Fake parts fake passion
Ač šlo prakticky o Night Walkers akci, moc fotek NW aut nemám.
Takahashi svůj Chaser nedovezl, tak ty jednoznačný červený Night Walkers auta tam byly jenom čtyři.
Ale kdo ví, až tak je nestalkouju. Možná někdo vybočuje a candy red na auto nedal.
Kdo by nepoznal, tak na fotkách vidíte MZ20 Soarer, S14…
…Mark II a Mark II PRO.
Na Kunny’z akci byly jen dvě hachi. Kouki Trueno a zenki Levin. Jakožto bývalý 86er jsem je musel jít nafotit.
Trueno měl o něco starší chlápek. Šlo očividně o seriózní stavbu s nálepkami D1 lights na dveřích. D1 už ale několik let nesleduju, tak netuším o koho jde.
Měl za sedačkou můj oblíbený battery box od Dash. Jednou za něj těch 10k dám, je to jen otázka času.
Bodykit je komplet Run Free Alfa Style. Nejspíš i ten zadní hatch a fender. Zadní redline světla, co k Truenu patří a Ueo spec TE37.
Uvnitř Bride a Nardi jako to má být… sice deepcorn, ale co už.
Drhá AE86, zenki Levin byl trochu víc v mém stylu. Očividně survivor co už toho má dost za sebou.
Co jsem si všiml a pochopil z rozhovorů s Japonci, tak pro většinu z nich není podobné auto žádná chlouba.
Na západě se sice snažíme tyhle auta z 90s kopců napodobit, ale u takových pekáčů vám často majitel ani nechce ukázat motor.
Tomuhle se taky moc nechtělo, ale povedlo se… nechápal, proč se mi jeho panda líbí víc, než to červený Trueno.
Ten MOMO Drifting je něco příšernýho… jinak interier pecka. Omori otáčkoměr, cupholdery, Bride Brix a Zeta, pěkný.
Když už jsem psal to těch světlech, tak zenki Levin hatch světla použil Lotus na Esprit S4.
Tohle je ten současnej styl. Nevím přesně jestli je to Kanagawa nebo spíš Tokyo, ale podobně vypadá většina současných JZX.
Ale je to Verossa, tak jí sem samozřejmě musím dát.
Jednu korektní Verossu, co vypadá jak kdybych jí stavěl já, jsme viděli u Feels. Dokonce jsem kůli ní, jak gaidžin, drze vlez na soukromý pozemek bez dovolení… ale o tom až později.
Co je ale zásadní a co mě na Japonsku baví, je že ať je to sebevětší leštěnka je to hlavně auto na ježdění.
Musím se přiznat, že mě současnej Kanagawa styl moc nebaví. Jsou to až moc velký leštěnky na velkejch moderních kolech, občas skoro až PRO auta.
Tak vyberu pár oldschoolově vyhlížejících aut, jako třeba tenhle Mark II.
Taková “real” sbírka nálepek…
Holka pak chytla schízu že fotím jí, tak jsem už radši další fotky nedělal.
Japonci jsou v tomhle dost úchylové, kdo kdy byl v Japonsku na jakékoliv akci s hosteskama, ví o čem mluvím. Kalhotky otaku se za svůj koníček nijak nestydí.
Z letiště Haneda nás hodil bus do auto půjčovny. Do Corolly jsme naházeli kufry, totálně odignorovali nějaký checkin na hotelu a směřovali na Aqualine.
Po cestě jsme viděli první March. Později jsme jich potkali celkem dost, ale o tom až jindy.
V tomhle podmořským tunelu se kdysi děli dost zajímavý věci. Chtěl jsem si ho projet víckrát, ale nakonec jsme se k tomu nějak nedostali.
Nebyli jsme bohužel ani na Umihotaru PA, to je velká škoda, ale vzpomněl jsem si na to až tak dva dny po návratu do ČR.
Celý ten spěch byl pro to, aby jsme stihli Kunny’z soukokai na Mobara Twin. Kuniaki Takahashi jezdil v D1GP, ale hlavně v yokohamským přístavu. Je členem Night Walkers, kdo si splnil domácí úkol a viděl všechny JDM insider ví o co jde.
Popravdě si tuhle akci prosadil Madish, mě lákalo spíš HachiMaru na Fuji Speedway, ale musím uznat že tohle bylo mnohem víc real.
Co je víc Kanagawa než Night Walkers JZX letící bokem v levotočivé zatáčce…
O samotným okruhu se asi nemá smysl rozepisovat, (skoro) každý má mozek v hlavě a internet v kapse.
Nakonec přikládám video od začínajícího youtubera Patrika. Nenechte se odradit tím nudným začátkem, je to prý umělecký záměr.
Hotel se nám povedlo vychytat velmi pěkně. Toyoko INN Yokohama Shin Koyasu Station s 3,6 hvězdičky na googlu.
