Taky si zaslouží trochu úcty.

Taky se vám stalo že věc, kterou jste brali jako samozřejmost, vám najednou pro bližším prozkoumání přijde najednou krásná a výjimečná?

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/08/J-Blood_Trueno_AE86-1.jpg

Nemám teď namysli vaše ženy a matky, co se už roky starají o to, abyste neumřeli hlady a chodili do práce v čistým oblečení.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/08/J-Blood_Trueno_AE86-2.jpg

Mám na mysli něco, jako třeba J-Blood Trueno. Jelikož jsem OG, japonštější než Japonsko, vídám fotky tohohle auta už pěkných pár let.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/08/J-Blood_Trueno_AE86-3.jpg

Možná je to tím, že moderní styl úprav AE86 už není takový, jako když jsem se do nich zamiloval. Prostě mi dneska najednou bliklo hlavou, že to auto je vlastně strašně krásný.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/08/J-Blood_Trueno_AE86-4.jpg

Kouki, černý nárazníky s lakovaným horním lemem, ducktail (ten opravdovej ne to hovno od RocketBunny a jeho polské homo kopie), a třešnička na dortu 14″ SSR MK3. Být to coupe tak je to prakticky můj “dreamcar”.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/08/J-Blood_Trueno_AE86-5.jpg

Tak až dnes po práci uvidíte svou drahou polovičku vzpomeňte si, jestli náhodou tam v koutku vašeho mozku neleží nějaký democar, který jste dodnes brali jen jako samozřejmý věšák na vystavování dílů a běžte ho pogooglit než bude hotová večeře.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/08/J-Blood_Trueno_AE86-6.jpg

Hnusna Zeta

Jak jste asi nepostřehli, Bride přišel s novým rokem s novou Zetou. Vlastně nejen Zetou ale celou modelovou řadou. Jaká je?

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/zeta4_1.jpg

Hnusná. Ano jsem staromilec, vše nové je na hovno. Dokonce už i začínám proklínat okamžik, kdy mi zdechne telefon a musím si zvykat na nový.

Co se Bride týče, mám pocit, že každý model stojí víc a víc za hovno. Nevím, jestli se chtějí zavděčit Evropě, kde Sparco a OMP produkuje paskvily už roky, nebo jde o pokrok. Vlastně vím, že jde o pokrok, ale stejně je to na hovno.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/bride1.jpg

Koukněte se třeba na Zeta 1. To je prakticky umělecké dílo, na které můžete koukat roky a vždycky vás pohled na ten sexy tvar zad potěší. Zeta 2 pořád dobrý, záda pořád celkem v klidu, profil už trochu pokulhává a zepředu minimální změna.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/zeta2.jpg

U trojky už sem byl dost na rozpacích. Sexy křivky vystřídal beztvarý záhyb připomínající holku co sice cvičila, ale před pěti lety se na to vysrala. Jediná výhoda bylo snad jen to, že na ní šly dobře nalepit nálepky. Byl sem ochotný jí tolerovat v autech jako S15, JZX110 nebo ZN6.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/zeta3.jpg

Totálně se ale posrali, když přišli s řadou Zeta 3 plus. Nejspíš bude na vině vše posírající FIA. Obří díry připomínající pohled downa, kterému auto přejelo pytlík se žvejkačkama, prý slouží na nějaký profi sytém uchycení helmy… vygoogli si to.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/ZETA3PLUS1.jpg

No a pluskem se dostáváme k té současné nádheře. Obtloustlá machna s obříma dírama na pásy, které jsou tuzigově olemované karbonovými krytkami. Jelikož sem staromilec tak na nějakej HANS device z vysoka seru. Chci sedačku co vypadá dobře, ne sedačku co mi zachrání život. Jediný co ten slepec který jí navrhoval vychytal, je lemování hrany koženkou, díky které jí za měsíc nastupováním do auta neprodřete.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/zeta4.jpg

Smyk nebe demo… GTR!

Na této celkem hnusné fotce, můžete vidět dvě ikonické ikony japonského driftu. Taky to slovo drift už nenávidíte? Budu radši používat slovo smyk, ať tenhle post nějak bezbolestně dopíšu.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/Doriten_R32_Kawasaki-1.jpg

Kdo si myslel, že mám namysli R32 a S13 ,myslel spatně. Mě totiž blikla v hlavě dvě jména, Kawasaki a Koguchi. Koguchiho a jeho Silvii asi všichni znáte. Kawasakiho sky byl léta tváří časopisu Smyk tengoku, ten už tolik provařený není. Otázkou proto je, jestli se mi podařilo o něm něco vygooglit.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/Doriten_R32_Kawasaki-2.jpg

