V jednom ze svých posledních videí Taniguchi ukecal Kazamu, aby ho svezl při svém Rodeo vystoupení. K našemu štěstí z toho NOB pořídil záznam.
A přesně tomu se milí jůtůbeři říká efektivní využití youtube serverů.
Fake parts fake passion
V jednom ze svých posledních videí Taniguchi ukecal Kazamu, aby ho svezl při svém Rodeo vystoupení. K našemu štěstí z toho NOB pořídil záznam.
A přesně tomu se milí jůtůbeři říká efektivní využití youtube serverů.
Tolik informací v jednom videu… škoda že jsou v současné situaci prakticky k ničemu. Tak třeba za 5 let… ?
Okruh, na kterém se akce pořádala, je od ledna uzavřen. Tenzan Drift Circuit byl součástí skyareálu, co se delší dobu potýkal s finančními problémy. Odliv turistů způsobený kovidem a teplé zimy ho definitivně dodělali. Jeho název vám ale může pomoci k dohledání inst. pořadatele.
Masaru Ishikawa z Ishikawa Body, které pravděpodobně znáte díky radikálně snížne 180SX, nebo jste-li OG podle GX70 wagon, si pořídil hachi na boky. Odněkud to auto znám, ale musel bych hodně pátrat v paměti. Každopádně jí vytáhl z křoví, dal do kupy a občas si sní zablbne.
tahání z křoví
dávání do kupy
Chtěl jsem sem videa dát když byla úplně nová, ale nakonec jsem byl moc línej na otevírání adminu. Vzpomněl jsem si na ně, až když se v Ishikawa Body stavil Taniguchi, aby projel zmiňovanou 180 a rovnou si zkusil i ten vrak z křoví. Ale i to se stalo na konci minulého roku… takže vlastně nic z toho na co se koukáte není aktuální. Co už…
NOB si hraje v 7:35
Algoritmus opět zaválel a doporučil mi video testu “okruhové” EG6 na Chuo Expressway. Kombinace výhledu na město podél okruhu a semi deep Nardi mě provedla celými 12ti minutami aniž bych ve videu rozuměl jedinému slovu.
Ještě jedno video, tentokrát carcheck. To je spíš ale už jen tak pro zajímavost…
Před pár týdny jsem narazil na kanál mogu mogu, neboli žvejk žvejk. Zaujala mě hlavně dvě videa. První o šéfkuchařce, protože je to žena a je mladá a je to žena… a druhý o páru postarších Japonců, co každý pátek promění svůj keitruck v Oden restauraci.
otaku fact:
Slyšíte, jak v druhém videu, celou dobu řve nějakej pták? Jsou slyšet po celých městech. Trvalo mi asi dva dny než mi došlo, že je to zvukový signál semaforu pro chodce.
V jednom z posledních videií si Rob sjel pro nový daily. Samozřejmě mu to přejeme, ze všech sil se snažíme mu to přát… kua ne, zavidíme mu jako svině… ale má to odpracovaný to se musí nechat.
Jeho kanál je jeden z mála důvodu proč otevírat youtube, na druhou stranu mě ale sere že díky němu zanedbává svůj blog.
Na ten první spot jsem občas na netu narazil, byl i v Shutoko Diorama postu. Nikdy jsem ale úplně neřešil jak se jmenuje. Dnes si konečně můžu přidat špendlík na mapu. Hakozaki Junction, hned jak opadnou restrikce se vidíme.
Jinak Kohki je dobrej fotograf, sleduju ho ale hlavně na instagramu, ty “vlogový” formáty videí mě moc nebaví.
V současné době je na vrcholu trendu Kansai. Nejspíš to sami ani nevíte, ale je to tak. Od Adama LZ až po poláky si všichni posledních pár let lakují auta do candy barviček a polepují designy ala D-magic. Králem Kansai a řekněme největší současný trendsetter je Naoki. Ten, jak už jsme psali, byl pře 11ti lety vykopnut z D1 za ježdění na streetu. Tento rok je zpátky, nejspíš šampionát vyhraje a jeho hlavní sponzor sním natočil video jak jinak než ze streetu. Video vidíte níže a je teprv něco přes hodinu staré, jak by řekl klasik fresh jak tenhle blog.
Ve skůtrech se moc nevyznám, ani mě moc nezajímají, ale dívky mě zajímají, i když se v nich taky moc nevyznám. A tak jediné, co mě napadá je…
…Asfalt mi šumí pod koly, Kličkuji mezi výmoly, Řítím se jako drak, Však vždycky jen tak, jak předpisy mi dovolí…
…Tak já pádím
On Ona pádí
Cestou necestou
Vždy svěží
V pět v Dejvicích
V Brně před šestou
To stěží…
Už je to něco přes rok, co Nismo přišlo se svým programem na kompletní renovaci BNR32. Stejně jako prodejní cena samotného Skylinu, tak i cena renovace je samozřejmě astronomická (45 mílí ¥) a zcela popírá důvod, proč jsem se zamiloval do kdysi laciných a přehlížených japonských sporťáků.
Tak nějak mi bliklo hlavou, že jde “jen” o byznys podobně jako tomu je ve světě super sporů. Že chlapci v bílých límečkách jen přišli na to, jak na současné vlně hypu vydělat pár míčů.
Dnes se ale ve mě po shlédnutí videí od Bingo Media něco zlomilo a všechno jsem to Nismu uvěřil. Díky srdcařství, které Japonci umějí pro konkrétní věc mít, úsměvu pana Hoshina sedícího v prvním zrestaurovaném kusu a zážitků z dětsví jezdce SuperGT Matsudy při sledování Groupe A závodů, jsem uvěřil že nejde o byznys, ale že kluci z Omori Factory ty auta opravdu milují.
Nepochybuji o tom že má Nissan mrakodrap plný Salarymanů snažících se zavděčit svému nadřízenému, ale tak nějak chci věřit tomu, že jsou to o něco větší srdcaři než ti o mrakodrap dále.