Category: Uncategorized

Už jsem tu s Microu nechtěl moc prudit, ale tohle by se možná někomu mohlo hodit.

Asi tak dva týdny něco klepalo od zadní nápravy. Napřed nepatrně, ale postupně se klepot zhoršoval, až sem si říkal že to něco už brzo musí odpadnout.

Po pár návštěvách dílny a po utažení všeho od dveří dozadu zvuk pořád přetrvával. Zjistili jsme, že Italka do něčeho nacouvala, ohnula výztuhu nárazníku a utrhla spodní držák. Opraveno, ale zvuk stále nemizel. Když už byl nárazník dole vybrousil jsem “Japonskou” mezeru na ruku pro otvírání víka.

Jestli si s tím budete taky hrát, nezapomeňte seříznout i výztuhu nárazníku, jinak vaše nehty poznaj středověk.

Při poslední návštěvě dílny před reklamací podvozku, mi až při odjezdu bliklo hlavou zkusit dotáhnout pojistnou matku štelování výšky tlumiče.

A byla povolená… jenom rukou jsem udělal tak pět závitů. Vrátil jsem se do dílny a moc nevěřil, že klepavý zvuk způsoboval právě povolený tlumič. Dotáhl jsem i druhou stranu, kde byla potřeba taky skoro otáčka a zvuk po dvou týdnech agonie zmizel. To mám za to že si z toho BC pořád dělám prdel.

Poslední plánovaný servis na Mikře je za námi, tak od ní teď bude chvilku klid. Vzal jsem na ní tak nějak všechno co mě napadlo, že by mohlo být v prdeli.

Na budíkách je nájezd 96k a poslední výměna oleje byla v roce 2014 při 93k. Čím dál víc věcí nasvědčuje tomu, že jí nejspíš někdo na pár let zapomněl v garáži, proto ten palivák. Při výměně podvozku si Vochy všimnul potrhaných vnějších manžet poloos, tak mi rovnou na seznam dílů napsal i olej do převodovky.

Pak už zbývala jenom geometrie a konečně jsem se mohl s Microu beze strachu pořádně projet.

Je s tím samozřejmě prdel, BC maká, lehká váha taky. Jako rekordy s tím trhat asi nebudu, ale není to vůbec špatný.

Jo a Micry se začínají rozrůstat, kámoš si pořídil S a čeká ho teď podobná cesta… je zajímavý vidět, jak moc pár barviček a dílů změní auto.

Po dvou měsících shromažďování dílů jsme se konečně dostali k montáži podvozku. Po letech mám vyzkoušené, že ač se to nezdá, je nejlepší vzít rovnou coilovery a nezdržovat se pokusy s pružinama, nebo případným bastlením “levnějších” podvozků z jiných aut. Často lze v podobných pokusech utopit klidně i 3/4 ceny coiloverů.

Chápu, taky nemám na učtu nesmysly, proto před nákupem podobných dražších věcí často pomůže pogoolgit slevové kódy vybraného eshopu. I tak mě BC vyšlo na 28k… ale co už, Micru si chci nějaký čas nechat, tak se ta částka rozpustí v čase. Pokud je tedy BC opravdu takovej zázrak jak o něm youtubeři říkají a dá aspoň 10 let.

K samotný instalaci asi není úplně co dodat, asi je dobrý kouknout se předem na videa od nismo Mies. Na rozdíl od něj, jsem přednastavenou výšku v předu snížil o 1cm a vzadu o 2cm. Při snížení, díky tuhé zadní nápravě, je u K11 potřeba nastavitelná panhardka. Tu jsem vzal novou od GizFab. Kvalita popravdě nic moc, za skoro 4 000 co mě se clem (protože brexit) vyšla, bych dneska vzal spíš nějakou v Japonsku. Řek bych že i nová Cusco by vyšla na podobný peníze.

Co jsem v Japonsku vzal jsou vzpěry. Horní mezi tlumiče a spodní mezi šrouby ramen. Obě Cusco a obě byly totální šrot za pár korun z aukcí. Vochy je obě otryskal a nalakoval. Jako třešničku na vzpěře jsem vyhrabal new old stock period correct Cusco nálepku.

Podvozek je fajn. Díky balónům co na kolech mám působí celkem pohodlně. Chce to udělat geometrii a možná trochu změkčit tlumiče. Ale zatím jsem na tom najel tak 80km tak to ještě doladím.

Se vzhledem jsem maximálně spokojenej. Vypadá to líp než jsem čekal a dost mě to auto začalo bavit. Občas někde škrtnu krytem středovýho tlumiče ale Micra není až tak (nepoužitelně) nízko jak vypadá.

Jak už mi tu kolega propálil, na Micru jsem pořídil Watanabe. Byla to celkem rychlovka. Na webu Watanabe je galerie snad všech Japonských aut se všemožnými rozměry kol. Díky této obsáhlé databázi, si člověk může najít rozměr kola jaký mu na auto nejvíc sedí. Já se někdy v listopadu na web podíval a našel.

Původně jsem Waty ani nechtěl, šlo mi čistě o nalezení ideálního offsetu a šířky. Nejvíc mě zaujal rozměr 13×6,5 et+14,5. Jen tak ze zvědavosti jsem se mrknul, jestli nějaké ty Watanabe na aukcích nejsou… a světe div se byly. Trochu podřené 13Inch 6.5J+14.5 PCD100 Bリム magnéziové (hořčíkové) Waty se tam povalovaly v sekci “šrot”, s vyvolávací cenou 60 000 Y. Nikdo nebyl takovej blbec, aby si koupil hořčíkový kola značený jako šrot… kromě mě.

Najít pneumatiky byl trochu větší problém. Chtěl jsem opět přesně ten rozměr, co jsem viděl na webu Watanabe 165/65 R13. Ač bych měl nejradši nějaké kawaii miniaturní polosliky, v tomhle rozměru jsem našel pouze samej EKO nesmysl. Nejvíc sexy z toho vyšly Dunlop StreetResponse 2. Rozhodujíc faktor ve výběru byla ta oblouková Dunlop reklama na Tsukubě.

Když už mělo auto závodní kola, napadlo mě, prohodit budíky za ty s otáčkoměrem. Od greda_cz jsem vyfasoval černé budíky s nájezdem 135k. Rychloměr jsem prohodil za svůj s 96k a cítil se jako největší elektromechanik. Dál jsem se ale nedostal. Konektor neobsahoval pin pro otáčkoměr.

Nechci to tu do nekonečna rozepisovat, některé ho mají jiné ne. Já měl to štěstí že ne. Jde natáhnout kabel od jednotky ale nakonec jsme s Vochym zvolili variantu natažení přímo od rozdělovače. Až budu mít potřebné piny, třeba to ještě předěláme, teď je to zkrátka od rozdělovače a tak nějak to maká. Tím “tak nějak” myslím že po zapnutí zapalování ručička poskočí a prvních pár minut po nastartováni lehce osciluje. Jinak ale normálně funguje, tak to asi dál řešit nebudu.