Fake parts fake passion
Tolik informací v jednom videu… škoda že jsou v současné situaci prakticky k ničemu. Tak třeba za 5 let… ?
Okruh, na kterém se akce pořádala, je od ledna uzavřen. Tenzan Drift Circuit byl součástí skyareálu, co se delší dobu potýkal s finančními problémy. Odliv turistů způsobený kovidem a teplé zimy ho definitivně dodělali. Jeho název vám ale může pomoci k dohledání inst. pořadatele.
Co jiného udělat se zbrusu novým STI (v roce 06) než WRC repliku.
V té době bylo Subaru v plné síle, na což byli majitelé Imprez po právu pyšní a chtěli si kousek té slávy ukousnout pro sebe.
A to si moc dobře uvědomovali firmy jako S-craft. Dodnes nabízí WRC aero díly od nárazníku, kapoty, prahů až po nástavec zadního křídla.
Jo trochu jsem pogoolgil a samozřejmě v Japonsku to nemůže mít tvar “nějaký ryby”… to by byl bordel. Taiyaki mají tvar Pražmy. Bude za tím určitě nějaký hara příběh hodný série 50ti manga paperbacků ale až tak se mi googlit nechce.
V Japonsku vypadá všechno líp… dokonce i “posraná tříca”.
2006
2016
Stejně, jak jsem tu minule vychválil Streetra a Fujitsubo, tak jsem se v sobotu nasral, když jsem zjistil že výfuk co přišel je na EK9. Jde o totožný výfuk, jen má EK9 kratší katalyzátor, jo o 11,5cm. Nebyl by to až takový problém, kdybych celou tu peripetii s nákupem novýho výfuku nepodstoupil právě pro to, aby vše proběhlo bez problému “bolt on” a nazdar.
Původní Kakimoto byl až nepochopitelně na hovno. Byl asi 30 let starej, netěsnil jediný spoj a byl tak nějak divně prověšenej. Nakonec jsme zjistili, že byla na katalyzátoru (druhovýroba) pootočená příruba. Všestrannost Vochyho ale nakonec vše vyřešila a nový výfuk je víc než perfektní.
Nakoupil jsem všemožný spotřebák, když už jsme se v tom vrtali. Závěsy, šrouby, péra a takovou tu drátěnku mezi kat a svody. Kdybych věděl, že je ještě drátěnka mezi katem a výfukem, mohl bych říct že je výfuk komplet nový. Jo a lambda, která byla nejspíš ještě původní.
židle
Doteď byly všechny úpravy skryty za opravami, nebo řešily nějaký konkrétní problém. Tohle je zkrat a vybočení od mojí původní myšlenky, že půjde o daily na teplé měsíce, které mě nebude moc stát a hlavně bude komplet legální. O skořepině a pojezdech jsem tu už něco psal tak to nebudu moc rozvádět.
Co chci zmínit je ten šok, když jsem si do toho poprvý sednul. Z dědkovský rozhledny kterou lze přirovnat k posezu ve Felícii, jsem se najednou ocitl v Lambu. Jako sedím tak nízko, že se kompletně změnila ergonomie interieru. Od laďení rádia až po řazení. Nebyl jsem skoro schopnej vyjet z dílny.
Moc si nedovedu představit, jak budu podélně parkovat, ale po pár kilometrech jsem si na samotnou jízdu celkem zvyk a původní děs se mění v zábavu. Jako je to fakt dobrý, nepohodlný, vidím úplný hovno, ale zábavný. Posed bych přirovnal ke GT86, jen mu není přizpůsobené třeba prostřední zrcátko, na které se teď musím vysloveně podívat místo klasického mrknutí. Ale vše je jen otázka zvyku a jak jsem psal začíná mě to celkem bavit.
Generace blogerů minulé dekády se vydala všemi směry. Někdo se odstěhoval do Japonska, někdo si udělal děti a uvnitř zemřel, někoho pohltila hipstr vlna navazující na veganství. Nigel se rozhodl být inženýr. Po našem zámečník? Ani nevím jak označujeme lidi stavící auta, motorky a to vše naprosto perfektně, kvalitně a čistě. I ta jeho dílna vypadá spíš jak laborka.
BTW Casey od něj má teď nově svody na svojí NAS13..
Jak už je zřejmé z předchozích příspěvků, v záchvatu nostalgie jsem si na mapách procházel místa, která jsem procházel naživo jako mladý ucho v roce 2006 a hele co na mě vyskočilo.
Google z nás samozřejmě dělá otroky sloužící k prodeji personalizované reklamy pomocí fízlování každé vteřiny co jste online, ale věci jako street view maj minimálně pro úchyly jako jsme my opravdu nedozírnou hodnotu.
A máme tu další díl ze série “vlož peníze do automatu, zmáčkni libovolné jídlo a modli se ať je to alespoň trochu k jídlu”. Tohle je vedle zevlování kolem aut asi naše nejoblíbenější dobrodružství v Japonsku.
Další úlovek z našeho deštivého zevlováni po Nambě je tahle S15. Internetová masáž mě přiměla k nenávisti Rocketbunny bodykitů a tak jsem se nad ní v dané chvíli moc nepozastavil.
Ale po dvou letech s velkou dávkou nostalgie se mi začíná celkem líbit.
Toho billboardu na budovu plnou zajímavých hraček jsem si všiml až teď při ořezávání fotek… shit!
