Poslední auto, kterýho jsem udělal víc jak jednu fotku, je Supra z Team Playful.
Stejně jako u Skylinu je neuvěřitelný, že s takovým autem pořád někdo jezdí boky.. a jestli jsem to dobře pochopil tak ne jenom na okruhu.
Fake parts fake passion
Poslední auto, kterýho jsem udělal víc jak jednu fotku, je Supra z Team Playful.
Stejně jako u Skylinu je neuvěřitelný, že s takovým autem pořád někdo jezdí boky.. a jestli jsem to dobře pochopil tak ne jenom na okruhu.
Dám sem menší galerii, protože těch sexy aut byla na Linku hromada.
Už se sice nejezdilo, ale i tak bylo na co koukat a co fotit.
Jak jsme tam tak očumovali a evidentně nebyli místní (gajdžinové posraný co vykrádají jejich kuluturu) zastavil nás jeden z místních a ptal se odkud jsme.
“Watashi wa Chekojin des” ze mě vypadlo Japonštinou dvouletého dítěte po obrně. Japonec se pousmál řekl “ÓÓÓ sugoi” a rozdal nám nálepky.
Protože pochopil, že jsem právě předvedl vrchol své Japonštiny, nám už jen znakovou řečí vysvětlil že tuhle akci organizuje.
“Arigato gozaimasu” odpověděl jsem a dlouze se zahleděl na nálepku, jak se sluší a patří.
Pro jistotu jsem se ještě zeptal “photo OK?” … “Hai OK” a aniž bych tušil, že jsem se právě bavil s Fukušimskou twin dori legendou z teamu garage3186, dál pořizoval fotky na které právě koukáte.
Jak už jsem psal, po příchodu na Link bylo jasný, že jsme se ocitli v úplně jiný době. Jako věděl jsem že se mi Tohoku auta líbí, ale na to co nás čekalo jsem nebyl připravený.
Jestli vám právě nepovolili svěrače, nebo jste neprodělali menší srdeční příhodu, jste asi na špatném blogu.
Být rok 2005 tak proč ne, ale je rok 2024 a já stojím před R32 na zemi s otevřenou kapotou, zdálky vidím RB26 a modlím se ať VIN začíná na BNR.
A bylo to tam! GTR v AH3 red pearl metallic na boky.
Hned mi v hlavě proběhly fotky DriftTengoku Skye a mozek zaplavil dopamin, jako když sem v patnácti prorpvý viděl tanec Salmay Hayek v Od soumraku do úsvitu.
Tohoku jak vyšitý, mít střešní okno bylo by jak z učebnice.
Červený sedačky, Nardi, TE37, Blitz 03… strčte si všechny PRO auta s JZ a LS swapama do prdele, přesně tyhle auta mě před lety přitáhly k driftu a jedno BNR32 na Linku si všechny ty vaše nechutný přeřezaný pekáče strčí do kapsy.
Až teď mi došlo, že jsou to vlastně totálně odlišný modely 86.
Trueno na fotkách je klasická hachi na boky. Kompelt J-Blood body kit, polorám a 20v Blacktop.
Je to celkem pěkně postavený auto. Ten 20v má dokonce distributor relocation kit. Standardně má Blacktop a Silvertop rozdělovač na druhé straně a při swapu je bez kitu potřeba řezat nebo vyklepat firewall.
Vtipnej punkovej detail je na kolech prohozenej barrel s lipem. Je vidět, že hachiny mají pořád srdcaři co se stím neserou.
Kdo se stím opravdu nesere je Team DieDie, lokálové ze Southern, jak to dokazuje banner na čelním skle Levinu.
Na auto jsme narazili ještě jednou o pár dní později na Yamanashi.
Má standardně vypadající 16v. Nemůžu si pomoct, ale tyhle boro 86 mě strašně baví.
To se povedlo, 90s Silvií je teď po světe požehnaně.
Měly na to zásadní vliv i Caseyho NA noise makery. Možná je těch 15″ a Wangan křídel nakonec trochu moc.
O to zajímavější bylo potkat taková auta na Link. PS13 a Sil80.
Důkladně jsem si je prolejzal a nevím jak PS13, ale ta Sil80 působila dost autenticky. Klidně bych se vsadil, že jí vytáhli po 20ti letech ze stodoly.
Zeta1 a GTR spolujezdcovi sedačky jsou dobový a zároveň perfektní kombo. Samozřejmě nardi, palubka zničená dírami na budíky a kastle šroubovaným rámem… no prostě nádhera.
Na Sil80 mě hodně baví zenki zadní světla a OEM křídlo na kufru. Obě auta mají Nissan prahy z PS13.
Přední Dual Projector a standardní nárazník k tomu zadku skvěle sedí. SSR Mesh jsou na S13 chassis perfektní volbou.
Je asi jasný, že mě Sil80 zaujala o něco víc než coupe. Podobných bílých PS13 je už i v Evropě celkem dost.
Poprvý, kdy jsem Link zaznamenal, bylo překvapivě ve videu s kyushama. Většinou je člověk vidí na parkovišti nebo dálnici, ale vidět je jezdit na okruhu mě přimělo přidat si Link Circuit na mapu.
Podruhé, když jsem začal zkoumat odlišnosti aut, v jednotlivých prefekturách. Link, co jsem tak pochopil, by měl být pro Tohoku něco jako Meihan pro Kansai.
V tu chvíli bylo rozhodnuto, že se tam musím jednou podívat. Po dopolední na Sugo a zastávce na Southern, jsme vzali Link už v podstatě jen po cestě domů.
Po tom, co jsme dorazili bylo jasný, že jsme se měli na Southern vykašlat a jet rovnou sem. Auta jak z Tohoku učebnice… 00s styl, pár 90s aut, dokonce i 80 Supra o které mluví Kyohei ve videu.
Nevím, jak moc je to na fotkách vidět, ale ten okruh je v podstatě touge. Jediná rovina je snad jen před depem a i ta má pár stupňů sklon.
Je to další lokální okruh, co si žije svým životem. Doufejme, že ještě dlouho vydrží neposkvrněný youtubery a turisty.