Tak tu máme zmiňovaný oběd. Udon Iroha je taková ta restaurace, na kterou se stojí fronta.
Funfact: vybíral jsem podle fotek a myslel, že to avokádu je marinovaný vejce…
Japanese-Style Cream Udon with Avocado and Shrimp ¥1300
mochi mochi Dorayaki
Tentokrát jsem vynechal jahodové tousty a kompletně přešel na Dorayaki. Každé ráno jsem tak seběhl pod hotel do 7eleven a koupil si pár kusů do auta. V 711 jsou buď vakuované, trvanlivé, co v sobě mají javorový sirup a margarín.
Co chcete jsou ty druhý se šlehačkou a pastou ze sladkých fazolí… jen myšlenka na ně a už bych sedal do letadla. Kdo viděl film Sweet Bean, nebo Doremona asi ví o co jde. Jsou to prostě lívance, ale jak už všichni víme, v Japonsku vypadá a evidentně i chutná všechno líp.
Pokud je něco lepšího než 711 se šlehačkou, jsou to FamilyMart Dorayaki s fazolovou pastou a šlehačkou. Je to asi vrchol Dorayaki prefabrikátů.
Jsou samozřejmě i obchody zaměřené na Dorayaki, kde jim dávají větší péči a mají bohatší výběr příchutí. My se zastavili v cukrárně Roku Dora, u výlezu z metra stanice Gaiemmae Station, ochutnat konečně “oshare” lívance.
Dal jsem si s fazlovou pastu a jedlým kaštanem. Jo bylo to super, ale top je za mě FamilyMart.
Wrapped Core Hamburger Steak
Po tom všem chození jsme se stavili na večeři v COCO’s.
I díky mé honbě za kacukaré… jen jsem nevěděl, že všechny COCO nejsou curry.
Šlo o nějaký japonsko-americký klon, kde byl hlavním pilířem Foil-Wrapped Hamburg Steak.
Nechutnalo mi to.
COCO’s – americká franšíza
COCO ICHI – to kam chcete jít
Moon Cafe
Tak večeře. Hned po vstupu mě překvapilo, že i když bylo šest večer, byla krom dvou lidí na pivu restaurace prázdná.
Dal jsem si Shirley Moon s extra slaninou, BBQ a sýrem, medium.
Jako jsem rád že jsme tam zašli, aspoň můžu flexit na blogu. Ale možná jsem čekal trochu víc.
Ne že by to bylo špatný, na foodtruck proč ne, ale od Moon jsem čekal trochu víc, třeba domácí hranolky, lepší bulku…
Záchod označkován, může se jít spát.
Triple Cheese マクドナルド
Tenhle skvělej burger jsme si dali na parkovišti nákupáku Piala City MISATO na severu Tokya.
Byl mastnej a přesolenej. Nevím jestli jsme v Evropě už tak citlivý, nebo mají v Japonsku autentičtější American burger, ale pro moje euro chuťový buňky to bylo trochu moc.
rotary
První foodblog a rovnou taková bomba! 7eleven Tuna Mayo onigiri! Tentokrát už jen jako občasná svačinka. Ve 2016, jsem jich měl tak 8 denně, k tomu ještě 2l zelnýho čaje.
Ne že bych se nažil o nějaké šintoistické osvícení, jen sem měl sotva na letenku a nějak mi nedošlo, že musím i jíst.
Pražman Japonský
Jo trochu jsem pogoolgil a samozřejmě v Japonsku to nemůže mít tvar “nějaký ryby”… to by byl bordel. Taiyaki mají tvar Pražmy. Bude za tím určitě nějaký hara příběh hodný série 50ti manga paperbacků ale až tak se mi googlit nechce.
Loterie
A máme tu další díl ze série “vlož peníze do automatu, zmáčkni libovolné jídlo a modli se ať je to alespoň trochu k jídlu”. Tohle je vedle zevlování kolem aut asi naše nejoblíbenější dobrodružství v Japonsku.
Toto jsem nečekal
Jedno z nejbizarnějších jídel v Osace bylo tohle… cosi. Byla to přesně taková ta restaurace, kde není ani písmenko v latince a s angličtinou se můžete jít maximálně tak klouzat.
CoCo
Curry je v tuhle chvíli nejoblíbenější více-či-méně fastfood v Japonsku a tak jsme si tenhle sračkomet samozřejmě nemohli odpustit. Výhodou řetězce Ichibanya je, že si můžete vybrat podle obrázků. Ono je to všechno ale stejně jen kombinace hnědý omáčky, rejže a masa, takže je vám to vesměs k ničemu. Doporučuje 10 z 10 gastroenterologů.
