HARA – 70カローラ

Manabu rozvěsil Corollu, internet pláče, my pláčeme a Manabu nejspíš taky, protože jedinou levnou kastli co sehnal je Sprinter. Ne Sprinter Trueno (AE86) ale 70 Sprinter sedan, což je ošklivější verze 70 Corolly.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/manabu-6.jpg

I když sem v minulém Hara postu psal, že klasickým zástupcem 70 je Stenovo kouki, je asi pravdou že většina lidí se dozvěděla o existenci 4. generace Corolly spíše díky Manabovi.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/manabu-4.jpg

Pro ty co neznají google je 70 Corolla předchůdce AE86. A to doslova. V roce 1983 vzali TE71, uřízly kabinu, na podvozek plácli plechy ve tvaru AE86 a pod kapotu strčili tehdejší novinku 4AGE a převodovku T50. Ušetřili tím hromadu peněz za vývoj nové platformy s náhonem na zadek.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/Kimi-kun-Lavender-2.png

Díky tomu lze bez větších potíží do 70 swapnout komplet 86. Od motoru až po zadní stabík. Toho také využil Laneder (předchozí majitel auta) a do tehdy bezcenný TE71 swapnul 20v 4AGE, aby sní bezhlavě lítat bokem na Nikko. Jeho pověstné nástřely do zatáček ale vedly jednoho dne k tomu, že Corollu otočil vzhůru kolama.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/Kimi-kun-Lavender.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/Kimi-kun-Lavender-3.jpg

Po téhle nehodě jí koupil Manabu. Protože je Manabu fresh, jeho přátelé jsou fresh a ještě k tomu jezdí na fresh trackdaye netrvalo dlouho a net zaplavily fotky od hvězd internetu, jak bílý sedna s pruhy v barvách závodní divize Toyoty lítá bokem. Auto se tak během několika sezón stalo celebritou a vzorem pro mnohé stavby po celém světě.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/manabu-5.jpg

Auto je tedy po letošním SLY summitu po smrti.  Jeho dokaz ale žije dál a to i díky tomuto “článku” na nejnavštěvovanějším českém webu o autech ever.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/manabu-1.jpg

Rare! NISMO Old logo Full bucket

Tak tenhle popis aukce na mě vyskočil v translatoru. Po krátkém průzku rare opravdu je. Podařilo sem i najít pouze jednu na minkaře a několik starých inzerátů na UPgarage.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/RARENISMOBUCKET-2.jpg

Jde o příplatkovou sedačku od Nismo kterou si Japonští zubaři mohli v osmdesátkách nechat namontovat do R32, pokud to sním mysleli opravdu vážně. Sedačka (před vyblednutím) měla barvy schodné s interiérem GTR aby nenarušovala klidné fialovo modrošedé prostředí prémiového GT.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/RARENISMOBUCKET-3.jpg

Z R32 se ale po letech stala z choluby dynamické Japonské smetánky čubka kalifornských dětí a honba po “Rare! NISMO Old logo” udělala z téhle vybledlé skořepiny sedačku za 20 000 bez poplatků a poštovného.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/RARENISMOBUCKET-1.jpg

JDM Insider

Pokud má vůbec smysl na něco o autech koukat je to právě JDM Insider. Jde o několik DVD ze začátku milénia, která před lety změnila můj život a od té chvíle pro mě nic co není Japonský není dost dobrý. Původně soubor toho, co můžete v Japonsku zažít je dnes spíš učebnice dějepisu. Část garáží už neexistuje a na streetu se jezdí maximálně párkrát za rok, když přijede nějaká celebrita ze západu (což my nejsme.. a není to ani česká drift “smetánka”).

Nechci se tu jen plácat po zádech, jak sem už za mlada byl ultra real, i dneska ve videích nacházím nové informace a spojuji si souvislosti které mi dřív nedocházely. Co mě ale celou tu dobu fakt baví je tahle část s holkama na Tokushima Kartland.

Nebuďte líný a opravdu si ty DVD stáhněte. Třeba vám to trochu srovná pohled na věc a aspoň někoho z vás to vymaní z dnešního pokřivenýho pohledu na úpravy Japonskejch aut a drift.

poslední Sunny na zadek

“Za hachi by 300 000 dal opravdu snad jen úplný idiot. Ať je to jak je to, to auto za to prostě nestojí.” Něco podobného nám před pár měsíci řek Jamie z SecretGarage. “Máte-li rádi tuhou zadní nápravu zkuste Sunny a na 86 rázem zapomenete.”

