Překlad tohoto článku z časopisu CARトップ a informace v něm si tu nikdo nezaslouží, ale házení perel sviním je můj koníček už od roku 2008, tak co už…
„Chtěl bych skončit, ale fanoušci mi to nedovolí…“ Svět „rozšířených plecháčů“ od 77letého mistra řemesla, který jich vyrobil už přes 100 tisíc
Datum vydání: 9. července 2026 / TEXT a FOTO: Daisuke Katsumura
Slyšeli jste někdy o „rozšířených kolech“? Jde o metodu, kdy se ocelové kolo (tzv. plecháč) upraví tak, aby se rozšířil jeho ráfek. Byla to velmi žádaná technologie úpravy v době, kdy byla hliníková (litá) kola drahá.
Firma Kamagaya Wide Wheel z prefektury Čiba, kterou si zde představíme, je tradiční dílnou zaměřenou na tuto úpravu a v podstatě poslední baštou, která tuto technologii předává do současnosti. Když jsme vyzpovídali jejího zástupce, pana Osaka, dozvěděli jsme se, že firma byla založena v roce 1971 a funguje tak již více než půl století. Na samém počátku stála jeho vlastní zkušenost.
Pan Osako se původně učil speciálním metodám svařování. V té době jezdil s Mazdou Rotary Coupe a užíval si závody jako gymkhana a jízdy na okruhu v Tsukubě. Když se závodů zúčastnil na vlastnoručně vyrobených rozšířených kolech obutých do závodních pneumatik Dunlop CR88, kvalita jeho práce vzbudila mezi přáteli ohlas. Netrvalo dlouho, začaly chodit žádosti o úpravy a díky osobnímu doporučení počet objednávek rostl. Než se nadál, stal se známým jako specialista na výrobu rozšířených kol.
„Japonská auta v té době měla v základní výbavě ještě diagonální pneumatiky a většina z nich byla navíc hodně úzká. Z Ameriky k nám už sice proudily široké pneumatiky ze zámoří, ale hliníková kola, na která by se daly obout, byla strašně drahá. A tak se stalo velmi populárním rozšiřování původních, originálních železných kol. Tehdy to byla zlatá éra závodů Grand Champion (Fuji Grand Champion Series). Spousta lidí chtěla rozšířená kola, aby na ně mohli obout široké nízkoprofilové pneumatiky. Byla to zkrátka dobrá doba.“
Takto koncem 70. let zažila rozšířená kola svůj vrchol. V té době pan Osako zaměstnával asi 7 lidí a továrna jela na plné obrátky. Za den dokázali zpracovat neuvěřitelných 50 a více kol. Jako důkaz tehdejšího rozmachu zdobí kout kanceláře spousta fotografií dobových vozidel obutých do kol, která pan Osako vyrobil. Zákazníci mu tehdy ty fotky sami nosili. Dalo by se to přirovnat k dnešnímu trendu sdílení na sociálních sítích.
Zakázky na rozšiřování kol neustávají ani dnes. V současné éře Reiwa si však rozšířená kola objednávají převážně majitelé historických aut (veteránů), kterým slouží jako prvek k dotvoření dobové atmosféry.
Umělecká rozšířená ocelová kola vznikají díky nahromaděnému know-how a řemeslné zručnosti
Jak ale vlastně proces rozšiřování ocelového kola probíhá? Pan Osako nám to stručně vysvětlil: „Kolo se upne do soustruhu, přední část ráfku se odřízne a do řezu se vloží ocelový pás svinutý do válce. Poté se vše znovu svaří a tím se ráfek rozšíří.“
Slovy to zní jednoduše, ale k tomu, aby se to dalo sestavit s tak vysokou přesností, je potřeba mnoha vylepšení a mimořádné dovednosti. Měli jsme možnost nahlédnout přímo do dílny. Většinu vybavení – od přípravků pro uchycení kola v dokonalé ose až po stroj, který automaticky svařuje, zatímco se kolo otáčí – navrhl a sestrojil sám pan Osako s ohledem na maximální efektivitu. Díky dlouhým letům hromadění zkušeností a řemeslné zručnosti jsou tato kola vyráběna s naprostou přesností.
Za více než půl století přesáhl celkový počet upravených kol neuvěřitelných 100 000 kusů. I kdybychom počítali 4 kola na jedno auto, je to zhruba 25 000 vozů. Takové množství kol pustili do světa. Když si uvědomíme, že to dokázala malá dílna, kde se pracuje v podstatě ručně, je to naprosto ohromující číslo.
Mimochodem, v době, kdy byla úprava kol nejpopulárnější, existovali i další dodavatelé. Dílna Kamagaya Wide Wheel, která si už tehdy vytvořila vlastní výrobní postupy a pyšnila se vysokou přesností, ale mezi ostatními vynikala. I když konkurence postupně krachovala, její popularita nikdy neklesla.
Dnes je největší poptávka od majitelů veteránů, ale překvapivě nechodí jen zakázky ze zahraničí, lidé z celého světa sem jezdí na exkurze, jen aby dílnu viděli na vlastní oči. Malá dílna Kamagaya Wide Wheel se tak dnes stala jedním z posvátných míst (Mekkou) automobilových nadšenců z celého světa.
Navíc, i když to není příliš známé, rozšiřování kol neslouží jen pro veterány. Časté jsou i objednávky z golfových hřišť, kde se tato kola montují na malé dodávky (tzv. kei trucks) údržby, aby se zabránilo poškození trávníku.
Firma má navíc vlastní know-how a technologie na opravy hliníkových kol a často slouží jako „poslední instance“, kam zákazníci přinesou kola, se kterými si v jiných servisech nevěděli rady.
Na závěr pan Osako s úsměvem dodává: „Letos mi bude 77 let, takže už přemýšlím o odchodu do důchodu. Ale když mě o to někdo poprosí, nedokážu ho odmítnout. Po pravdě, nejradši bych toho už nechal (smích), ale okolí mi to nedovolí. Nevím, jak dlouho to ještě fyzicky zvládnu, ale tuhle práci prostě miluju.“