KDS – Koncept Drsného Světa

Den po našem prvním srazu na Daikoku jsme zamířili na další, neméně legendární místo. O něm už bylo natočeno a napsáno tolik, že jsem si ani nebyl jistý, jestli se tam vůbec stavovat.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2025/11/RWB-Japan-1.jpg

Nakonec to ale stálo za to. Nakai na místě nebyl, tou dobou byla myslím SEMA. Ale jeho kolegové si udělali pauzu od broušení laminátu, provedli nás dílnou, ukázali co se dalo, a nechali nás fotit i prolézat všechno, co jsme chtěli.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2025/11/RWB-Japan-2.jpg

O RWB jsem už kdysi psal jeden post na Shatsu, když tu Nakai v roce 2016 stavěl 993. Možná bych ho mohl vytáhnout z archivu, ale je v něm hlavně minulost Nakaie. Dnes je ale doba trochu jiná a RWB bývá často kritizováno kvůli kvalitě provedení, takže se zaměřím spíš na to.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2025/11/RWB-Japan-3.jpg

Pro průměrného latecomera, který navíc migroval ze stance a tunning scény, je celé RWB asi nepochopitelný bastl. Ano, ale on to bastl má být.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2025/11/RWB-Japan-4.jpg

1. Pohádku o tom, jak Japonci v 90. letech milovali motorsport, dnes slýcháme ze všech stran, a tak se není čemu divit, že znali i GT1 a GT2 911.
2. Ještě před pár lety bylo Porsche všem úplně u prdele. Dnes milionové klasiky se válely po německých bazarech za pár stovek tisíc, a ještě levnější byly v Japonsku. Byly tam dokonce tak levné, že i několik českých firem si na dovozu Porsche z Japonska udělalo business.
3. Porscháky tedy v Japonsku byly, mohli si je dovolit obyčejní lidé, ale Německo bylo daleko a GT bodykity, které vídávali na JGTC, si dovolit nemohli.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2025/11/RWB-Japan-15.jpg

A tím se dostáváme k RWB. Zkrátka a jednoduše zaplnilo mezeru na trhu. Vyrobili kopie 964 GT1 a 993 GT2 bodykitů, naskládali je na auta všech svých známých a zákazníků (tehdy převážně 930 NA) a vesele je trashovali na akcích Idlers.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2025/11/RWB-Japan-16.jpg

Jejich auta ale začala objevovat bílá skáza. První posty od Mika Garretta na AutoOtaku (2006?) zaznamenalo jen pár srdcařů, skutečný průlom ale přišel až s jeho posty na Speedhunters. Následovala Stella na TAS 2009, článek v 0-60 Magazínu v srpnu 2010, první dvě stavby v Americe pro Fatlace a Hoonigan v roce 2011… a už to jelo…

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2025/11/RWB-Japan-8.jpg

Následný hype a příchod latecomerů totálně zašlapal původní myšlenku rozšlehaných závoďáků na Tsukubě a vyměnil je za leštěnky na stance srazech. Co jde nahoru, musí zákonitě i dolů, a tak se pár stanceařů po letech probralo a nechápe, jak do té vzácné klasiky může někdo řezat a lepit na ni lamináty.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2025/11/RWB-Japan-5.jpg

“Fůj co to dělá, takhle to zrezne!”
Ne nezrezne, dřív se to urve v kačírku nebo rozmlátí na okruhu o svodidla… nebo ne?

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2025/11/RWB-Japan-6.jpg

Na závěr se hezky hodí úryvek z postu na Speedhunters z roku 2008:
He explained to us, that he deliberately didn’t clean any of the Porsches for our photography sessions. In his view, a dirtied and distressed car from track use is a car in it’s natural form. Show cars are of no interest.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2025/11/RWB-Japan-14.jpg

To, že Nakai po letech práce kasíruje na dětech z internetu statisíce, naprosto chápu a není mu co vyčítat. Děcka ví, do čeho jdou, a Nakai bude mít pěkný důchod. Japonsko v roce 2025 zkrátka není Japonsko v roce 2008 a to se netýká jen KDS, teda RWB.

Nakai na doma

Ignition model v půlce ledna dropne model Nakaie. Za pouhých 89 000 jenů tak můžete mít ve svém pokojíčku třiceti centimetrového zakladatele RWB sedícího na křesle s roztaženýma nohama.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/12/Ignition-model-nakai-1.jpg

Bude vyrobeno pouze 25 kusů, takže se do pokojíčků nejspíš hned tak nedostanou, ale stanou se předmětem spekulací. Vždyť přesně tohle bílé děti z Kalifornie chtějí a přesně na takové nabídky poskytovatelé kreditek jejich rodičů čekají. Tak pokud se jako zbytek světa bojíte inflace, ale nemáte na garsonku na sídláku za 5 míčů, můžete začít svojí investiční kariéru s figurkou Japonce čekajícího na orál.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2020/12/Ignition-model-nakai-2.jpg

*V žádném případě tu nechce shazovat osobu Akira Nakaie. Jen ten “výrobek” si o shození prostě říká…

JDM 101: RWB

Archivováno z našeho původního blogu Shatsu
6. 1. 2017

V polovině prosince se v České republice událo něco výjímečného, po dvou letech od započetí stavby vyjelo z garáže první Rauh Welt Begriff Prosche 911 v našich končinách. I přesto jsme ale v diskuzích v průběhu stavby a u fotek často četli komentáře co je na tom tak cool a proč jsou z toho všichni tak v p*či, když je to jenom laminát na Porsche.. Ve skutečnosti nejde ani tak o to co je přišroubované na Michalově 993, jde o historii, co všechno z RWB bodykitu vyzařuje a co vše bylo před jeho vznikem.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2025/11/RWB-101-Shatsu-1.jpg