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/B310-1.jpg

Tato slova mi z těch desítek informací, co na nás za těch pár hodin Jamie vychrlil, nějak utkvěla v hlavě. Možná i pro to, že Sunny se dají celkem dobře sehna i v Evropě. V Řecku jsou desítky Sunny B110 pickupů za cenu kolem 2 000e. Pickupy mají shodný podvozek se sedanem a i s coupe. takže s pár úpravami je prý i s pickup verzí spousta zábavy.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/B310-4.jpg

B110 má ale pořád vzadu listové pružiny. B210 vypadá sice jako malá kenmeri, ale pořád vzadu šustí listí. No a do třetice všeho dobrého se u B310 (model co je na fotkách) nachází 4link s klasickými péry a tlumiči. Motory jsou podle modelu buď 1200 nebo 1400 OHV.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/B310-2.jpg

OHV moc nemusíme, na duhou stranu třeba nejdete dědka, co si sním bude chtít pohrát a vyzkoušet na něm škodovácký triky. Jako bude to celkem dobrodružství, ale s trochou googlení by stavba sunnyho neměla být větší problém než upravit do použitelného stavu hachi. Minimálně na kupní ceně ušetříte okolo 200 000.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/B310-3.jpg

historický artefakt

Bari Bari Machine byl časopis vycházející od roku 1986 do roku 2002. Celých těch šetnáct let zveřejňoval jak mladý kluci v teamových trikách přetažených přes kombinézy závodí po kopcích Japonska. Své působení musel za svůj společensky nekorektní obsah ukončit.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/baribari-1.jpg

Stejně jako měl Option magazine Grampus Club i Bari Bari zavedl systém odměn za zaslání materiálů pro článek. Jedna z odměn bylo triko, které můžete vidět na fotkách a které je momentálně na prodej. Nešlo by o až tak velkou raritu kdyby u trika nebyl přiložený děkovný dopis od redakce.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/baribari-3.jpg

K triku dostanete i obálku ve kterém přišlo, pouze si prý prodejce dovolí vyříznout z ní svojí adresu. Triko mu přišlo v roce 1996 ale nakonec ho vůbec nenosil.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/baribari-6.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/baribari-4.jpg

Veterán

Další den, další nesmysl na YAJ. Tentokrát se podíváme na sympatický veterán, který ocení nejeden fanoušek Gran Turisma po třicítce.

Kouzlo téhle R32 spočívá v několika věcech. Zaprvé, je to V-Spec II edice (celkem vyrobeno 1300 kusů), pochází z října 1994 (výroba skončila následující měsíc), je v naprosto originálním stavu (v dnešní době téměř nevídané)…

… ale hlavně, kurvadrát, má najeto jen 12.000 kilometrů a je po prvním majiteli.

Kombinace všeho dohromady způsobí potíže v okolí intimních partií nejednoho R-úchyla. Auto má vyvolávací cenu 6,2 milionu yenů (asi 1,3 mega na naše), což je dle mého skromného názoru dost málo. Jen pro porovnání, R34 v takovém stavu (nepočítám mega vzácné Nür spec atd.) se běžně draží za dvoj až trojnásobek téhle ceny.

Majitel po čtvrt století auto prodává, poněvadž se s ním údajně už bojí jezdit. Tak co, najde se tady nějaký rozumný veteránista? Zájemci pište do ATJ Hanbai.

Kolik vlastně stojí Nardi?

Nardi Classic je legenda co z našich srdcí jentak nezmizí. Nardi volanty se za těch 80 let dostaly kromě Ferrari snad do každého evropského sporťáku. Z desítek všemožných modelů volantů ND však veškeré módní a technologické revoluce přežil právě Classic.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/nardi-1.jpg

Časopis Carboy v roce 1990 ve svém parts technology speciálu označil Nardi Classic jako ideální kombinaci vzhledu a funkčnosti a doporučil ho jako to nejlepší co se dalo tehdy v Japonsku koupit.

Nejen to vedlo v Japonsku k jeho obrovské popularitě a tisícům prodaných kousků. Díky tomu dnes můžeme na aukcích sem tam ulovit nějaký kus za mnohem zajímavější peníze než v jeho rodné Evropě. Jsou ale Nardi opravdu pořád v Japonsku za hubičku?

