Fake parts fake passion
Tenhle malej coffee truck už pár let objíždí 86 akce. Občas je vidět i na pro drift závodech.
Předek hachi, skoro stejně velký jako kabina Suzuki Sambar, má vypadat jako 86 kterou majitel pojízdné kavárny vlastní.
Spec nástavby: Run Free nárazník a blatníky, místo světel a masky Workshop Takumi (CarbonJunkie) Light Grill.
Díky našemu nabitému programu jsem v Japonsku přešel z espressa na velký překapávaný, v Nanzo Coffee je připravováno ručně.
Já si prostě nemůžu pomoct, i když mám rád navoněný stavby za milióny, stejně je pro mě nejvíc vyjetá hachi.
Tenhle konkrétní Levin jsme potkali už na Linku. Patří do teamu DieDie, dědci co kupovali 86 nový v showroomu.
Na tom autě není nic extra navíc, jen laminátová kapota, Volk mesh 14tky a prakticky sériový 16v.
Motor má samozřejmě svody a sání. U podobných OG staveb bývají i vačky, o moc víc 4AGE ve spojení s nízkou váhou a 2way LSD nepotřebuje.
Kouki Trueno předek je za mě to nejlepší co na hachi dělali.
Na tomhle konkrétním autě je použitý ten klasický dressup trik, kouki nárazník a zenki lip.
Nicméně historicky, i v současnosti, byl obecně oblíbenější Levin.
Na druhou stranu všichni milují zadní Trueno redline světla. Ani nechci vědět co si za ně dneska lidi říkají.
Aby tenhle post měl aspoň nějakou informační hodnotu vytáhnu 86ers moudro.. ty bílý pozičky v předním nárazníky měla twincam auta, singlecam měli oranžový.
Jsou ale tak raritní, že se snad nedají ani vygooglit. Koho by to zajímalo najde fotku ZDE.
Zenki Levin coupe byl podle Japonců evropsky vyhlížející auto a tak ho Toyota prodávala ve většině Evropy, krom Švýcarska, jež bylo hodno hatchbacku a lepší výbavy.
Coupe mě vždycky bavilo, zenki a Levin úplně ne. Musím ale říct že jsem do toho nějak dospěl a auto na fotkách je skvostný.
Nejsem si stoprocentně jistý ale řek bych, že jsou na autě East Bear zrcátka. Ty už jsou dneska taky prakticky starožitnost.
Klasický kombo Nardi/Bride a “ultra rare real” spolujezdcova Keiichi Tsuchiya Design Brix.
Krom všech těch nálepek AE86 teamů a projektů s 86 spojenými, bych rád vypíchnul Nakatsu nálepku. Podle legend co jsem slyšel, to byla odtahová služba co se neptala. Nakatsu nálepky do teď najdete vybledlé na svodidlech kopců.
Na autě vlastně není co popisovat, je to úplně normální hachi… jen má perfektní barvu, perfektní stance, perfektní offset, perfektní interiér…
Ač jsem vždycky chtěl Trueno coupe, měl jsem zatím jen Levin hatch. Při hledání inspirace, jak jinak než v Japonsku, jsem narazil na blogu Gaku2 na béžový kouki hatch na Watanabe.
K mojí představě o perfektním Levinu jsem se nakonec nedopracoval, ale minulý rok jsem zhmotnění své vize potkal na SLY.
Většina majitelů Levinů má rádo kouki mlhovky, já preferuju zenki mřížku.
Je taky zajímavý, jak dobře funguje kouki lip. U 86 jak Trueno i Levin je základní dressup trik dát na kouki nárazník zenki lip. Na tomhle autě je ale kouki lip. Jen není přiložený na nárazník, ale pod něj… a vypadá to fakt dobře.
Poslední dobou je v Japonsku hodně vidět karbon. Nemalý podíl na to má Work Shop TAKUMI (Carbon Junkie). Dělají všechny možný kusy kastlí všech možných Japonských aut. Mají dokonce karbonovou PS13 střechu se šíbrem, pro Tohoku spec srdcaře.
Hachi na fotkách od nich má střechu a podběhy.
SSR XR-4 a Shibata gumy. Shibata Tatsuhiro, majitel R31 house, rozjel svojí značku pneumatik protože sehnat malé semi slicky je každý rok těžší. Tenhle záměr mu celkem vyšel, měly je tak 2/3 aut.
Pod kapotou je 20v s ITB a takoashi. Fajn je použití cívek, nemusíte díky nim řešit pozici rozdělovače, protože 20v je původně FWD.