Novináři dokola opakující slovo legendární před jménem Akira Nakai možná ani sami netušili o jak velkou legendou v Japonsku jde a jak velký respekt má. Vše odstartovalo na začátku devadesátých let v prefektuře Ibaraki, po tom, co si Nakai pořídil AE86. Jak bylo tehdy zvykem, kolem roku 1994 začal jezdit po lokálních kopcích a založil si s přáteli tým. Team ROUGH WORLD se do několika let stal legendou nejprve v jejich okolí a později i po celém Japonsku.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2025/11/RWB-101-Shatsu-6.jpg

Význam slova ROUGH prý naprosto vystihoval jejich styl jízdy. Tandem battly dveře na dveře a šílené nástřely jim nezískaly pouze přezdívku Kings of Mt. Tsukuba (což je jejich lokální kopec), ale i respekt a uznání po celé zemi (už slyšíte v uších hrát eurobeat? Ano, trochu to připomíná initial D 🙂 ). Temaleader Nakai se už v té době, mimo jízdní vlastnosti a techniku, zajímal i o to jak jeho auto vypadá. Snažil se o co možná nejagresivnější vzhled, který po něm postupně přebírali nejenom členové týmu, ale v dnešní době i celý svět. Nakai začal razit trend, který se během pár let stal standardem pro všechny tehdejší majitele AE86. Kola nazutá do úzkých pneumatik, negativní ET, extrémní snížení a nesmyslné negativní odklony, v japonštině zvučně pojmenované onikyan. Vzhled to byl do té doby vídaný spíš u kaido racerů, ale Nakai to vše přenesl do světa pouličního driftu a hlavně AE86.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2025/11/RWB-101-Shatsu-5.jpg

Jak Nakai sám říká, kapitola street driftingu a AE86 je pro něj už roky uzavřená. Přesto sem-tam můžete narazit na 86 s nápisem Rauh Welt, ta ovšem Nakaiovi nepatří. Její majitel je mladší člen Rough World teamu pan Nojima Yusuke, který má mimochodem na svědomí veškeré lakýrnické práce na japonských RWB autech a má svůj malý koutek v Nakaivove klempířské dílně. Mimochodem čtete dobře, Nakai je klempíř a věnuje se pouze exteriéru a finálnímu doladění vzhledu auta. Většinu z prvních tehdy pouze japonskych RWB po technické stránce stavěla firma Promodet, na japonské poměry velká dílna v prefektuře Chiba specializující se na veškeré možné technické úpravy 911.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2025/11/RWB-101-Shatsu-3.jpg

Ještě v době, kdy Nakai jezdil s 86, přijela do jeho dílny nabouraná 911. Bylo to jeho první opravdu blízké setkání s Carrerou a v tu chvíli to byla díky tvarům Porsche a zvuku plochého motoru láska na první pohled. Netrvalo dlouho a pořídil si svou vlastní 911, což byla v jeho 28 letech poslední tečka za aktivním působením v Rough World a poté i počátkem dnes celosvětově známé značky vycházející z názvu jeho starého teamu – RAUH WELT Begriff.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2025/11/RWB-101-Shatsu-4.jpg

Jeho tehdy ještě stříbrná 911 930 se stala prvním RWB autem a pomohla dostat Nakaie na seznam vyhledávaných úpravců Porsche v Japonsku. A pokud znáte RWB trochu blíže, tak hádáte správně, jde o tu samou 930, kterou svět mimo zemi vycházejícího slunce poprvé poznal jako matně černou 911 s nápisem „Stella Artois„, pojmenovanou po jeho nejoblíbenějším pivu, které po své návštěvě v Belgii dodnes nepřestal pít. Na jeho zvuk 3,8l šestiválce s karburátory dodnes vzpomínají v mnoha článcích a videích. Jako většina aut, které dřímají v rukách jednoho majitele spoustu let si prošla řadou evolucí, ale rozepisovat to by vydalo na samostatný článek.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2025/11/RWB-101-Shatsu-7.jpg

„Stella“ měla na svědomí i totální výbuch nadšení na internetu poté, co svět oběhly její první fotky z Tokyo Autosalonu 2009. Mnoho lidí RWB znalo už dříve z blogů jako Auto Otaku, ale svět se ve velkém o Nakaiovi poprvé dozvěděl právě v tomto roce. Toho si nemohl nevšimnout velice schopný a podnikavý Mark Arcenal stojící za značkou Fatlace, který se stal prvním majitelem RWB Porsche v Americe a společně s Nakaiem postavili auto pojmenované „Pandora One“ pro výstavu SEMA 2011. No a co se dělo po tom ví už snad jenom Nakai, jediné zprávy co se dají dohledat jsou, že ve své dílně v Chibě není k zastižení tak lehce jako dřív.

https://cupholder.jp/wp-content/uploads/2025/11/RWB-101-Shatsu-2.jpg

A co to vlastně mají ta auta nastříkané na pneumatikách? IDLERS je časopis, ve kterém najdete rozhovory se závodníky, články o závodech a recenze okruhů, ale hlavně je zakladatelem Idlers Clubu. O přesném působení klubu se toho nedá moc přeložit, ale v principu jde o sdružení amatérských závodníků pořádající okruhové závody, z nichž nejznámější je akce Idlers Games Tsukuba a Idlers 12h. Závody jsou rozděleny do jednotlivých skupin a neúčastní se jich pouze vozy Porsche. Nebudeme lhát, proč je Nakai stříká na všechny auta co postaví i mimo území Japonska jednoduše to nevíme. Druhá šablona, Zweite Entwicklung (druhý směr), má symblolizovat jeho změnu zaměření z AE86 na Porsche.