Je kousek od Wanganu, sedí na vlakové zastávce a jako bonus má na sebe nalepené 7eleven. Kvůli ceně jsme měli kuřácké pokoje. Vůně kuřáckého prostředí příjemně podtrhovala stárnoucí Showa era interiér hotelu.
Okolí není nijak turisticky poškozeno, čisté účelové Japonsko plné dělníku a salarymanů.
Z nějakého důvodu kolem jezdilo celkem dost zajímavých aut a hlavně streetbikerů. Asi je poblíž nějaký spot, který jsme ale neměli čas dohledávat.
Takhle vypadá výhled z okna, který vám dá očekávání do nového dne. To se o výhledu na parkoviště plné pět let nemytých koncernů říct nedá…
Tentokrát jsem vyfotil i auto z půjčovny. Opět Toyota, tentokrát hybridní Corolla, která stáhla náklady za pohonné hmoty na minimum.
Najeli jsme celkem skoro 5 000 km.
Tak jsme zpět. Dva týdny v ráji a po návratu rovnou do sraček středoevropského podzimu, nádhera.
Byl to můj třetí výlet do země zaslíbené, tak už jsem byl na návrat do reality připravený. Ale kluci co byli poprví asi brečí doma u kamen…
Rovnou můžu říct, že to byla totální pecka. Povedlo se nám objet prakticky všechno, co jsem kdy v Kanto regionu chtěl vidět.
Na začátku pobytu byly v Japonsku svátky, tak byly okruhy narvaný akcema. Od nikud nás nevyhazovali a potkal jsem osobně i svého hrdinu Parka Bakera.
Jediný co zas neproběhlo byly boky na štrýtu. Myslel sem, že ty domlouvat nemusím, a tak jsme nic neviděli… krom báwa motajícího se 20 min na kopci. Ale už po tom asi ani nějak netoužím, jsou tam lepší věci k vidění.
Uvidím kolik, a jak podrobně, toho sem sepíšu. Nerad bych propálil místa, kde mají místní od bílých ještě klid.
Mám něco přes 2 300 fotek, tak na zimu bude o posty vystaráno.
S končící sezónou nějak upadá í můj zájem psát posty. Tak to zas odfláknu dvěma videama co na mě vyskočila o víkendu. Prvním se už pomalu připravuju na dovču. V listopadu letíme do země zaslíbené, takže určitě bude zase sada “real” postů.
Druhý je s Keiichim a K11. Bohužel z nějakýho kanálu pro holky. Tak se místo recenze a případně vychytávek co s autem udělat dozvíte jen že je podvozek moc tvrdej.
I tento rok bylo finále Kansai All Stars odloženo a to na tento víkend! Závody, kde vám 1000hp 2JZ nepomůže, můžete sledovat na streamu níže. Děkovat za odkaz, který s vámi už nekolikátý rok za sebou sdílíme, nemusíte. Víme že jsem nejlepší blog v Evropě…
Na jaře jsem napsal, že moc úprav tento rok nebude… ale bylo. Ne že bych si za tím úplně šel, ale tak nějak se všechny myšleny co byly pouze teorií (jako setrvák) staly skutečností. Tak jsem šel s proudem a po pravdě se pomalu ztrácím v tom, co na autě je.
Proto si už musím sepsat speclist. Cupholder neměl nikdy být flex, spíš archív a místo kde si člověk může v klidu zanadávat. Za to, že ho lidi začali číst, můžou spíš pro drifteři (OGs asi ví co myslím 😉 )… Tak pojďme archivovat díly co jsou na autě v říjnu 2024.
exteriér:
March přední a zadní nárazník
převařený zadní víko a March světýlka na SPZ
OEM midspoiler na víku
interiér:
Recaro SPG-N
Bride/Vochy pojezdy
Nardi Classic 360mm
HKB ON-125
Nismo hlava ř.p.
R32 GTR plynová pedál (jde převrtat i vršek když zavřete sponu)
Vochy CrMo vzpěra v kufru
3x cupholder 😀
motor:
3D sání, vnitřní průměr 68mm
sací vačka z 1.3
setrvačník 3,5kg
siláč na stabilizační tyči řazení od Gizfab
podvozek:
Bor-Chuann Racing BR-RA, F-5kg/R-4kg
Gizfab panhradka
Přední horní a spodní vzpěra Cusco
Hard Race 6227 tyčky předního stabíku
facelift ABS přední brzdy
Watanabe Magnesium B-type 13×6.5 +14.5 4/100
Dunlop SP STREETRESPONSE 2 165/65 R13
Plus hromada drobností jako siláče, spojovák atd… asi bych měl trochu zvolnit když na to koukám. Micru za čtvrt milionu ode mně asi nikdo nekoupí… i když to jsem si kdysi říkal i o AE86.
Příští rok bych chtěl opravit pár drobností, udělat pořádnou závodnickou geometrii a dál uvidím co se zas naskytne.
