MAGS: GT-R Magazine

Trvalo to sice jen dva roky, ale máme tady konečně další díl našeho seriálu o japonských časácích o autech. Minule jsme se podívali na již nevycházející Young Version zaměřující se spíše na underground, takže bychom si dneska mohli ukázat něco z úplně opačné stránky spektra. Vítejte ve světě GT-R Magazinu.

Narozdíl od většiny titulů, které si tady budeme průběžně ukazovat GT-R Magazine stále vychází a osobně ho považuji za créme de créme tištěných periodik o autech. Z polygrafického hlediska se jedná o naprostou špičku, časopis vychází celý na těžkém křídovém papíru ve velkém formátu a zlom (grafické uspořádání článků pro ty nepostižené novinařinou) je na rozdíl od většiny japonské produkce přehledný a nepřeplácaný.

Kvalitní zpracování samozřejmě doprovází i velice kvalitní obsah. V každém čísle najdete nepřeberné množství informací včetně aktuálních témat probíraných v GT-R světě. Ve starších číslech to byla například účast na 24 hodinovce v Nurburgringu, v dnešních číslech často narazíte na problematiku aut s vysokým nájezdem kilometrů (časopis uděluje ceny čtenářům, kteří najeli 100, 200, 300 a víc tisíc km). Nechybí ani rozsáhlé články o tom co všechno si aktuálně můžete nechat za nemalé peníze udělat s autem v Omori Factory. Nebudu vás napínat, za několik milionů vám postaví úplně nové auto a nastaví počítač kilometrů na 0.

Stejně jako ostatní japonské časopisy se i GT-R Magazine pravidelně věnuje práci se svou čtenářskou základnou, kterou často představuje v pravidelných segmentech a občas i ve větších reportážích. Dá se říct, že má časopis svou obsahovou skladbou blízko k HyperRevu pouze s tím rozdílem, že neobsahuje tak velký přehled aktuálně dostupných dílů. To ale u měsíčního periodika ani nemá smysl.

Neposlední výhodou časopisu je i fakt, že kromě aktuálního vydání v trafice seženete bez problémů i starší čísla na japonských aukcích. Pokud tedy trpíte GT-R feťáctvím, můžete si poměrně snadno poskládat sbírku obřích rozměrů a po večerech v ní listovat i za cenu, že neumíte ani slovo japonsky. I tak se toho v ní dozvíte víc než ve většině českých “tuning” periodik.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *