidalo pár ramen od Cusco, který měly docela pozitivní vliv na odezvu řízení. Nechyběly samozřejmě i brzdy, zatím základní nabídka od Project μ. Ty na to naše dědkovský ježdění na kafe bohatě stačí, i když na nějakej hyper wangan maximum instagram attack to asi bude chtít časem něco lepšího.
Překupník z Holandska mi na auto namontoval nějakou čínskou rouru místo vejfuku, která úplně všude profukuje, takže ta se teď vymění za zrenovovaný Kakimoto. Zároveň se už lakuje i sériový přední lízátko, aby to auto vypadalo trochu víc korektně.
Co víc k tomu říct? Řízení RHD je v pohodě a kdo řiká že ne je debil. Spotřeba je u plus mínus sériovýho auta úplně v klidu (nechápu že to píšu, ale furt se na to někdo ptá), auto si vezme mezi 12-15 litry. Starý GT-R pravidlo, že musí mít člověk připravenou ještě jednu pořizovací cenu auta na servis se zdá být založený na pravdě. Výkon motoru je otázka za všechny prachy, osobně si tipuju něco kolem 320 koní. Až bude čas, tak se zajede na brzdu. A dál uvidíme.
