Fake parts fake passion
Po tom všem chození jsme se stavili na večeři v COCO’s.
I díky mé honbě za kacukaré… jen jsem nevěděl, že všechny COCO nejsou curry.
Šlo o nějaký japonsko-americký klon, kde byl hlavním pilířem Foil-Wrapped Hamburg Steak.
Nechutnalo mi to.
COCO’s – americká franšíza
COCO ICHI – to kam chcete jít
Po tom, co jsme důkladně prolezli Non-Dan závoďák si někdo všimnul, že za rohem budovy stojí něco s velkejma blatníkama.
Později jsme zjistili, že to byl originál N2 March.
Tak nějak jsem tušil, že jít z hlavní silnice bez dovolení za roh budovy je už trochu přes čáru ale zdálo se, že v okolí není nikdo s kým bychom se domluvili na focení a prolézání jeho pozemku.
Starý Omori budíky a Nismo otáčkoměr… skoro se mi chce napsat korektní přístrojovka, ale je to vlastně timecapsule.
Za dalším N2 Marchem byla otevřená dílna. Zaklepali jsme a vyšel starší pán. Přes překladač jsme se domluvili že můžeme fotit, předali jsem mu dárky a ukázali fotky našich Micer. To že máme Micry ho celkem pobavilo a pochopil proč ten “šrot” chceme fotit…
Když Yukiya později zjistil, že jsme byli v Universal Twin, napsal mi:
The representative of Universal Twin that you visited is Mr. Inagaki. He was asked by NISMO and was involved in the development of the March N1 and N2. I don’t know who was driving in the race, but he was in charge of maintenance and race control for 3-4 March Cup cars.
He is also involved in the Zaurus Jr. and Suzuki Formula Hayabusa. Currently, he seems to be providing vehicle maintenance and race support for Vita, Formula, Roadster Party Race, etc.
After the March one-make race ended, the vehicles were used for recreational races, but now they are being used for parts. I don’t know much about them, but the silver one is an N1 (one car), two N2 cars, and the blue one is an NE class vehicle.
Neskutečný… kolik knowhow a informací jsem se mohl dozvědět nebýt línej vocas a konečně se po těch letech naučit pořádně japonsky…
Po okolí bylo rozházených ještě pár dalších závoďáku. Celkem mě ty K12 začínají bavit…
N1 Netz Cup Altezza? Já bych věřil že jo.
Pro mě Universal Twin rozhodně jeden z top zážitků výletu.
Kolem Tsukuba Circuit je hromada racing servisů. Dobrá polovina je dnes už zavřená, ta druhá půlka má zašlé cedule. Je na tom všem vidět, že se už nejezdí tak jako dřív.
Náš cíl ale nebyla žádná garáž, ale konkrétní auto. Abychom ho nemuseli zmateně kolem Tsukuby hledat, udělal jsem si pro něj samostatný bod na mapě.
Jde o March teamu Non-Dan. Non-Dan byla parta přátel, co se rozhodla pro zábavu jezdit vytrvalostní závody.
Začali v roce 2009. Tou dobou už N1 Marche nezávodily a pořád existovaly firmy jako Mulholland, takže dílů byla hromada.
Postupně se začali zlepšovat a team se rozdělil na Chick a Sakura.
NON団S組 na zadním okně znamená že jde o Sakura auto.
“Sakura Team” prioritizes winning, so they ask professional racers to build, maintain, and transport the vehicles, and they compete with a minimum of two drivers.
Jejich domovský okruh byla Tsukuba 1000 kde zajeli 41.6s. Fakt že si “Sakura Team” nechávali servisovat auto od profesionálů je možná i důvodem, proč auto stojí u Universal Twin, ale o tom až příště.