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/nardi-5.jpg

Na to se těžko dopovídá. Na swap meetu je seženete klidně i za 800Kč (osobní zkušenost), když máte to štěstí a na nějaký narazíte v UPgarage, stojí podle stavu kolem 1000 Kč. Kapitola sama pro sebe jsou aukce. Japonci už moc dobře ví, že bílé děti jsou ochotné zaplatit sta-tisíce za to aby byly na instagramu real.

Proto už několik let nefunguje “kámo kup mi na aukcích volant dam ti za něj dva a půl” najít slušný Nardi za dobré peníze může někdy trvat i několik týdnů. Ideální cena za lehce jeté Nardi bez tlačítka je takových 1500. Dají se najít totální vraky za pár stovek s tím, že si ho tu necháte přečalounit a nebo skoro nové kousky s tlačítkem, ty jsou přibližně za 5000 Kč.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/nardi-2.jpg

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/nardi-4.jpg

Je ale důležité si uvědomit že jde o nákupní ceny a finální může být někde úplně jinde. S poštou po Japonsku, dopravou do Čech a clem vás takové Nardi za 1200 přijde na cca 3500, možná i víc.

Kolik tedy vlastně stojí Nardi? Ideální cena lehce jetého kousku je asi 3000 – 4000 Kč, s tlačítkem třeba 5000. Bazarový kus v hezkém stavu může být kolem 7000. V takovém případě je už asi rozumné nechat si zaslat kalkulaci zbrusu nového kusu.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2019/08/nardi-6.jpg

Vše se plošně zdražilo a celnice dnes zachycují skoro vše co ze světa mimo Evropu přijde. Moje první Nardi mě vyšlo na 2000 Kč se vším (před 11ti lety), poslední na 3000 (cca 2 roky) a to už si hodlám nechat navždy, kdo ví kam až ceny časem vylezou.

Černý zenki

Na naší přehřáté a jednorázovým plasty zaplavené planetě máme ze všeho nejradši hachiny. Zažili jsme s nimi časy kdy šlo o křáp za pár tisíc, vzestup do cenové kategorie téměř se dotýkající božského Porsche a i současný pád ceny. Nedostatek náhradních dílů ani ekologické regulace nás ale neodradily a naše silná preference je očividná i na tomto blogu.

Tento konkrétní kousek je obzvlášť vzrušující. Černá barva, N2 bodykit, dvacetiventilový 4AG opatřený ostrými vačkami od TODA, zvýšeným kompresním poměrem a množstvím dalších vychytávek značně ovlivňujících náš enviromentál.

Je to přesně takové auto, díky kterému už brzy budeme moci z krkonošských sjezdovek udělat vinice a před barákem pěstovat pomeranče. Ale nebojte, naše bohaté směsi a vyřezané katalyzátory prý odserou až naše vnoučata.

Značnou dávku mužnosti téhle 86 dodává, krom již zmiňovaných předností, i karbonová kapota, laminátový zadní TRD hatch, vytrhaný interiér a osmi-paprskové Watanabe.

Zkrátka jeden z těch hezčích kousků, co se po inzercích už pár týdnů valí. Možná je to proto, že nemá technickou, nebo kvůli ceně okolo 400 000 Kč.

Its Not A Motorcycle Baby Its A Chopper

Jak už jsme psali, není už tolik času na psaní a blokace stále funguje na sto procent. Proto témata jako je-li DJ luckyboy gej, nebo má jenom debilní přízvuk necháme na ostatních a náš bezvýznamný blog přeorientujeme trochu jiným směrem.

Jedna z mála věcí, kterou nám rodinné a ani pracovní povinnosti nevzali, je raní půlhodinka u kávy a aukcí. No a když na to tak čumíte každý den občas na vás vypadnou nevídané kuriozity nebo stavby hodné celosvětového uznání a slávy.

K fotkám na které zrovna koukáte vám tentokrát moc neřekneme, o motorkách toho moc nevíme. Zaujala nás na nich hlavně ta “čubka”, která je na Japonské poměry značně nevšední a myslíme že díky ní pár těch příhozů přibude.

Snad se všem našim třiceti čtenářům bude nová koncepce (rozuměj vykrádání aukcí a inzerce) líbit. Pokud ne, sepište nám nějakej ten hejtík do komentářů, ať máme po večerech co pročítat.