Ze všeho nejradši mám autentická auta. Na TAS jste tenhle rok mohli vidět prakticky novou AE86 od TOM’S, já bych radši tu Chrisovu.
Na autech je něco speciálního, hlavně na 86, když jsou použitá a působí, jako by je někdo postavil před 30 lety.
Asi nejdokonalejší příklad toho je od loktu ošoupaný lak na dveřích.
Svoji náklonnost k coupé, Watanabe, Nardi a kyklop Bride jsem tu už nesčetněkrát zmiňoval. Do čeho jsem ale dospěl až časem, je stříbrná panda a modrý zenki interiér.
Tuhle kombinaci bych si asi v roce 2008 nevybral, po letech musím ale uznat, že je perfektní.
Jediné, co chybí do auta mých snů, je to, že nejde o Trueno. Už jsem dokonce nalomený přejít z kouki na zenki, ale ty vyklápěčky asi oželit nedokážu.
Chrisův Levin nejen dobře vypadá, má dokonce i perfektní příběh. Auto koupil bourané a s pomocí svých přátel ho opravil.
Objel legendární spoty jako Nikko a Yamanashi a pak si ho odvezl domů.