Nepodařilo. Dokonce se mi nepodařilo najít víc něž něco okolo 20ti fotek. Na Smyk tengoku blogu se dá najít pár fotek z údržby a několik, už roky po netu lítacích fotek.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/Doriten_R32_Kawasaki-3.jpg

Vím jen, že jde o prakticky sériové GTR, s vykuchanýma GTR vychytávkama jako je čtyřkolka a natáčení zadní nápravy. Auto má porůznu přeřezaný a ubroušený části podvozku, aby leželo co nejvíc na zemi a zároveň jelo “ovladatelně” smykem.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/Doriten_R32_Kawasaki-4.jpg

Sky se začal objevovat kolem roku 2008 kdy byla r32 stará plečka a jeté kusy se daly koupit za levno. Tak proč si jeden takový pekáč ze srandy na rozvěšení nekoupit, když váš časopis ovládá scénu a čte ho každej kluk v Japonsku.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/Doriten_R32_Kawasaki-5.jpg

Jde prostě o boro, jehož účelem bylo šokovat lidi složeným GTR jedoucím smykem a musím přiznat, že na mě tahle pojízdná reklama na časák funguje dnes a to tyhle stance mrdky nesnáším.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/Doriten_R32_Kawasaki-6.jpg

Jestli vás auto baví, můžete si na DRIFT STATION kanálu dohledat pár videí, ve kterých Kawasaki dost svérázně Sky upravuje.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/Doriten_R32_Kawasaki-7.jpg

Fotky jsou vykradené tak nějak z celého netu, díky stáří “stavby” je ale většina z minkary a již zmiňovaného Drift Tengoku Blogu.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/Doriten_R32_Kawasaki-8.jpg

“One of 832 four-door sedan GT-R built”

Na tuhle Hako koukám už několik týdnů a lámu si hlavu s tím, co k ní napsat. Chci si totiž hlavně někde uchovat její fotky, než japonský internet zešílí a všechny po prodeji smaže.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/1969_HAKO_4dr-2.jpg

Auto je pod číslem 15 vedené na BH auction, která proběhne v rámci Super GT toto léto. K aukci najdete samozřejmě i popis vozu, který vás má vyhajpovat k vysolení nesmyslného balíku za tuhle okruhovou hajtru.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/1969_HAKO_4dr-1.jpg

Jak tak na tu pod nos naservírovanou dávku informací koukám, říkám si, jestli vás oslnit svým bezedným know how a nebo přiznat svou lenost a neznalost a čestně překopírovat popis rovnou z aukce.
Jo, jsem línej… teda čestnej, jo čestnej jsem chtěl napsat.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/1969_HAKO_4dr-9.jpg

Nicknamed “Hakosuka”, the vehicle made its debut in 1968 as the first new model from Nissan Prince. After four-door sedans, wagons and vans that had a more practical use for customers, the 2000GT (GC10) with a longer nose, equipped with a L20 2-liter inline six SOHC made its debut, as it was with the former Prince Skyline, the expectation rose within the motor sports world.

On October 1968, at the 15th Tokyo Motor Show, the “Skyline GT Racing Spec” made its debut. Inside 2000GT’s four-door sedan body, was the S20 2-liter inline 6 DOHC. The stimulating model graced with the engine, which had all of GR8 engine’s know-how inserted into it, was all the craze at the show. The GR8 engine was developed for the Nissan R380 (the GT prototype racing car) and it was developed to defeat Porsche.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/1969_HAKO_4dr-10.jpg

Next February, the name changed from Racing to “R”, with mostly the same body shell as the concept model, the first-generation Skyline GT-R (PGC10) was born. For the S20 engine, for the first time in history for a production vehicle, a 4 valve DOHC S20 was applied.

832 four-door sedan Hakosuka GT-Rs (PGC10) were produced, and when the short wheelbase two-door hard top was added to its lineup in 1970, the GT-R was left with the two-door hard top (KPGC10).

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/1969_HAKO_4dr-5.jpg

The “Hakosuka GT-R” was produced to race in the touring car race and after its debut in “JAF Grand Prix”, until the team ceased its works race activity on October 1972, they won an astonishing 52 races and among them 49 were won consecutively.

Since only few were produced, the four-door sedan Hakosuka GT-R (PGC10) with a S20 engine, is valued by enthusiasts. In order to capture the original “touring car race model” feel, the engine, suspension, and additional indicators, were added. This example makes one realize that the S20 engine is indeed a racing grade engine.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/07/1969_HAKO_4dr-3.jpg

LOT NUMBER
15
前へ次へ
ESTIMATE:
COMING SOON

Chassis No. PGC10-000135
Mileage 39,270km

Japonskej startovač pro JGTC Supru

V Japonsku teď našli u někoho v dílně pohozenou Supru s JGTC bodykitem. Ukázalo se, že jde o závodní stroj Tom’s týmu, kterej byl prostě zastrčenej po méně úspěšný JGTC sezoně 1998, kdy nevyhráli ani jeden závod. Pro tým, kterej s tímhle strojem vyhrál šampionát o rok dřív, to bylo zklamání, tak i možná proto to zahodili a zapomněli na to.

