Fake parts fake passion
Sakamoto je garáž nabízející “total car care”. Od klasického servisu, až po stavění aut na okruh.
Sportsland Sugo je jejich domovský okruh. Kdo by měl chuť, mají dost podrobný a často aktualizovaný blog.
Auto je ve vývoji už osm let, nově přibyla CF Lab kapota a Apexi N1.
Apexi N1 Evolution, 24kg pružiny, Shiba Tire R31 200R 295/30R18 / ADVAN A050 (295/30R18)
PB Tsukuba: 54.252
PB Sportsland Sugo:1’26.911
Tohle je pro mě naprosto neznámé auto. Je z dílny CF Lab, co vyrábí všemožné díly z karbonu.
Krom GT křídel, spoilerů a kapot dělají i zadní hatche. Má ho samozřejmě i Supra na fotkách.
Největší odbyt hatchů ale mají na rx7 FD, najdete ho třeba na Arios rx7.
K Supře samotné vím pouze že má HKS Hipermax R podovzek a Advan A050 295/35R18.
Skoro bych řek, že jde o nově postavené auto co mělo na Sugo premiéru.
Jeden z mích oblíbených teamů naštěstí na Sugo dorazil, Friends Racing.
Původně jezdili S15, D1GP závoďák předělaný na timeattack. Tu před dvěma lety vyměnili za S14 co vidíte na fotkách.
Podle Seana (Narita Dogfight) by mohlo jít o stejnou S14, se kterou jezdili sprinty, co s časem 9.113 byla nejrychlejším RWD autem v Japonsku.
SR20, HKS GT5565 turbo, 400 HP, 1100kg
Advan A050 295/30R18
PB Tsukuba: 56.054
PB Sportsland Sugo: 1’25.300
Mě je ale nejsympatičtější jejich hashiriya minulost. Jak jsem psal, že se kdysi v Aqualine děli zajímavý věci, tak Inose-san se svým 1200ps 2JZ JZX110 MarkII dal v tomhle podmořským tunelu 350km/h.
Další anime hero stavbou, co jsme na Sugo viděli, byla Arios Okuyama Auto Sports FD3S.
Jak už jsem tu psal, FD není úplně můj oblíbenec pokud nemá fullbody, GT křídlo a samozřejmě bridgeport.
Bodykit na téhle rx7 si dělal Itagaki-san sám ve spolupráci s Arios a pokud jde o bridgeport, tak ten tohle auto nemá. I motor si totiž stavěl Itagaki sám a nemá na portování vercajk.
13B, HKS T04S turbo, 450 HP, 950 kg
Advan A050 295/35R18, 22kg/18kg pružiny
Detailnější spec, včetně onboardu, najdete ve videu níže.
PB Tsukuba: 54.165
PB Sportsland Sugo: 1’26.666
Sayama-san, další Japonec žijící život jak z anime.
Dřív “jen” majitel seyamax autobazaru, s praxí mechanika u Nissan, co se vypracoval až k titulu majitele nejrychlejšiho Skylinu v Japonsku.
Skyline postupně vylepšuje už skoro dvacet let. Původně klasická bolton stavba, dnes vylazená od Admix s Voltex aerokitem.
Pro pamětníky můžu potvrdit, že jde o tajemný RWB BNR32. Dodnes nevím jestli v tom měl Nakai prsty, ale jisté je, že auto lakoval Nojima.
Sky má RB28 stroker kit s Garrett G47 turbem, Advan A050 GS, ENDLESS ZEAL Suspension 28kg v předu i v zadu. 1200kg a 500HP.
To auto je nesmyslná stavba, tak koho zajímají detaily bude si muset zagooglit. Co bych ještě vypíchnul je že je to RWD.
PB Tsukuba: 53.199
PB Sportsland Sugo: 1’23.887
onboard ze 4.11. – 3:06
Attack Tohoku bylo otevřením sezóny 24/25. Byl to zároveň můj první time attack, takže jsem samozřejmě nadšený.
Trochu jsem doufal, že uvidím celebrity jako Escort EVO, nebo Y’s Produce rx7. I tak tam ale byly pecky jako auta od Friends racing, Arios rx7, nebo batmobil seyamax GTR (minimálně tato auta budou mít samostatný post).
Neustále jsem si musel připomínat, že tam opravdu jsem a nekoukám na pitwalk od shuboxinc.
Asi nikoho nepřekvapí, že jediný timeattack co uznávám, je v Japonsku a na japnoských tratích mě zajímají jen časy od japonských jezdců.
Už se bohužel začínají na Attack Tsukuba objevovat první gaidžinové, tak doufejme že Tsukubu nečeká podobný osud jako Ebisu.
Sugo bylo naštěstí čistě japonské, včetně návštěvníků. Akci jsme tak narušovali jen my a Sean z Narita Dogfight.
Když padlo rozhodnutí, že poletíme v první půlce listopadu, hned mi bleskl hlavou Time Attack. Následovalo půl roku modlení a refreshování jejich stránky v naději, že se trefíme do nějaké akce… až na mě jednoho dne vyskočil Attack Thokou na Sportsland Sugo.
O šest měsíců později jsem tak stál v půl páté ráno před seven eleven s kafem v ruce. Z Yokohamy je to na Sugo přes 350km a skoro 5 hodin jízdy autem.
