Turistická past sklapla! Nic debilnějšího k jídlu v blízkém okolí nebylo, tak jsme museli. Jo, chutná to přesně tak dobře jako to vypadá.
Dozo!
Fake parts fake passion
Turistická past sklapla! Nic debilnějšího k jídlu v blízkém okolí nebylo, tak jsme museli. Jo, chutná to přesně tak dobře jako to vypadá.
Dozo!
Vždycky když zůstanu na hotelu, přijdou kluci stím, že potkali něco zajímavýho. Nezůstávejte na hotelu.
Fotky tedy nejsou moje, ale Radka. Ne toho co umí opravovat auta, ale toho co umí auta fotit, a to ne jenom mobilem.
Ten pocit, když si cpeš do huby chobotnicový koule o dvě ulice vedle, koukneš na instáč a zjistíš, že tam před hodinou stála jedna z největších 86 legend v Kansai…
… a pak hovno. Jó život je boj.
Líbí se mi japonská jutub tvorba, protože to neni takovej cancer jako tuzemská car influencer scéna. Příkladem je tahle blbost z Ebisu, předělaná v mobilní hře FR Legends. Stačí jedno gopro do auta a ostatní záběry si člověk může pak stáhnout z ebisu live cams, o kterejch jsme psali tady.
Když jsem sháněl nějakej bodykit na Mark II, abych to auto opticky snížil a zbavil offroad looku na těch 18 palcovejch kolech, narazil jsem párkrát na zajímavej bootlip ve stylu 90s od Wald a Diana. A v tom jsem si vždy řekl: “Sakra, co to je Diana.”
Ukázalo se, že kdysi existovaly stránky nebo skupina, která měla divnej název Insurance Group a pod ně patřila styling garage Diana. Ta se zaměřovala na bodykity ve VIP stylu na auta napříč značkami Toyota a Nissan, a právě proto dělali i bodykity na sedany JZX90 a JZX100 (jak Chaser, tak i Mark II).
Mezi poznávací charakteristiky patřily zahlazený převisy nárazníků, špičatej přední nárazník s hranatejma mlhovkama a právě ten dlouhej bootlip. Ale aby kára vypadala víc VIP, dodávali také kus plastu na spodek dveří, který tomu dodal těžkotonážní look. Ty nástavce dveří totiž propojily vystrčený prahy se spodkem dveří od bočních lišt až dolů. Mrkněte na Cefiro, jak má rovný boky od tlustejch prahů až po lišty dveří.
Moc info o nich jinak neni a najít teď jakejkoliv díl nebo celej Diana bodykit na jakýkoliv auto je nadlidskej úkol. To je haluz, když si vezmete, že to taky trashovali i na okreskách kdysi dávno.
Kolem 2008 – 2010 to šlo furt objednat na netu, takže ten Diana bodykit jezdil a na Soareru i drifter Declan Hicks v Anglii. Měl dva kusy všeho do zásoby. Což je potřeba, protože se to při driftech ničí taky rychle.
Ve výsledku se stejně naskytla příležitost sehnat origo Toyota bodykit bez nutnosti importovat jej z Japonska nebo Anglie, takže se nemuselo odvádět výpalný celníkům a poště. Krásný na tom je, že je plug and play, tak nemusim řešit spasování, ale jen lakování. Nebudu tak už jezdit offroad look, dokud to nezlomim o nějakej retardér nebo díru na našich posranejch silnicích samozřejmě.
Shutoko má svůj oficiální youtube kanál, no není to skvělé? Pujčujte si v Japonsku auta, vlaky nechte youtuberum.
Ač to tu asi tak nevypadá, pořád je jeden z mích ranních rituálů sjíždění inzerece. Začnu vetšinou Hachi, pak Silivie, Skyliny, poslední dobou i Civici, Laurely a tak podobně.
Při dnešním prohrabáváním se Silviema, jsem narazil na jednu, co mi byla něčím povědomá. Už jsem za ty roky narazil na pár demokárů a celebrit z HotVersion, ale tohle bylo na podoný auta moc “streetlegal”.
No a pak mi to bliklo, je to Silvie v trávě kterou jsme viděli u Omoshiro při našem prvním výletě do Japonska.
Bylo to první auto typu, kúli kterým jsme do Japonska přijeli. První JDM street smyk speck auto ve svém přirozeném prostředí.
Pět let jsem o tom autě neslyšel, ale jak majitel Omoshiro slíbil, auto v trávě nezůstalo. Momentálně je na prodej za 1 400 000 Y.
Já tušil že si mám ten Doge coin koupit…
Máme mezi náma takovej interní joke o zubařích a Skylinech, kterej jsem vám chtěl popsat, ale prostě to nedává smysl. To je jedno. Prdel ovšem nastala ve chvíli, kdy na konci ulice od našeho bejváku byl zubař a stála mu tam R34. A podle Streetview tam už stojí… no vlastně od začátku Streetview, v tomhle případě od roku 2009.
Nebo jako ne že by to bylo to nejlepší co jsme kdy v životě jedli, ale je to už taková tradice.
Jde o koukli z těsta, politou majonézou a omáčkou na Okonomiyaki. Takový ty piliny nahoře je nastrouhaný tuňák a vevnitř je kus chobotnice.
Hlavně si pamatujte, že hned jak vám jí podají, musíte si ji strčit do pusy a rozkousat… lol.
Samozřejmě to nemá na tuňákovo majonézové onigiri ze 7-eleven, což je totiž to nejlepší, co jsme v životě jedli.
Znáte ten pocit, když si prohlížíte starý fotky a objevíte něco, co jste tam roky neviděli? Tahle fotka je jedna z nich. Nejde ani tak o ten hypershakotan Soarer na XR4, ale o ty zbytky pružin schovaný pod hydrantem vlevo. Co se tam asi dělo? Řezali kluci pružiny? A co na to Jan Tleskač?