Já jí miloval…
Být či nebýt 3
Ruku na srdce, i když sem měl Civicy vždycky rád, a EG6 byla na pár let mým dream kárem, nikdy jsem o jeho nákupu reálně nepřemýšlel. Jelikož jsem momentálně znechucen vývojem trhu s RWD, bleskla mi hlavou myšlenka koupit si EK VTi na daily a počkat, jestli současná bublina za pár let nepraskne.
Smyky v provozu bych holt oželel a okruhy u nás nefungují, jak sami jistě víte, “tak proč nekoupit fwd určitě bude za hubičku.” K mému překvapení jsem zjistil, že žádné papírové VTi na prodej není. Všechny skončily obmotány kolem stromů na RZetách.
“No nic, vezmu aspoň SiR v Japonsku a budu real.” Bohužel ne. Že bude TypeR za nesmysl jsem tak nějak čekal, ale EK SiR za ceny okolo 300k mi vyrazily dech. Ceny EK se dají srovnat s S15… SpecR/TypeR a SpecS/SiR a ruku na koule, za ty prachy je mi sympatičtější ta 15. I když ceny 15 a jejich dílů brzy vystřelí do vesmíru, takže daily 15 je už dnes sci-fi.
No uvidím, tenhle post žádný závěr nemá, možná jen že jestli vyplave papírový VTi pod 8k euro tak ho beru.
květen 2009
Našel sem starou flashku z fotkama z Točný, tak tu můžeme malinko zaflexit na děti. Takže… bejt real je vzácný, flexity šunkoflex flex.
Ty hezčí fotky jsou myslím od Ondry, ty rozklepaný pořídil buď Jesse Streeter nebo Michal, už nevím přesně, přece jenom jsou ty fotky starší než většina fanoušků FurtBokem… dexempo šunkoflex.
Mechadol
Když jsem se dneska prohrabával fotkama z messengeru, narazil jsem na tuhle fotku z Doritenu, co mi kdysi poslal kámoš s nějakým ženám lichotícím komentářem. Tehdá jsem si myslel, že je to jen naaranžovaná fotka. Ve skutečnosti jde o Yuki. Holka, automechanik, co jednu dobu jezdila v barvách DriftTengoku.
Potkali jsme jí na Tokyo autosalonu a byla celkem přítulná. Hned se chlubila, že si auto postavila sama… ale v tom! přišel Daijiro Inada a naše pozornost se okamžitě přesunula na něj. Yuki si nejspíš řekla, že s takovou partou teploušů nebude ztrácet čas a už jsme jí nepotkali…
8K Kansai
pozdě
Na kyushi ze všech nejkyushovatějších jsme se zajeli podívat do StarRoad. Přijeli jsem pozdě, čímž jsme se připravili o projížďku po Tokyu. Tak nasraný Japonce jsem snad v životě neviděl… do tý doby jsem neviděl ani hakosuku, takže i tak jsem se cítil jak po injektáži adrenalinu do varlat.
vzadu
Občas se mi stane, že narazím na fotku, kde to hlavní není to nejlepší. Například tahle mkII je sice pěkná, avšak Cresta v pozadí je o něco pikantnější. Na mojí obranu ale můžu říct, že v té době, kdy byla fotka pořízena mě Cresty až tak nebavily.
dálnice
Poslední dobou tu toho moc nebylo, ne že bychom se na to konečně vysrali, ale díky Koroně. Jo no, nebyla to úplně prdel, ale podařilo se mi zveřejnit aspoň pár draftů, aby to tu úplně nechcíplo. Dnešní post taky nebude žádnej zázrak. Mimochodem posty jsou pořád z okolí Yokohamy a Tokya, asi už pomalu přejdu na Kansai, přestává mě to už malinko bavit.
No name hero
Tyhle dvě fotky mi už celkem dlouho leží nejen v kompu, ale i v žaludku . Nerad sem dávám fotky co nejsou naše. Důvod, proč jsem je sem i přesto dal, je že prostě nejsem schopnej dohledat čí to auto je.
červenej Bride inetrier – ZEROS s polštářkem 🙂 a BRIX
Origin Stream Line Bodykit
Origin Type 2 Rear Wing
nejspíš Origin přední a zadní blatníky
BN sports kapota
Origin kristal pozičky a blinkry
TE37
Otázka tedy zní, čí je to auto sakra je?? Kdo to zjistí vyhraje tři cupholder nálepky… a to už je kua něco! Na okně je nálepka NOB, ale to že by Taniguchi měl bílou Silvii jsem nikde nenašel…