Cestou jsme se stavili na sváču, další kafe a vyhřívané prkénko. Na odpočívadle jsme taky narazili na vládní propagandu, jež krom nápravy jedinců s upravenými auty navádí i jejich spoluobčany k bonzování. Není to nic neobvyklého, podobné plakáty jsou po celém Japonsku už několik let.
Vždycky jsem si myslel, že si v padesáti koupím Porsche… Poslední dobou to ale vidím spíš na Jimny.
Na Sportsland Sugo jsme dorazili v devět. Už od rána bylo jasné, že bude krásný teplý den, což se úplně nehodí na focení a překonávání rekordů.
Sportsland SUGO is located in a beautiful rural setting, and is the only circuit in Japan that offers four specialized racing courses – a road racing course, a motocross course, International West course and a trials course.
It is very popular with circuit fans as the “Holy Site” for Motor Sports in Tohoku”.
Krom Time Attacku, byl ten den v rámci GoodLuck festivalu, na programu sraz 86 a kyusha. Postupně to sem všechno naposílám.
Teď k Marchi samotnému. Nikdy bych nečekal, že ho nakonec uvidím na vlastní oči. Ten pocit, když se auto, které znáte jen z internetu, blíží ve tmě k vám, je nepopsatelný. To auto je prostě perfektní.
Než se dostanu k tomu jak vypadá, musím vypíchnout, že je stavěný hlavně na ježdění. Má za sebou už hromadu track dayů na okruzích jako Tsukuba 1000 nebo Honjo Motor Park, ale i třeba na Tsukuba 2000.
Marche kdysi nejezdili jen onemake race. Byly V Japonsku často používány i na vytrvalostní závody, kde právě není pravidlem, že to nejrychlejší auto vyhraje.
Ze dvou takových závoďáků Yukiya použil díly na svojí K11. Když jsme navštívili Tsukubu, zastavili jsme se i u Universal Twin.
Na dvoře jim stálo několik závodních K11. Z čísla 75 je na autě N2 podvozek a ze 74 kola, jak mi Yukiya napsal, po tom co zjistil že jsme u Universal Twin byli.
A k tomu vzhledu. Původně jde o A#, takže by měl mít lakované nárazníky. Yukiyovi se ale líbily víc ty plastové. Socek s nelakovanými nárazníky se v Japonsku moc neprodalo, jsou teď proto víc “rare”.
Jako musím se hodně krotit, abych tu nepůsobil jako pubertální fanynka na koncertě boybandu v roce 1998…
Jak už jsem psal, teď má auto Kondo-san. Níže najdete speclist co mi poslal. Nově jsou na autě TE37, které pořídil pár dní na to co jsem odletěli.
HK11, Year: 1995, Grade: A＃, E/g: CG13 NORMAL
Exhaust
・manifold (unknown)
・front pipe (IMPUL?)
・center pipe (RS-R)
・rear pipe (TRUST?)
Cooling system
・copper radiator (N2 race spec)
Clutch
・metal clutch(NISMO)
・lightweight flywheel(ASPECT)
SUSPENSION:
・F: NISMO
・R: B-CREWS DAMPER+SUBARU SAMBAR SUSPENSION
・SSR mkII 13x6j ET+13 / 165/65 R13
Interior
・rollcage
・RECARO SP-G
・Abarth steering wheel
Exterior
・base model bumpers
・rear spoiler (Arnage)
V Japonsku jsem se samozřejmě už dříve s někým potkal. Poprvé jsme měli dokonce předem domluvené schůzky, ale vždy jako formální návštěvy. Tento rok se ale povedlo setkání na přátelské bázi.
Yukiya Matsumara mi před rokem napsal, jestli bych mu neposlal scan článku o Marchi od Peace motor, že je to prý auto co bylo jeho inspirací. Scany jsem poslal a napsal mu, že jeho auto je zase inspirací pro mě. Jak o tom píšu v postu o combat eye od Kepla.
Pár měsíců na to, když jsme měli potvrzený termín cesty, Yukiya souhlasil že se potkáme. A nebyl by to carboy kdyby se nezeptal, jestli nesháním nějaké díly. Že auto prodal svému kamarádovi a ten by rád měl přední a zadní světla z Micry.
A tak jsme domluvili deal, já dovezu Micra přední a zadní světla a on sežene zadní z March. Protože je Yukiya zaměstnancem v Kepla nechal ještě mě a Patrikovi jako dárek vyrobit combat eye. Pecka.
Setkání jsme domluvili na jejich oblíbeném spotu v Yokohamě s výhledem na Yokohama Bay Bridge a Daikoku PA.
Na točně autobusu hned vedle vody.
Krom Marche, který teď už vlastní Kondo-san, dorazilo i Timeattack EVO X, Yukiya se svým novým onemake race závoďákem Daihatus Esse a …
(Esse už samozřejmě má custom duct by Kepla v nárazníku)
… GX61 Eagle mask, ze kterého krom nás, byly nadšení i řidiči autobusů, kterým jsme překáželi v otáčení.
Musím říct, že i když jsme se bavili mixem angličtiny, Dulingo japonštiny a znakové řeči, bylo to skvělých pár hodin a doufám, že se někdy potkáme znovu.
První foodblog a rovnou taková bomba! 7eleven Tuna Mayo onigiri! Tentokrát už jen jako občasná svačinka. Ve 2016, jsem jich měl tak 8 denně, k tomu ještě 2l zelnýho čaje.
Ne že bych se nažil o nějaké šintoistické osvícení, jen sem měl sotva na letenku a nějak mi nedošlo, že musím i jíst.