1300 standard ENG + 1000MT
k10 distributor, SR throttle, NISMO N-controlled ECM (NE kit)
power steering-less, air conditioning-less
front 4-point roll cage, added spots,
NISMO height adjustable suspension and cube stabilizer
Front early brakes, rear drum
Mulholland 4-2-1 manifold, some kind of modified muffler
Enkei M18J Formula, 175/60R13 AD05/06
Ještě jsem našel v kapse tyhle fotky, ty Integry jsou skvělý, jak vypadaj čistě.
Někdo normálně jezdil i s drahym Euro importem s volantem na pravé straně, dokonce facelift v praktické Touring verzi.
Tahle M3 jezdila spolu s tou S2000 nahoře hodně rychle a taky hlasitě, což se mi líbilo.
Týpek s IS-F sundal startovní značky, vrátil dozadu sedačky a nářadí a mohl s frajerkou odjet po ose domů.
To se mi líbilo celkově, že většina aut byla street legal, takže sundali všichni startovní čísla a vyjížděli postupně z okruhu na značkách. Na plaťáku jsme viděli odjet snad jenom 2 auta – červený 370Z a McLarena jednoho.
Pošlu sem pár fotek HMR dema, když už jsme se jim vecpali na soukokai.
HMR je total car care garáž z Tokya. Dlouho se zaměřovala na S2000, v současné době logicky přešla i na GT86 a GR86.
We carefully select and stock high-quality used sports cars from Honda, Toyota, and Subaru.
Staff members who are familiar with Honda, Toyota, and Subaru cars will support you from purchasing a car to after-sales maintenance and tuning.
Právě s 86 platformami se účastní vytrvalostních závodů.
S2000 na fotkách říkají democar no.2, na Tsukubě sní zajeli 1:04
Speclist se mi nepodařilo dohledat, tak jen od pohledu… kouki přední nárazník, lip ?, ASM zadní nárazník a Voltex křídlo.
Pro mě nejvýraznější auto HMR trackdaye, bylo demo jejich sesterské garáže… E-BCNR33 MANABOON.
TBK nárazník vycházející z designů Groupe 5 patří už dekády k Wanganu, jak mýtný brány nebo pruhy na asfaltu. Navíc je na autě moje srdeční záležitost, kapota s “párky”, taky od TBK.
TE37SL SAGA 18tky, 275/35R18, Ganador, Okubo prahy, TopSecret zadní difuzor…
Speclsit úprav je tak rozsáhlý, že se na něj radši koukněte sami ZDE.
Je v angličtině, což nasvědčuje tomu, že už i garáže jako MANABOON pochopily, že většina prodávaných GTR skončí mimo Japonsko.
Auto si můžete koupit za 1180万円 (11 800 000 yenů), což vzhledem k úpravám je celkem rozumná cena. Jen k tomu budete potřebovat minimálně i permici na Nürburgring, taky vzhledem k úpravám.
Na youtube je z toho dne onboard z časem 1:05, to mi až tak zázračný nepřijde. V popisku videa ale píšou, že byly s autem nějaký problémy.
Domů ale odjelo po svejch, tak asi nic zásadního.
Cukuba sákitto bylo další místo na seznamu mast gou. Je to jeden z mála rychlejších okruhů co mám rád. Možná z nostlagie, z dob když to na ní posílal Ueo v hachi, možná díky Time Attacku.
Zkrátka cokoliv mě za posledních 20 let bavilo, dělo se ne na Ebisu nebo Meihan, ale na Tsukubě. Navíc mě strašně baví, jak stavby na okruhu připomínají funkcionalistické koupaliště, nebo starou výletní loď.
Bohužel v době našeho výletu se nekonala žádná zásadní akce, a tak jsme se doslova nacpali do trackdaye pořádaného pro zákazníky HMR. Jo až tak zoufalý to bylo…
V kalendáři okruhu máte pouze veřejné a nebo Tsukubou pořádané akce, HMR tam samozřejmě nebylo a tak jsme se moc neptali a na okruh prostě přijeli.
Popravdě nevím, možná jsme tam být mohli, možná ne ale pro jistotu budou mít auta v postech smazané SPZ…
Na konci zájezdu jsme dali na Tsukubě závody Mini, ale k tomu se prokoušu tak za pul roku.
