Fake parts fake passion
S Robem se i přes nemalou vzdálenost známe díky našemu původnímu blogu o Corollách snad už přes 10 let. Před lety se přesídlil ze svého domovského Zélandu do Osaky a tak jsme se samozřejmě museli během naší návštěvy potkat.
Jelikož byl všední den zastihli jsme ho v práci. Pěkná práce.
Před nedávnem začal natáčet vlogy na youtube v úchvatné otaku kvalitě, všem podobně smýšlejícím kryplům je vřele doporučujeme.
PRO boky dávaly smysl naposled někdy v roce 2005. Velká škoda ale byla, že minimálně u nás, byl tou dobou středověk. I tak se mi ale nějakým zázrakem podařilo stáhnout video z Japonska s černou hachi jezdící bokem.
Ta hachi patřila Ueovi, což sem tou dobou netušil, těch pár minut bylo z Video Option, což jsem taky netušil a věřte nebo ne v té době to bylo PRO auto. Vy si to díky dnešnímu uploadu, přímo od Optionu, můžete prohlédnout v “HD”.
Drobný zához do škarpy a nechuť řešit rozhozenou geošku spolu s novou hračkou v garáži a inherentní leností měl za následek drobnější opomenutí dalšího vraku v mojí garáži. Po třech letech jsem ale vzal koule do hrsti, rozbalil nový kola, co se mi na to doma už dva roky válely a hurá zpátky na silnice…
… a povim vám, je to úplně na hovno. Chápu, že jsme byli kucí mladý a všechno byla prdel, ale to auto se fakt nedá řídit. Časem to bude chtít měkčí podvozek, protože ten doridori shortstroke setup funguje možná tak na hladkejch silnicích v Kanagawě ale rozhodně ne v Praze a okolí. V tuhle chvíli je auto na vyřešení zubový vůle stálýho převodu a instalaci OEM LSD, snad to pak bude trochu normálnější.
Mám rád Truena, hlavně coupe. Dnes když jsem potřeboval něco dohledat na japonský Wikipedii, všiml sem si fotek téhle SE. Totální plečka na úrovni škody 130L, vlastněná dědkem. Miluju to.
Fotky jsou nahrané v roce 2010, dnes už na podobné daily důchodce asi nenarazíte.
Staré pravidlo praví, že když chcete být šťastní, musíte dlužit peníze. Tak si zase jednou ukážeme nějakou absolutní debilitu, která vám trochu toho štěstí zcela určitě zaručí.
Technická vsuvka. Je nutno podotknout, že se lichva s rare dílama bohužel ujala už i v Japonsku. Doby našeho mládí, kdy jste si starý SSR v relativně OK rozměru a old-logo Nismo zbytečnosti mohli koupit za cenu šrotu jsou dávno pryč. Japonci díky kokotům jako je třeba tenhle zjistili, že ty staré odpadky můžou prodávat nadrženým dětem na západě za nesmysl a proto začínají zvyšovat ceny přímo na aukcích v Japonsku.
Dnešní příklad to dokazuje naprosto dokonale. Tyhle dveře pochází z jedné z D1 AE86 mistra Uea ze začátku tisíciletí, konkrétně z roku 2002. Je to nějaká doba, kdy se tam objevily poprvé a pokud mě pamět nešálí, vyvolávací cena byla tehdy kolem 10 tisíc korun. Dnešní prodejce to zkouší s vyvolávací cenou přes 600 tisíc. A tomu se na sítích vysmál i sám Ueo.
Když jsme fotili tohle černý trueno, ani jsme netušili, že je to bejvalá 86 kdysi skvělého blogera, dnes youtubera Alexiho. Je to to červený boro z jeho Noriyaro kanálu.
U pana Ukii jsme si zapomněli vypít čaj, koupili pár TRD dílů, zjistili že nás jeho brigádník zná z minkary, dostali sme 20kg starejch DVD a našli rare 90s závodní dveře od auta. Nakonec nás hodil k Mizunovi. Krásky dopoledne.
Je až překvapivý jak hachinám sluší když jsou v prdeli. A já byl ze svojí vždycky ve stresu, jakej je to šrot, přitom jí stačilo dát na zem a na kola. Tak snad příště.
Auto na fotkách, je jak sami vidíte hachi. Celkem pěkná, vesměs zachovalá a opečovávaná. Na inzerci už nějaký čas leží a dle slov majitele se nikdo nepřijel ani podívat.
Tak co se sakra s tím světem děje? Proč jsou ceny tak vysoký, když není nikdo ochotný za tyhle starý vrány vysolit skoro půl milionu?
Ruku na srdce a koule do hrsti, hachi v sérii je o hovně. Stačí ale trochu know-how, který u nás a celkově v Evropě nikdo nemá, a s autem je kupa srandy.
Neznalí vyčůraní přeprodávači youngtimerů nejspíš přebírají ceny japonských aut ze zemí, kde ví co s autem dělat. Například Golf 2 GTi je stejný nedotáčivý hovno v Evropě i třeba v Americe, protože upravit takovej klenot mobilizmu je hřích. Proto je jeho celosvětově +- standartizovaná cena dává smysl, to ale u 86 neplatí.
U hachi za svých 400 000 dostanete minimálně v Japonsku, a když kupujete od srdcaře tak často i v Americe, auto co má coilovery, krátký tlumiče, RCA, traction brackets, štelovatelnou panhardku a dalších X drobností co dělá z hachi hachi. I ta blbá Bride dneska stojí 15k, tak jste ve finále rádi že už je v autě při nákupu.
Proto koupit auto od člověka, co ví co dělá, za 400 000 Kč je něco jiného než hachi za 400 000 od “veteránistů” z Holandska. Ono by totiž udělat z toho veterána váš initialD dream stálo dalších 250k.
No a to je asi tak nějak ten problém. Srdcaři, co si 86 chtějí postavit sami jí nekoupí, protože ví, co práce je čeká, a pořizovací cena je tak pro ně nesmyslem. Obyčejným fanboys co by chtěli naskočit do JDM víru zas přijde za postavený auto 400k moc, protože kámošovi kompakt za 30k na TAčku přece taky pěkně klouže.
Collinovo auto jsem neviděl na živo. Podle výčtu dílů bych do něj po prohlídce šel. Není fanaticky postavený z japonských dílů, na druhou stranu sem taky před lety na ebay skoro koupil OBX svody a BC svojí cenou a taiwanskou drzostí zabili skoro všechno, tak bych do Bor-Chuann (jo to nezní už tak cool jak Bí Cí) dneska už taky asi i šel.
Věřte že i tu hrstku japonských dílů co v autě má, by většina z vás nebyla schopná dohledat, natož v Japonsku koupit. Mimochodem ty nerezový OBX svody se dneska už nedají koupit…
Podobně to bude i se Silviema, takže pokud máte kapitál a chuť něco koupit, serte na stavění předraženýho veterána a kupte “hotový” auto v JPN dokud to tu jde přihlásit. My přestárlí chytráci z internetu takovou šanci (přihlásit RHD) před 10ti lety neměli. Kdyby jo rozhodně bysme si nesrali na hlavu zachraňováním těch evropskejch vraků.