Co je ale zajímavější je to, že Tom’s by rád kus svý historie, a hrdinu z dětství mnoha lidí, kteří hráli Gran Turismo (a žrali Supry ještě před Rychle a Zběsile), zrestauroval. Auto nevypadá zas tak zdevastovaně, ale motor je vyndanej a spousta věcí urezla nebo zkřehla.

 

Zajímavostí u závodních Toyot bylo to, že nejezdily 2JZ motory, ale 4 válcový turbený 3SGTE, který vážily méně a stejně tlačily skoro 500 koní.

Na japonskym startovači tak máte možnost poslat tam pár peněz, přispět k renovaci závodní legendy a na oplátku si vyberete odměny od toho, že vám vyryjou vaše jméno na nějakej díl, po celosezonní pass na SuperGT závody nebo i možnost si Toyotu pronajmout na jeden trackday. Pokud nemáte peníze a nebo tu jezdíte drifty a zrovna vám už nějakej startovač běží na novej driftkár, můžete furt sledovat postupně celou renovaci na kanálu Tom’s týmu, a to se vyplatí.

Bude zajímavý sledovat, zda se jim podaří naplnit docela ambiciozní plán na startovači, případně, jak se bude projekt vyvíjet dále.

Petrol mask

Jelikož konec světa úspěšně pokračuje, rozhodla se už i firma Bride vyrábět roušky. Prý hezky chladí a hodí se na léto. Zimní verzi nenabízí, že by Japonci věděli něco, co my ne? :O

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/06/bride-rouška.jpg

K dispozici, nebo jak mladí říkají “drop”, bude 26.6. takže už za tři dny! Rouška je vyrobena samozřejmě v Japonsku, jak stojí na jejich minkaře.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/06/bride-batoh.jpg

Mimochodem, Bride nedávno začal vyrábět batohy a tašky. Proto, pokud váš batoh nevypadá jako ten na fotce, jde o fake a tím pádem by měl shořet v pekle. Tak si dejte bacha ať vás nestáhne sebou… doba je zlá, už i Bride začal vyrábět roušky.

Strana 94 – brána torii

V roce 2006 jsem si koupil průvodce po Japonsku. Šlo v té době o jedinou objektivní tiskovinu, která nebyla napsaná japanofilem honícím nad kimonama.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/06/JPN_pruvodce_1.jpg

Když jsem na něj dneska v šuplíku omylem narazil, vzpomněl sem si, že sem v něm tenkrát něco zahlídl.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/06/JPN_pruvodce_2.jpg

Přísahal bych že byl stříbrný, tak hledání chvilku zabralo… velká nostalgie…

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/06/JPN_pruvodce_3.jpg

Megan je pořád sjízdná a T2Films online

Středeční novinka od MGK mě hodila do nostalgické nálady prvního desetiletí druhého milénia. Skate, pop punk, pitomý komedie o nadržených dětech a pro mě období kdy sem propad autům.

Nevím proč mi při vzpomínce na tu dobu bliklo v hlavě T2Films a světe div se, jeho videa jsou pořád online!

No a proto vlastně vznikl tenhle post. Mít si kam vyzobat střípky historie, kdy video s autama bylo cennost, ne denní rutina.

A zároveň neobtěžovat z kontextu vytržené “přátelé” na sockách.

https://vimeo.com/34437223

No a to je asi tak všechno, kdo z vás má po shlédnutí chuť objednat si Fatlace hadry? 🙂

Předražená Almera: Pár základních úprav

Je to už dva roky co mi tahle nepraktická kokotina chytá prach v garáži. Za tu dobu se už s autem člověk trochu seznámí a začně si pomalu dělat představu co a jak dál. Tady je pár poznatků, který jsme zatím pochytili.

I když přišlo auto z Japonska z 99% sériový, pořád se na něm našlo pár drobností navíc. O auto se v Japonsku staraly zeroyon legendy Endless a kromě dle mě docela hnusnýho předního lipu je od nich v autě i jiný čip v ECU. Co je v něm ví jen bůh, zatím se nám podařilo zjistit jen to, že je odstraněný omezovač rychlosti. Boost se stále drží na sériové hodnotě.