Co je ještě tak od pohledu vidět jsou vyvařené výztuhy mezi nosníkem a firewallem a domky tlumičů a firewallem. Tenhle Levin nevypadá jen dobře, je hlavně postavený na ježdění.
Před víc jak dvaceti lety jsem se zamiloval do AE86, před sedmnácti lety jsem si jednu koupil a spolu založil 86ers, před devíti lety jsme udělali první 86 track day.
Díky AE86 jsem poznal lidi z celého světa a vlastnictví AE86 a později KE70 mi v Japonsku otevřelo spoustu dveří. Díky AE86 jsem poznal blogy, naučil se anglicky a načerpal nespočet “zbytečných” informací. Díky AE86 nevznikly jen 86ers ale i Shatsu, protože bez AE86 bych neznal Michala.
AE86 jsem v Japonsku už samozřejmě viděl, jak v garážích tak na okruhu. Co mi ale do minulého listopadu chybělo, bylo pravý 4AGE soukokai, kde se s tím dědci neserou a s těma dneska už rare legendárníma veteránama lítaj jak zamlada.
A bylo to neskutečný! Vlaky hachin nalepených na sobě v boku, do toho desítky ječících 4AGE… Už pár let AE86 nemám, ale když jsem na to vše koukal všechny ty dávno potlačené emoce se vrátily a já byl zas do těch vraků totálně zamilovanej.
AE86 bylo moje první auto, jiný auta skoro neznám, myslel jsem že moje poslední bude Porsche, nechci nic slibovat, ale srát na Porsche.
第4回 ちょっとハゲし走 – Aneb akce, pojmenovaná jako trošku plešatá akce vol. 4. Objevit se na Yamanashi zrovna na takovou akci je unreal.
Mrkněte na fotogalerii, kterou jsem udělal z fotek ze starýho foťáku.
Myslel jsem, že název akce je narážka na plešatý pneumatiky, když se sjedou. Ale může to být taky narážka na plešatění, kdy vám věkem vypadávají vlasy, související s průměrným věkem majitelů na akci 😀
Místy mi to příjde jako fotky, který jsou stažené z internetu. Nemůžu doteď uvěřit tomu, že jsme tam byli si zažít takovou akci, kdy všichni jen chillujou a jezdí svoje Toyoty v omezovači.
Nejsem profi fotograf, tak omluvte místy rozmazání 😀
Bylo super projít se do lesíka a koukat uplně zblízka na nastřelující hachiny. Seděli jsme na stráni uplně kousíček od okruhu a to bylo bombový.
Od Garage Infiniti mám nálepku, kterou jsem od nich dostal na Sugo okruhu při návštěvě Tohoku Time Attack akce (a AE86 srazu).
Jeden z organizátorů akce ve stylovým Levin Coupé.
I Carina AA63 s 4AGE swapem.
Bavila mě ta různorodost stylů, ale všichni jezdili maximum attack a pak chill v boxech.
Splnil jsem si tim sen – zažít si reálně Sportsland Yamanashi okruh, který miluju a vidět jezdit takový srdcaře. Ten okruh je důležitej pro historii japonskýho driftování. Jeli se tam třeba jedny z prvních ikaten drift závodů na konci přelomu 80. a 90. let a přitom to postavil jeden pán, který tam na recepci dělá dodnes.
Někdo dospěje, někdo ne. Ty co nedospějou, mají aspoň v pokročilém věku na svoje hračky více peněz.
To mi běží hlavou, když vidím tyhle RunFree případně Tec-Art’s hachiny.
O Origin Lab světlech jsem kdysi četl, že jsou volbou pro drifterů, aby si neničil vzácné oem světla… zajímalo by mě, jestli to při dnešních cenách pořád platí.
Stejně jako Trueno z Mobary má Levin na fotkách Run Free Alfa Style bodykit a TE37.
Až teď mi došlo, že jsou to vlastně totálně odlišný modely 86.
Trueno na fotkách je klasická hachi na boky. Kompelt J-Blood body kit, polorám a 20v Blacktop.
Je to celkem pěkně postavený auto. Ten 20v má dokonce distributor relocation kit. Standardně má Blacktop a Silvertop rozdělovač na druhé straně a při swapu je bez kitu potřeba řezat nebo vyklepat firewall.
Vtipnej punkovej detail je na kolech prohozenej barrel s lipem. Je vidět, že hachiny mají pořád srdcaři co se stím neserou.
Kdo se stím opravdu nesere je Team DieDie, lokálové ze Southern, jak to dokazuje banner na čelním skle Levinu.
Na auto jsme narazili ještě jednou o pár dní později na Yamanashi.
Má standardně vypadající 16v. Nemůžu si pomoct, ale tyhle boro 86 mě strašně baví.