V 80. letech měli asi hodně rádi prasata, protože pro MX30 se díky tvaru předních světel chytla přezdívka Butame… a nejen to, C130 Lurel si díky svému sexy zadku vysloužil přezdívku Butaketsu… prasečí prdel.
Prasečí oko Mark II na fotkách je z roku 1978, má na sobě blatníky Savanna Works, kola SSR Mark III 14x10J (225/40) a 14x12J (245/55). Přídavný chladič oleje z FC3S je přiznaný na nárazníku pro správný kaido vzhled.
Buta-san
Ovládání vozu je upravené pro pana Yamaguchiho, který je na vozíčku, po srážce s autobusem, když ve svých 17 letech jel na motorce do práce.
I Mark se stal obětí povodní v roce 2015…
…škody na autě daly impulz ke kompletní a extrémnější přestavbě. Z původního decentního shakotanu na Hayashi je teď takřka grachan na 10palců širokejch SSR.
Jak už jsem psal, Yamaguchi-san mě nechal do své Toyoty sednout a já mu to nikdy nezapomenu.
Další zastávkou byla Bellezza sídlící v prefektuře Ibaraki. Bellezzu jsme jako správní gajdžinové, objevili díky Sandals 🩷. Pro mě to byl nepopsatelný zážitek. Sleduju je už dlouho na IG a bavím se každodenní záplavou fotek a videí s různými lidmi, kteří tam jezdí a tráví čas.
Je to dílna/obchod s kaido potřebami, aby ses i ty mohl stát kaido racerem. Chytře jsme si dopředu domluvili termín návštěvy, abychom nedělali ostudu a mohli předat české plzeňské dary.
Proběhlo super přivítání od pana Yamaguchiho, který nám přes Google Překladač začal popisovat a ukazovat svůj obchod, a následně i svůj vozový park.
Ukázal nám i fotky z roku 2015, kdy byl jeho obchod i auta pod vodou.
Po prohlídce a výměně názorů, proč vlastně jezdíme v Micrách, a pobavení se u fotky mé zahozené Imprezy, jsem mohl i já usednout za volant MX30 “Butame” a dělat bordel hehe.
Pak nám ukázal GX81 Marka II, kterého má upraveného na drift…
…a také kei Jimnyho zaměstnance, upraveného na Time Attack na Tsukubě.
Za zmínku pak ještě stojí i Z32, odložená v rohu a plná věcí, původní auto, se kterým jezdil, dokud mu nevypršela platnost shakenu.
Při označkování stěny samolepkami proběhlo udělení přezdívky “Fasto Cheko”, kterou jsem si zasloužil svou bravurní schopností vedení Imprezy na kopci a která se mě držela až do konce našeho tripu po Japonsku.
Po nákupu merche, různých blbostí a zanechání vzkazu v památném deníčku jsme bohužel museli pokračovat dál, směr Tsukuba.
Byl to super zážitek který bych se nebál opakovat.
Děkuju a ahoj
Cíl dne byla Tsukuba, po cestě Belleza. Z Yokohamy jsme najeli na Shuto a u Tokya v podstatě náhodou narazili na Tatsumi.
Ani by mě nenapadlo jet tam přes den, na kafe se stavila stance GT86 a grip Swift Sport.
Zeď v pozadí stojí od roku 2020, aby odradila lidi od zevlování a focení aut s Tokyjskými mrakodrapy.
Krom fotek byl flex při odjezdu proletět parkovištěm v boostu, i to policie potřela, tentokrát retardérem ve 2023. Dají se nají celkem zajímavý videa lítajících aut.
Co na tom všem zevlování Japonský úřady nejvíc sere je, že když se parkoviště naplní (a to platí i pro Daikoku) začnou lidi parkovat na místech pro tiráky.
Nechyběla ani tradiční turistika z auta, Tokyo Sky Tree
a Asahi Group Headquarters.