Podvozek stál samozřejmě za hovno a tak šel na auto HKS Hypermax IV GT. To je ta měkčí varianta (7kg/mm vs 12kg/mm u SP) a přiznám se, že je to podvozek s asi tím nejlepším poměrem cena/výkon široko daleko. K tomu se přidalo pár ramen od Cusco, který měly docela pozitivní vliv na odezvu řízení. Nechyběly samozřejmě i brzdy, zatím základní nabídka od Project μ. Ty na to naše dědkovský ježdění na kafe bohatě stačí, i když na nějakej hyper wangan maximum instagram attack to asi bude chtít časem něco lepšího.

Překupník z Holandska mi na auto namontoval nějakou čínskou rouru místo vejfuku, která úplně všude profukuje, takže ta se teď vymění za zrenovovaný Kakimoto. Zároveň se už lakuje i sériový přední lízátko, aby to auto vypadalo trochu víc korektně.

Co víc k tomu říct? Řízení RHD je v pohodě a kdo řiká že ne je debil. Spotřeba je u plus mínus sériovýho auta úplně v klidu (nechápu že to píšu, ale furt se na to někdo ptá), auto si vezme mezi 12-15 litry. Starý GT-R pravidlo, že musí mít člověk připravenou ještě jednu pořizovací cenu auta na servis se zdá být založený na pravdě. Výkon motoru je otázka za všechny prachy, osobně si tipuju něco kolem 320 koní. Až bude čas, tak se zajede na brzdu. A dál uvidíme.

Sraní si do bot: židle

Po prodeji Corolly jsem si uvědomil, že restaurování každý drobnosti co jsem na ní koupil bylo vlastně to co mě na tom autě asi nejvíc bavilo. Objíždění dílen a vyhledávání šikovných řemeslníků se tak stalo mým koníčkem víc než samotný ježdění.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/05/Zeta1_01.jpg

Proto jsem si pro snížení abstinenčních příznaků naordinoval restaurování nějaký části auta. Abych ten výsledný klenot nemusel prodávat pod cenou místním neznabožským spratkům, chtělo to něco “praktického”.

Po vzoru Vochyho sem se rozhodl pro křeslo ze skořepiny. Ze skořepin, i když jsem jí zatím nikdy neměl, mě vždycky nejvíc bavila Zeta 1. Nejen díky skvostně tvarovaným zádům, ale i pro, že jsem jí roky vídal ve starých videích a časopisech, to musela být 1.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/05/Zeta1_02.jpg

Na stavu mi moc nezáleželo a tak jsem hledal co nejlevnější kus, co má všechny polštáře a plastové prostupy na pásy. Po pár dnech jsem na aukcích vyhrabal tuhle krásku za 2000 Kč, preCOVID kurz.

Poštovné po Japonsku, provize pro zprostředkovatele a doprava SAL až do domu, udělala z tohohle kusu laminátu suvenýr z Japonska za 6050 Kč.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/05/Zeta1_03.jpg

Mít nějakou Silvii před smrtí, asi bych na sedačku jenom vyčistil. Protože se ale měla stát chloubou mé domácnosti, čekala jí komplet GO.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/05/Zeta1_04.jpg

Jako první jsme řešili prasklinu v pravém dolním rohu, poznámku o ní jsem v dražební euforii přehlídl. Protože na sedačce neměl viset osud mých varlat ve 250km/h na Wanganu, stačila opravná sada, hodina broušení a vochymagic.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/05/Zeta1_05.jpg

Obrovská změna byl potah od autocalounik.com. Bylo to jako cesta v čase, krásná novotou vonící Zeta 1. Cena 6200, za kompletní výměnu potahu a všech molitanů, může možná někomu přijít nesmyslná, ale věřte, na opravu jsem dostával i několikanásobně vyšší nabídky.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/05/Zeta1_06.jpg

Sedačka teď vypadala opravdu pěkně a já už měl sto chutí přidělat jí na rám a mít jí konečně doma. Rozum naštěstí zvítězil a sedačku jsem odvez Detailing Prague na vyčištění laminátových zad.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/05/Zeta1_07.jpg

Po návratu mě čekalo něco úžasného, ta proměna byla neskutečná. Na začátku mě ani nenapadlo že by záda a vůbec celá sedačka mohly vypadat tak dobře. Okamžitě jsem naběhl domů, přišrouboval jí na VochyMan rám a nemuset řešit denní fuckupy sedim vní do dodnes.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/05/Zeta1_08.jpg

Popisovat výrobu rámu asi nemá úplně smysl, ten si udělá každý sám podle svých možností. My jsme použili zahradní křeslo z OBI a roky Vochyho zkušeností.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/05/Zeta1_09.jpg