Musel jsem si napsat do deníčku, že 4. listopadu 2024 jsem se poprvé svezl smykem v Japonsku.
Na Southern okruhu jsme očumovali drift káry a měli jsme to štěstí, že jezdil fialovej JZX100 Mark II, stříbrná S15 a tři další auta. Hezký bylo, že tři auta, co jezdili tandemy, byli mladí kamarádi, co spolu jezdí touge na horách a na okruhu trénovali.
Mohli jsme se k nim nasrat, půjčit si helmu a vzali nás na okruh. Týpek v Mark II se s tim nepáral a hned od výjezdu z boxů propaloval všechno a navazoval, co mohl.
Jezdil hezky, protože jsem z pozice spolujezdce necejtil žádný trhaný nebo nechtěný pohyby. Auto krásně jemně pružilo, ale zároveň mělo super grip a dělalo tunu kouře. Jak jsem zvyklej jezdit vytažený okna nahoru kvůli prachu, on jezdil okna stažený a mohl jsem tak mít při nástřelu proti zdi ten japonskej Tohoku vítr ve vlasech.
Po 4 kolech nonstop pálení a tandemů se začla přehřívat voda, tak to jel do boxů zchladit a já se na to mohl podívat více do detailů. Kastle je přelakovaná do fialové barvy, k tomu doplněná o fialové doplňky v motorovém prostoru a má hezkej doriten Nardi s růžovým středovým tlačítkem. 6 defi budíků na palubovce se starým Apexi FC Commanderem a v motoráku Koyorad chladič, Greddy Turbo a wastegate, TRD stříbrná rozpěra a HKS air filtr houba. Podle pocitu a kouře bych odhadoval 350 koní a vejš, bez velkýho turbolagu.
Kamarádovo S15 se mi zdála trošku slabší, ale týpek byl sympaťák a jezdil taky hezky. Auto měl krásně vystajlovaný s ganador zrcátkama.
U něj mě rozesmál ten klíč, kterej vypadal jako šroubovák do spínačky.
Nejlepší na tom je, že takhle mladý kluci maj ty svoje auta minimálně 3-4 roky, soudě dle jejich instagram tandem fotek. Cenim, že jezdí hlavně hory a touge venku, ale užívaj si i hezké příležitosti zpestřit si pondělní odpoledne drift tréninkem na okruhu.
SSR mk3 jsem chtěl od chvíle, co jsem porvý viděl logo Cipher Garage. Už se nedá vygooglit, ale šlo o předělaný logo Detroit Red Wings, kde místo drátěného kola bylo právě mk3.
TA22 je na rozdíl od mk3 zatím na seznamu nesplněných. Pořád ale zůstává na užším seznamu “možných aut”.
Čím jsem ale starší a čím víc staveb na youtube vidím, se pomalu přesouvá na seznam “opravdu se mi s tím chce srát?”
Každopádně auto na fotkách je prakticky moje představa. Coupe, barva, kola, nejsme si úplně jistý s těma blatníkama, ale čím déle na to koukám, tím mín mi vadí.
Na Shinntaro Mizuna jsem narazil na sklonku éry tištěných časopisů, konkrétně ve FUEL magazine the japan issue 2014.
Článek u mě odstartoval lásku k Butaketsu Lourelu a dva roky později měl na svědomí i to, že jsme se u Mizuno Works stavili.
Na téhle dovče byl s námi i Pavel a tak jsme si mohli krom očumování, i popovídat. Po dopití kávy, típnutí cigarety a autogramu do FUEL magazínu nám Mizuno-san řekl.. “tak čím se projedeme”.
Je proto jasné, že když jsem zahlídl Mark s obrovsku nálepkou Mizuno, musel sem udělat aspoň pár fotek.
Další auto co mě chytlo tak, že jsem udělat asi 30 fotek byla tahle SA22. To auto má na sobě navěšený tak legendární díly, že se můžou jít Ganadors a VSKF zakopat.
RX-7 253 zrcátka
RE Amemiya kapota s dvaceti čtyřmi párky, inspirovaná JSS. Moje nejoblíbenější kapota. Tenhle “párkovej” design převzali ze závodních aut krom RE Amemiya i TBK a TBO.
Porsche style nárazník, o kterém do teď nevím kdo vyrobil. Legendy praví, že jsou to přímo repliky 935 nárazníku napasované na SA22. Já bych se nedivil, kdyby je ve své době dělali TBK. Ostatně všechny jejich další nárazníky z 935 očividně vycházejí.
Zadní křídlo používané nejen pro okruhové závody, ale i na group B závoďáku pro rallye.
Airone Gate víko kufru. Ta firma dneska už nejspíš neexistuje, nové se dnes dají sehnat snad jen od GE極上.