Už je to něco přes rok, co Nismo přišlo se svým programem na kompletní renovaci BNR32. Stejně jako prodejní cena samotného Skylinu, tak i cena renovace je samozřejmě astronomická (45 mílí ¥) a zcela popírá důvod, proč jsem se zamiloval do kdysi laciných a přehlížených japonských sporťáků.
Tak nějak mi bliklo hlavou, že jde “jen” o byznys podobně jako tomu je ve světě super sporů. Že chlapci v bílých límečkách jen přišli na to, jak na současné vlně hypu vydělat pár míčů.
Dnes se ale ve mě po shlédnutí videí od Bingo Media něco zlomilo a všechno jsem to Nismu uvěřil. Díky srdcařství, které Japonci umějí pro konkrétní věc mít, úsměvu pana Hoshina sedícího v prvním zrestaurovaném kusu a zážitků z dětsví jezdce SuperGT Matsudy při sledování Groupe A závodů, jsem uvěřil že nejde o byznys, ale že kluci z Omori Factory ty auta opravdu milují.
Nepochybuji o tom že má Nissan mrakodrap plný Salarymanů snažících se zavděčit svému nadřízenému, ale tak nějak chci věřit tomu, že jsou to o něco větší srdcaři než ti o mrakodrap dále.
Pokud vám v roce 2010 nebylo pět let, uměli jste aspoň trochu anglicky a tak nějak jste od života chtěli víc než Felícii s neonama, určitě jste znali Yutovo Z. Je to jedno z “Hara” aut, o kterém jsme tu už před časem krátký odstavec napsali.
Momentálně je tenhle hrdina minulé dekády na prodej a to za 10 000 usd, což je dobrá cena za Z, natož za takovej hero machine.
Kdyby se náhodou váš život posledních 10 let motal kolem kuželu, nebo výše zmiňované filcky, dám níže pár archaických odkazů.
Miluju nacházet starý data. Nedávno jsem potřeboval flashku a omylem jsem narazil na svůj starý flash disk a několik CD ze střední.
Kromě pár desítek mega porna a fotek potetovaných Asiatek tam byla i složka auta. Nevím proč jsem si tenkrát ukládal fotky z netu, ale po čistce Photobucketu jsou některé z nich celkem poklady.
Například tohle Cefiro, z dnes už neexistujícího webu 7tune, mě fakt potěšilo. Ještě jsem si asi ve strachu, že druhý den nebude existovat internet, uložil i fotky interieru a motoru.
Netuším z jakýho roku fotky jsou, tipoval bych tak 2007, takže jde už dnes v podstatě o archeologický nález.
Nedávno se jel už pátej ročník nočních driftů na Sportsland Yamanashi a já na to koukal díky japonskejm jůtuberům live přenosem. Čím je ale tahle akce tak spešl v porovnání s jinými drift přenosy?
Za prvý, je to Yamanashi, takže hezkej layout s převýšením, sešupem a dobrým mixem rychlejch zatáček, který se utahujou do pomalejch. Díky tomu je ten layout taky přehlednej z jednoho místa a navíc se to jede v noci, takže správnej touge noční feel.
Za druhý nejsou tam lolácký omezení a celý to funguje jako velkej trackday + soutěže a battly na konci. Tím pádem se toho účastní dost streetově vypadajících aut, který nemaj milion koní a tunu sponzorů. Je to tak dobrá šance i pro vycházející hvězdy a mladý driftery, nabírat zkušenosti a zároveň battlovat proti legendám, kerý se tý akce účastní taky – jako například Yasuyuki Kazama v jeho zelený S15 a nebo Koichi Yamashita v červeným Mark II. Nevidí se totiž tak často, že by jel tandem Yamashita v závodní káře proti ženský ve skoro basic S14. I přes koňový rozdíly jsou ty battly pořád záživnější než tuzemský profi závody (rozuměj bližší tandemy). Mrkněte tady na raw záznam od týpka ze svahu.
Za třetí, celou akci organizuje Youchi Imamura, kterej se proslavil po celym světě v dobách zlatý D1 s bílou FD3S s Apexi sponzorem. Díky tomu tam může natáhnout svoje kámoše s legendární aurou. V porotě např. seděl Tokita, kterej jezdil taky D1GP. Výše zmíněnej Kazama byl svýho času jeden z nej drifterů v Japonsku a noční Yamanashi je teď jedna z mála akcí, kde ho uvidíte jezdit battly. Jen se podívejte na obrázek níže, jak při přehozu líže přednim kolem přesně krajnici.
A Yamashita? Ten teď vede žebříček Formula D Japan a na tenhle event přestavěl zevnějšek o Kazama Auto bodykit + celolak, aby to měl v topu na svý druhý, tréninkový káře. Ikonickej červenej Mark II s +- 450 koňma (proti 1000 v jeho FD káře) a takovejma zkušenostma tam pak v battlech všechny šikanuje.
Mrkněte na shrnutí od Optionu v japonštině
Nebo s anglickym komentářem, pitwalkem a detailem na Yamashitovo Mark II ve videu od Robbieho Nishidy:
Pokud nic neodejde, je tenhle rok snad už všechno hotový. V listopadu jde pekáč do garáže a uvidíme se až na jaře. Na cestě je sice ještě výfuk, ale kdo ví, jestli to vzhledem ke kovidu, do koce října stihne.
I když na to auto pořád nadávám a dělám si z něj srandu, musím uznat, že to byla asi lepší volba daily, než nová Corolla na kterou jsem už téměř složil zálohu.
Jo, nebylo to rozumné rozhodnutí. Ale vzhledem k tomu, že za pár let už tyhle šunky neudělají technickou, je vcelku příjemný si ten nákup rodinného hybridu na nějaký čas odložit a každý den si užívat pocit z auta, kterému je u prdele jestli se cítíte pohodlně, spíte za jízdy a nebo letíte v kilu přímo do zdi.
Jestli jste čekali báwo na převařenejch plecháčích, s laminátovým bodykitem marně se snažícím o vzhled Chaseru, asi vás zklameme.
A přitom je Assist nej-JDM-bimerovatější. V jejich servisu, sídlícím v Kjótu, se jim už roky daří ladit jejich M4 na vyhrávání nejen Hot Version touge battle, ale i závodů v sérii Attack (time attack).
